kapitola 51.

208 13 0
                                    

Z pohledu Sam:
Kluci už převzali dvě ceny. Byla jsem na ně vážně pyšná. Skoro celou dobu jsem si povídala buď s El nebo s Gemnou. Kluci zdravili spoustu známých osobností a tak si pořád povídali s někým jiným.

"Támhle jsem zahlédla Ashtona." Promluvila El. Otočila jsem se směrem, kterým ukazovala.

"Jo už je vidím všechny." Potvrdila jsem jí to a otočila se zpátky.

"Jestli se s nimi kluci potkají, tak tady budeme ještě hodně dlouho."  Zamrmlala Gemma a já se nad tím usmála.

"To teda." Dodala El a napila se šampaňského.

"Hele už je poslední kategorie."

"Takže už bude konec?" Zeptala jsem se.

"No spíš začátek." Uchechtla se El.

"Začátek?"

"Jo afterparty." Ušklíbla se.

"Ale nemusíš tam chodit. Stejně ani nemůžeš pít. Jestli chceš zařídím ti odvoz domů." Nabídl se ochotně Louis, který nás zaslechl. Chvilku jsem to zvažovala.

"Já taky asi pojedu domů, tak můžeš jet se mnou." Usmála se na mě Gem.

"Tak jo dám někomu vědět, tak počkejte." Ozval se Louis a tak jsem měla o svém osudu rozhodnuto. Zmizel někde v davu a nám nezbylo nic jiného než čekat.

"Holky ráda bych jela taky, ale dokážu si představit, co by mohl Louis způsobit."

"On a alkohol není dobrá kombinace." Dodala.

"Pamatuji si, jak si ho minule musela s Liamem tahat ze stolu." Smála se Gem a i mě zacukaly koutky úst.

"Tak jo. Támhle je zadní vchod. Měli byste se tak bez problému dostat k odvozu. Niall pojede taky, tak už tam na vás čeká."

Rozhlédla jsem se po sále a opravdu jsem uviděla dveře ven. Rozloučila jsem se s ostatními a snažila jsem se dostihnout Gemmu, která mi pomáhala dostat se skrz dav lidí.

"Vy už jdete?" Ozval se za námi známý hlas a my se otočily.

"Jo jdeme." Pokývala jsem hlavou.

"Můžu tě ještě nejdřív seznámit s holkami?"

"Tak jo, ale vážně jen na chvilku." Souhlasila jsem.

"Holky tohle je Sam."

"Ahoj jsem Jade."

"Já Leigh-Anne."

"A já Jessie. Ty jsi Louisova ségra, že jo?" Ujišťovala se a já jen přikývla. Vypadaly všechny moc sympaticky a ráda bych si s nimi povídala déle, ale odvoz čekal. Rychle jsem se s nimi rozloučila a Gem mě dál vláčela davem. Když jsme se konečně dostali až ke dveřím, připadala jsem si úplně vyřízená. Z vysokých podpatků mě bolely nohy a také jsem cítila, že mám další rozedřené puchýře. Niall na nás opravdu čekal. Stál tam opřený zády o jednu ze zdí.

"Kde jste se tak zdržely?" Zeptal se nás s přitom se usmíval.

"Ještě mě Perrie seznamovala s holkami." Vysvětlovala jsem spěšně.

"Nasedli jsme do auta a rozjeli se. Nejdřív jsme vysadili Gemmu u ní v bytě. Mohla přespat u nás, ale ona trvala na tom, že pojede k sobě.

"Mohl si zůstat." Vyčetla jsem mu když odemykal vilu.

"Mohl, ale nechtěl jsem."

"Proč?" Zeptala jsem se nechápavě.

"Neměl jsem žádný důvod tam zůstat. Zlít se nepotřebuji, o ožralé kluky se taky starat nepotřebuji a navíc by mi tam někdo důležitý chyběl."

"Kdo?" Ptala jsem se a on se rozesmál.

"Ty." Přešel ke mě a zvedl mi prsty bradu. Přerušil vzdálenost mezi námi a políbil mě. Potom mi pomohl s kabátem a sám si začal sundavat boty. Opatrně jsem si zula boty a neodpustila jsem si u toho tiché syknutí.

"V pohodě?" Zeptal se Niall, který  na mě celou dobu koukal.

"Jen puchýře. To nic."  Řekla jsem a snažila se znít co nejdůvěrněji. Sundala jsem si i druhou botu, zatímco mě Niall podepřel. Tvrdě jsem se kousla do rtu. Věděl že lžu. Vzal mě do náruče, jako bych ani nic nevážila a přenesl mě do obýváku.

