Double Trouble HP-FF

První úkol

Uběhl přesně 1 týden 2 dny 16 hodin 38 minut a 6 teď už 7 vteřin a v Bradavicích se měl konat první úkol z turnaje tří kouzelníků.

Stála jsem na tribuně a odpočítávala minuty, kdy úkol započne. Každou další sekundou jsem se víc bála o Harryho, Fleur, Viktora a trochu i o Cedrica. Počkat co jsem to teď řekla? Že se bojím o Viktora? Prober se!

Už jsem to nevydržela, zvedla se a odešla z tribuny do stanu pro šampióny. Přišla jsem z boku aby si mě nikdo nevšiml a nakoukla do stanu. Byli tu jen šampióni, a tak jsem vešla dovnitř jakoby nic.

Když mě Fleur uviděla objala mě a já ucítila její nervozitu. Celá se klepala a nechtěla mě pustit. Pomalu jsem ji pustila a řekla dvě prostá slova.

"Bonne chance."

"Hodně štěstí."

Sledovala jsem Harryho, jak se objímá s Hermionou, z mého upřeného pohledu mě však vyrušil blesk, který vyšel z fotoaparátu Rity Holoubkové. Zamrkala jsem abych znovu viděla zaostřeně.

"Mladá láska!" přestala jsem ji poslouchat hned potom co vyslovila ty 2 slova.

"Když se stane něco tragického, tak se možná dostanete i na hlavní stránku." Cože jsi to teď řekla?! To si snad dělá... Ughrr! Takovýhle lidi nesnáším!

"Tady nemáte co pohledávat. Tohle je stan pro šampiony....a kamarády." Dodal Viktor potom, co mě spatřil. Aspoň někdo konečně prosadil svůj názor.

"No.. stejně už máme to, co jsme potřebovali."

Brk, který měla Holoubková sebou, Viktora pohladil po tváři a já měla hrozně velkou chuť ji zabít. Vyfotili ještě další fotku a pak odešli. Sledovala jsem Viktora a jakmile se i on podíval na mě oba jsme se usmáli.

Do stanu najednou vešel Brumbál, Barty Skrk, Karkarov, Moody a Maxim.

"Šampioni pojďte sem." Brumbálův pohled padl okamžitě na Hermionu, když si jí všiml.

"Slečno co tu děláte?" zeptal se jí.

"Já.." snažila se odpovědět Hermiona. než to ale stihla doříct chytila jsem ji za ruku a táhla na Nebelvírské tribuny.

Sotva jsme tam doběhli, uslyšeli jsme dva známé hlasy.

"Kdo si vsadí? Pojďte si vsadit!" Křičeli dvojčata zároveň.

"Jste nechutní." prohlásila jsem a na mou odpověď se hned dostavila další.

"Aspoň někdo má stejný názor."

Otočila jsem se za hlasem. Stála tam Ginny Weasleyová a znechuceně sledovala své bratry. Postavila jsem se vedle ní.

"Kdo si myslíš, že bude mít ty nejlepší kouzla?"

"Jako kdo to zvládne nejlíp?" Přikývla jsem.

"Já typuju, že Cedric ale abych pravdu řekla, fandím Harrymu. Ty?"

"Myslím, že nejlepší bude Viktor Krum. Dost dobře umí bojovat a tohle je přeci jen jeho parketa."

Okamžitě jak jsem dořekla větu, jsem uslyšela ránu z děla připraveného na odstartování turnaje. Jako první s drakem soupeřil Cedric. Poprvé se draka snažil omráčit ale to se mu nepovedlo. Pomocí jeho mrštnosti drakovi vzal vejce a ten ihned přestal bojovat.

Další na řadě byla Fleur. S plněním úkolu mě poslechla. Draka svázala tak, aby se nemohl ani hnout, ani plivat oheň a vejce mu jednoduše sebrala.

Třetí bojoval Viktor. Nad jeho zdoláním úkolu jsem žasla. Omráčil draka silným kouzlem, nad kterým se pozastavovali i nějací učitelé. Ani já osobně jsem to kouzlo také nikdy neviděla.

Poslední byl na řadě Harry. Celá nebelvírská kolej mu fandila a já také ale víc jsem se o něj bála. Sledovala jsem ho a snažila se napodobit jeho myšlení. Na jeho obličeji se objevil nechápavý výraz. Neví co má dělat.

"Tu hůlku! Harry máš hůlku!" křičela na něj Hermiona.

Zareagoval pohotově a přivolal si jeho koště. Jakmile ale nasedl na koště, všechno se pokazilo. Drak se utrhnul z řetězů a oba odletěli směrem k hradu. Už jsme čekali až moc dlouho. Nervózně jsem si hrála s náramky, které jsem měla na zápěstí a každou vteřinou jsem cítila, že to nedopadne dobře.

Začínala jsem mít vážně obrovský strach, a pak jsem ho uviděla. Lětěl na koštěti bez draka a za ním se kouřilo. Musel ho trochu popálit ale je živý a to je hlavní. Bežela jsem za ním, bylo mi jedno, že jsem asi nemohla. Já prostě seskočila z tribun a bežela za ním.

"Zvládl jsi to! Vyhrál jsi!" Pevně jsem ho objala, dnes už podruhé. Všichni nás zmateně sledovali a mě došlo, že si teď budou myslet, že spolu chodíme. Okamžitě jsem ho pustila a oba dva jsme odešli.

Po cestě nás doběhlo pár lidí z Nebelvíru. Každý Harrymu gratuloval a prohlížel si vejce, které nesl v ruce. Raději jsem odešla. Nebudu kazit, nebo nějak brát Harrymu slávu.

/*