Každý z nás se narodil svobodný. Nezáleží, jestli nám někdo chce tu svobodu odepřít. Mohla jsem být kdokoliv, dívka s temným původem a osudem rozpadnout se na prach, okouzlující bělovláska, co se pořád smála a porušovala pravidla nebo chladná strážkyně bez kousku citu.
Vždycky jsem to byla já. A vždycky jsem byla svobodná.
Vešla jsem do potemnělé učebny, kde ještě stále nevyhasla stopa po nedávné přítomnosti lidí. Dveře za mnou práskly, ale nevěnovala jsem tomu pozornost, jelikož jsem se zhluboka nadechla vůně pergamenu a všudypřítomného tepla domova.
Vykročila jsem do uličky a mozolnatými prsty přejížděla po lavicích.
,,Colette," oslovil mě hlas za mými zády a já se pomalu otočila, zrovna když jsem došla k té své. Zakroutila jsem hlavou, když jsem za sebou viděla muže s půlměsícovými brýlemi. ,,Vypadáš, jako by ses chtěla vrátit."
Na mých rtech se objevil malý úsměv a vlasy jsem nechávala v modré barvě. ,,Samozřejmě, že chtěla, Brumále. Všechno bylo lepší, než život tam venku. Tohle je tolik bezpečné místo," usmívala jsem se čím dál víc. ,,Vrátila bych se, kdybych mohla a byla vítána."
Albus Brumbál ke mně došel a chtěl mi položit ruku rameno, ale v polovině pohybu ji stáhl. Jako obvykle. ,,Ty jsi vždy vítána."
,,To nejsem. Byla jsem hrozná studentka," odporovala jsem mu. Posadila jsem se na lavici a zatřásla hlavou, aby moje vlasy byly opět přírodně černé. Pamatovala jsem časy, kdy bývaly bílé, ale to jako by bylo za horizontem mých vzpomínek, kam jsem nedohlédla.
Zaklimbala jsem nohama ve vzduchu a sledovala jeho obličej. ,,Byla jsi jedna z nejchytřejších."
,,Řekla jsem hrozná, ne hloupá," prohlásila jsem okamžitě a on s úsměvem pozvedl obočí. ,,Nemusíte odpovídat. Jsem válečník. Nikdo mě neměl rád," zasmála jsem se a on jen pokroutil hlavou, jako by mělo cenu se se mnou dohadovat. Vždycky to byl zvláštní muž.
,,Mělo tě rádo spoustu lidí. A pořád má. Jinak by jich tolik nestálo za tebou tam venku," ukázal k zamlženým oknům, za nimiž zuřila vichřice - jako by popisovala dnešní časy. Pousmála jsem se a se zaskřípěním otevřela lavici, kde bylo jasnými písmeny vyryto:
James Potter
Sirius Black
Remus Lupin
Peter Pettigrew
A ozdobným písmem:
Stella Aiellová.
ČTEŠ
Stella || HP fanfiction
FanficColette. Dívka s hadí krví. Vzali jí všechno. Jméno, původ, vůli; a poslali ji v převleku bělovlasého děvčete přežít do drsných ulic. Jako by nebyla jediný ženský potomek Salazara Zmijozela, jako kdyby pro tento svět neznamenala tolik. Teprve když o...
