kapitola 29.

264 9 2
                                    

Z pohledu Sam:
Ležela jsem na posteli koukala do stropu. Nemohla jsem přestat přemýšlet nad tím, co vše se dneska stalo. Nemohla jsem vyhnat z hlavy ty jeho blankytně modré oči. Jakmile jsem zavřela měla jsem je před sebou a ne a ne zmizet. Mysl se mi neustále vracela k události v autě. Nikdy jsem se s nikým nelíbala a tohle bylo prostě tak nepopsatelné. Měla jsem pocit, jako kdyby ve mě bylo hejno motýlků. Pokusila jsem se zavřít oči a nechala jsem se unášet myšlenkami, který momentálně ovládala jen jedna jediná osoba.

Posadila jsem se na posteli a překvapivě zjistila, že je něco kolem deváté. Už dlouho jsem nespala takhle dobře. V zrcadle jsem se na sebe usmála a černé kruhy pod očima ustoupili natolik, že jsem se na sebe chvilku musela dívat, abych tomu uvěřila. Zajímavé co jeden pořádný spánek dokáže udělat. Oblékla jsem se a seběhla schody dolů. Šla jsem rovnou do kuchyně, kde jsem se potkala se Zaynem.

"Dobré ráno." Usmála jsem se a nalila si čaj.

"Dobré." Oplatil mi.

Z lednice jsem vytáhla jogurt a došla jsem si sednout ke stolu. Kluci seděli v obýváku a televize byla překvapivě vypnutá.

"Tohle není tak hrozný."

"Jo, ale chtělo by to něco lepšího."

Zvědavě jsem k nim přiblížila. Písnička rozhodně nebyla špatná jen chtělo poladit slova.

"A co tam dát "Cause we're on fire
We are on fire
We're on fire now." Řekla jsem a oni sebou leknutím trhli. Bylo vidět, že si slova zkouší a nakonec se jim ve tváři rozlil úsměv.

"Ty si geniální Sam. Jak si to tak rychle vymyslela? My už tu nad tím sedíme hodinu." Pokrčila jsem rameny a nechala je bez odpovědi. Niall najednou zmizel a hned na to se vracel s druhou kytarou. Zmateně jsem sledovala jeho počínání, když mi ji předával.

"Tak si to jdem zkusit." Zavelel Harry a mrkl na mě.

"Moment, co se tu děje." Řekla jsem stejně zmatená jako předtím.

"Prostě hraj. Vím, že to umíš." Řekl Louis. Já povytáhla jedno obočí a nechala to být. Niall ke mně posunul noty a já si je v rychlostí naučila. S Niallem jsme na sebe kývli a hned na to se rozezněly první tóny písničky. Byli jsme až neuvěřitelně sehraný. Tón zapadal do tónu a zvuk kytar zněl čistě. Ani jeden jsme nepotřebovali noty. Jakmile nastalo Niallovo sólo bezmyšlenkovitě jsem zatajila dech. Slova padly do písničky jako ulité.

"Tak a teď si zazpíváme nějaké koledy."

"Neee, prosím jen ty už ne." Řekla jsem, protože už jsem jich měla plné zuby.

"Notak Sam. Budou Vánoce."

"No právě."

"Sam prosím, pojď si zpívat s námi." Řekl Harry a hned na to se na mě koukali pět štěněčích pohledů.

"Dobře, ale jen jednu."

Jen jsem to dořekla a spustili All I want for Christmas."

S Niallem jsme se přidali s kytarami. Neměla jsem dost odvahy něco zazpívat. Radši jsem se usmívala na všechny kolem sebe. Když se pak můj pohled střetl s tím Niallovím, jen se na mě usmál a kývl. Věděla jsem, že teď je řada na mě. Všechen zrak se upřel na mě a já znervózněla. Vyhledala jsem pohled Nialla a začla zpívat. Přerušila jsem náš oční kontakt, protože jsem ho nebyla schopná vydržet. Dívala jsem se na kytaru, jako kdybych chtěla kontrolovat jestli hraju dobře. S jistotou jsem však věděla, že to dělám jen proto, abych se nemusela nikomu dívat do očí.

"Já prostě nemám slov." Zareagoval jako první Liam.

"Úžasný." Řekl jednohlasně Harry se Zaynem.

S napětím jsem pozorovala Louise. Když se na mě konečně podíval zjistila jsem, že se mu v očích blyští slzy.

"Je tu ještě něco, co o tobě nevím?" Zeptal se a rty se mu stočili do úsměvu. Objal mě a ještě mi do ucha zašeptal.

"Jsem na tebe pyšný. Večer přijď ke mě do pokoje. Potřebuji něco vědět."

Black and White N.H.Kde žijí příběhy. Začni objevovat