"Počkej tady." Nařídil mi a hned na to zmizel. Když se vracel držel v ruce lékárničku. Otočila jsem paty tak, aby byli vidět a poprvé za celou dobu jsem se na ně podívala. Slyšela jsem Niallovo zalapaní po dechu.

"Ty boty už si nesmíš vzít. To nejsou boty, ale mučící nástroj." Řekl a vypadalo to, že to myslí smrtelně vážně.

Nechala jsem si je od něho ošetřit a sledovala jsem ho s jakou pečlivostí to dělá. 

"Vždyť to musí hrozně bolet a ty se tomu jen usmíváš." Nechápal Niall.

"Není to tak hrozné jak to vypadá." Řekla jsem a postavila jsem se na nohy.

"Určitě?" Ptal se starostlivě Niall.

"Určitě." Usmála jsem se.

Bok po boku jsme stoupali po schodech. Nemířili jsme, ale do svých pokojů. Šli jsme na střechu. Na nočním nebi zářili hvězdy a ten pohled byl okouzlující. Byla jsem opřená zády o Nialla a on mě objímal kolem pasu.

"Budeš mi strašně chybět." Zašeptala jsem, tak že bych se divila kdyby to slyšel. Na mé tváři se objevili slzy.

"Hej."

"Notak Samie." Uklidňoval mě a stíral mi slzy.

"Je jedno jak daleko budeme od sebe, protože vždycky budu s tebou tady." Řekl a ukázal na moje srdce.

"A vidíš támhle tu hvězdu?" Ukázal prstem na jednu konkrétní hvězdu. Nehledala jsem ji dlouho. Přikývla jsem a Niall pokračoval.

"Vždycky tě bude hlídat. Stejně tak jako já." Na tváři se mi objevil upřímný úsměv a Niall si mě přitáhl blíže k sobě. Ani jsem si neuvědomila, že jsem ještě pořád v šatech. Přeci jen byl ještě leden a venku bylo chladno. Niall si toho všiml a přehodil přes mě svoje sako. Bylo hezky vyhřáté a voněla po Niallovi. Musela jsem vypadat docela vtipně, protože mi bylo hodně velké. Otočila jsem se k němu a zakoukala jsem se do jeho očí. Jeho rty se opět ocitli na těch mít. V břiše mi lítaly motýlci. Naše rty se rozpojily. Čely jsme se opírali o toho druhého.

"Miluju tě Samantho Abbie Tomlinson." Řekl Niall a já si připadala jako kdyby mi srdce vynechalo několik úderů. Na odpověď nemusel čekat dlouho.

"Miluju tě Nialle Jamesi Horane." Na tváři se mu objevil úsměv. Objal mě a hned na to jsem se ocitla ve vzduchu. Postavil mě zase na zem. Nemohla jsem se přestat usmívat. Nikdy jsem si nepřipadala více živě. Byla jsem šťastná, jako jsem snad nikdy nebyla.

"Musíme jít." Řekl Niall a stále se usmíval.

Zašli jsme do jeho pokoje. Vzala jsem se z jeho skříně první tričko, co tam bylo a chtěla jsem se převléknout. To se, ale ukázalo jako problém.

"Nialle?" Křikla jsem na něj z koupelny.

"Ano?" Zeptal se a opřel se o rám koupelny.

"Myslíš, že bys mi mohl rozepnout šaty?"

Přešel ke mě a jemně mi odhrnul vlasy stranou. Uchopil bříšky prstů zapínání a pomalu mi je rozepínal. Cítila jsem jak přerývavě dýchal. Když se dotkl mé holé kůže, okamžitě mi naskočila husí kůže. Šaty mi spadly na zem takže jsem byla jen ve spodním prádle. Cítila jak se Niall napnul. Otočila jsem se k němu. Niall už to nevydržel a vrhl se na moje rty. Chytl mě pod stehny a já mu obmotala nohy kolem jeho boků. Přenesl mě do ložnice a nepřestával mě líbat. Pomáhala jsem mu sundavát jednotlivé kousky oblečení. Rty se přesunul na můj krk a já věděla, jak to bude zítra vypadat, ale bylo mi to jedno. Milovala jsem ho celým svým srdcem.

...

Dneska trochu delší kapitola než obvykle. Chtěla bych vám všem moc poděkovat za podporu a hlasování ❤️.

Black and White N.H.Kde žijí příběhy. Začni objevovat