Double Trouble HP-FF

Dokonalý tanec

Probudilo mě ranní světlo, které pronikalo přes záclony a svítilo mi do obličeje. Otevřela jsem oči a vydala se směr koupelny, zastavili mě ale věci, které ležely na zemi. Byl tam ještě pořád otevřený pobertův plánek s mojí hůlkou.

Rozhlédla jsem se kolem sebe a zjistila, že holky ještě nevstávají. Oddechla jsem si a teď už vážně vyrazila směr koupelna. Převlékla jsem se a totálně vyčerpaná se dostala až k nebelvírskému stolu, který byl plný dobrého jídla.

Vůbec jsem si nevšimla, že si zatím vedle mě sedli tři kluci ze včerejší noci.

"Nic si nepamatujem." řekli zaráz dvojčata a zmateně se na mě podívali.

"Já taky ne. Ty?" zeptal se mě Lee

"Já si pamatuju úplně všechno." řekla jsem s klidným hlasem a všichni tři na mě vyvalily oči.

Povídali jsme si dál a já jím odporovala říct, co se dneska ráno/včera večer stalo. Od stolu jsme se ani nezvedali, protože první hodinu jsme měli tady, ani nevím proč. Mcgonagallová vyklidila celou místnost a rozdělila kluky a holky, každé na jednu stranu. Hodina započla.

"Vánoční ples je tradicí turnaje tří kouzelníků a já nehodlám riskovat potupení koleje Godrica Nebelvíra tím, že se budete chovat jako parta pitomých potácivých paviánů. Každá žena má v sobě ladnou labuť, která chce vzletnout a každý muž má v sobě lva, který se chce předvést. Pane Weasley, mohl by jste přijít za mnou?"

Ron se nechtěně a nuceně zvedl a přicupital k Mcgonagallce.

"Postoj musí být pevný a teď mi Pane Weasley dejte ruce kolem pasu."

"Kam?" zeptal se Ron přiblble.

"Kolem pasu." zopakovala dvě slova pro jistotu ještě jednou.

V krátkém shrnutí nám vysvětlila, jak to má vypadat a pak přišla řada na nás.

Snad každá z holek se vznešeně zvedla a vydala se tancovat. Uviděla jsem Freda jak se ke mě snaží probojovat ale než to stihl tak už ho Mcgonagallová spojila s Parvati Patilovou.

Opět jsem si hrála se svými náramky a okolí nevnímala. U mé hlavy se najednou objevila ruka. Zvedla jsem svůj pohled a uviděla Nevilla jak tam stojí a nejistě čeká na mou odpověď. S chutí jsem jeho ruku přijala a začali jsme tancovat.

Uměla jsem tancovat. V čistokrevné rodině se dostanete na různé plesy a je samozřejmé umět tancovat. Neville se na mě zděšeně podíval a řekl.

"Nikdy jsem ještě netancoval."

"To nevadí. Naučím tě to." Odpověděla jsem mile a sledovala jak se mu na obličeji také tvoří úsměv.

Co si budeme vykládat, Neville je vážně skvělej tanečník a v tomhle se učí rychle. Po chvilce už jsem cítila, že převzal velení a my tancovali víc než dobře.

"Výborně slečno Rosierová a pane Longbottome. Podívejte se všichni, takhle to má vypadat!"

Pronesla Mcgonagallová a já se na Nevilla usmála, i když byl o 2 roky mladší měla jsem ho ráda. Zastavili jsme se a já se mu dívala do očí.

"Šlo ti to skvěle." zašeptala jsem.

"To ty jsi mě to naučila." Prohlásil a pak jsme každý odešli jinou cestou, protože nastal konec hodiny. Další na mě čekala hodina starodávných run. Věděla jsem, že to je takový divný předmět ale já ho měla ráda.

/*

Po dalších snad milionech hodinách jsme měli konečně volno. Hodiny ukazovaly 15:00 odpoledne a já se vysloveně nudila. Úkolů jsem se dnes nehodlala ani dotknout, a tak jsem vzala plánek, který jsem měla v šuplíku u postele a otevřela ho.

Po vyslovení hesla jsem si začala prohlížet různé chodby a místnosti hradu, zajímalo mě, co se tu dá ještě najít. Uviděla jsem chodbu, která vedla někam pryč z hradu a věděla, že ji potřebuji prozkoumat ale dnes ne.

Na plánku jsem uviděla hodně místností, o kterých jsem vůbec nevěděla ale jedná mě zvlášť zaujala. Už dřív jsem o ní slyšela, když si povídali nějací prefekti a teď jsem ji konečně našla. Byla to prefektská koupelna v pátém patře a u jejího vchodu se vznášelo 9 písmen.

ÁČRTESV IORCOEBV

Byly navzájem přeházené a po mém upřeném pohledu na rozluštění hádanky se poskládali.

ČERSTVÁ BOROVICE

Myslím, že dnes si dám koupel. Řekla jsem si pro sebe. Převlékla jsem se do plavek, opět se oblékla do uniformy a s plánkem a hůlkou v ruce jsem se vyplížila z pokoje.

Nebylo ani těžké se nepozorovaně dostat přes společenskou místnost, nikdo tu totiž nebyl, což mi přišlo až moc podezřelé.

Opatrně jsem procházela chodbami a sledovala plánek, jestli se s někým nestřetnu. Moje oči padly opět na jméno Viktor Krum. Vypadalo to, že je naprosto sám u jezera. Asi přemýšlí. Proběhlo mi znovu hlavou. Zatřepala jsem hlavou a všimla si právě včas havraspárského prefekta.

Krátila jsem si cestu různými uličkami a v téhle části hradu jsem tedy neměla být ani ve dne. Byl by velký průšvih, kdyby mě chytil. Marcus Turner se řítil do chodby, kde jsem stála já. Šel velmi rychle a jeho kroky byly slyšet ještě daleko od něj.

Schovala jsem se za sochu nějakého čaroděje a on kolem mě bez povšimnutí prošel. Oddychla jsem si a pokračovala dál směrem koupelna.

/*