Black and White N.H.

kapitola 69.

Z pohledu Sam:
Probudilo mě tiché zaklepání na dveře a já jsem vystřelila do sedu. U toho jsem nechtěně probudila Nialla, který se taky začal zvedat. Vylezla jsem z postele a oblékla si rychle legíny, abych nebyla jen v Niallově tričku. Zaklepání se ozvalo znovu a tentokrát hlasitější. Otevřela jsem dveře a musela jsem zaklonit hlavu, abych se mohla podívat Harrymu do tváře.

"Dobré ráno." Zazubil se a ležérně se opíral o dveře.

"Huh dobré Harry." Odvětila jsem mu a čekala jsem, co z něho vypadne.

"Mám po tobě malou prosbičku." Nasadil štěněčí pohled a já povytáhnula obočí.

"Myslíš, že by sis nějak poradila s tímhle?" Ukázal na svůj krk a já se divila, že jsem si toho všimla až teď. Měla jsem, co dělat, abych se nezačala smát.

"No tak pojď dovnitř." Uchechtla jsem se a pustila ho dovnitř.

Harry vešel dovnitř a pozdravil Nialla, který už byl zase zahrabaný v peřinách a odbyl ho mávnutím ruky.

"Mám se ptát nějak víc?" Posadila jsem ho na pohovku a přinesla si nějaký make-up.

"Radši ani ne." Povzdechl si a promnul si oči.

"Copak náročná noc?" Smála jsem se mu a plácla ho přes ruce, abych se mohla dát do práce.

"Že to říkáš zrovna ty." Uchechtl se a já se přestala smát.

"Co?!" Řekla jsem zmateně a hledala nejbližší zrcátko.

"Nialleee!" Přes pokoj se ozval smích a já viděla jak se jeho tělo otřásá smíchy. Harry se smál taky a já musela být úplně rudá.

"Fajn teď přejdeme k jinému tématu. Dobře?" Snažila jsem se změnit téma, abych se necítila tak strašně trapně.

"Copak, nelíbí se ti naše téma?" Smál se mi Harry a já ho lehce bouchla, ikdyž už jsem se smála taky.

"Bože." Vydechla jsem a pokračovala v zakrývání jeho krku.

"Nialle musím teda říct, že si odvedl dobrou práci." Poblahopřál Niallovi a já se měla chuť propadnout do země.

"Děkuju." Ozval se smějící Niall a já ho měla chuť zabít.

"Ještě jednou. Řekneš něco na ten způsob a přísahám, že tě odsud vykopnu."

"To si zkus a já to řeknu Louimu. Jak by se mu asi líbila představa, že jeho malá sestřička a jeho nejlepší kamarád-."

"Stačí. Proboha dost už." Umlčela jsem svou vlastní rukou.

"Myslím, že už mám hotovo, ale ještě to jde trochu vidět." Svraštila jsem obočí a přemýšlela, co s tím udělat. Nápad přišel překvapivě rychle.

"Něco mě napadlo. Počkej chvíli." Řekla jsem a začala se prohrabávat svými věcmi. Netrvalo to dlouho a našla jsem přesně, co jsem hledala. Harry mě se zájmem pozoroval a já mu kolem krku uvázala červený šátek, který jsem nejdřív musela trochu přeskládat a srolovat. Konečná práce nevypadala vůbec špatně. Usmála jsem se na svoje dílo a nechala se Harryho podívat do zrcátka.

"Děkuju, ten šátek je skvělej." Jeho oči se rozzářili a než jsem se nadála tak mě objímal.

"Děkuju Sam."

"Nemáš zač." Usmívala jsem se. Jeho vlasy mě šimraly na tváři a když se ode mě vzdálil tak mu spadli do obličeje.

" Sedni si ještě." Harry se beze slova poslechnul a sednul si zpět gauč.

"Na zem." Ukázala jsem a zmateně se na mě podíval, ale poslechl mě. Vzala jsem do ruky hřeben a učesala mu vlasy. Nakonec jsem z horní části vlasů udělala malý culíček.

"A je to." Usmála jsem se na něj a on mi znova poděkoval.

"Tak a teď už mě nech zase spát." Řekla jsem mu když byl na odchodu a on se zasmál.

"Tak dobrou a né že by dva budete něco vyvádět. Hezky v klidu jo?" Smál se dál a já ho vraždila pohledem. Když odešel otočila jsem se k Niallovi a vrhla se na něho.

"Co si ho vtom podporoval?!" Praštila jsem ho polštářem a Niall se začal smát.

"Bože víš, jak jsem se styděla?" Mluvila jsem naštvaným tónem, ale cukající koutky mě prozradily.

"Jen jsem si označil, co je moje." Pohladil mě po namodralém místě a usmíval se.

"No, ale Loui to vidět nemusí." Ušklíbla jsem se.

"To opravdu nemusí." Dal mi se smíchem za pravdu.