Black and White N.H.

kapitola 43.

Z pohledu Sam:
"Nepodniknem něco?" Zeptala se mě El, když byla v mém pokoji. Leželi jsme na mé posteli a jen jsme si povídali. Louis musel někam narychlo odjet a tak jsme tu zůstali samy.

"Proč ne!" Vykřikla jsem s nadšením a El to rozesmálo.

"Půjdem ven?" Ani jsem nic neodpověděla a vyskočila jsem z postele. Rozrazila jsem dveře šatny, El mě následovala a následně mi pomohla vybrat oblečení.

"Ta El má vážně vkus." Řekla jsem si sama pro sebe, když odešla a usmála se na sebe do zrcadla.

"Tam kam půjdeme jako první?" Zeptala jsem se El když jsme vyšli z domu.

"Co takhle zajít někam na jídlo? Mám docela hlad."

"Joo to je dobrý nápad." Souhlasila jsem a zašli do útulně vyhlížející restauraci. Já jsem si dala rizoto a El si dala bramborovou kaši s masem.  El mě to odmítla nechat zaplatit a tak jsem ji na oplátku slíbila, že příště platím já.

"Co teď?"

"Nevím napadá tě něco?" Zeptala jsem se nazpátek.

"Umíš bruslit?"

"Trochu."

"Takže brusle?" Řekla nadšeně a táhla mě ulicemi Londýna. Došli jsme až k velkému kluzišti, na kterém nebylo ani tolik lidí.

"Dobrý den, mohli bychom si prosím půjčit dvoje brusle?"

"Jasný, jakou máte velikost?" Zeptal se nás překvapivě mladý kluk v okénku a zářivě se na nás usmál.

"Já mám 39. Ty Sam?" Zeptala se mě a trochu do mě drkla.

"Ehm 37." Vyhrkla jsem.

"Tady máte." Mrknul na nás a podal nám je.

Když jsme se trochu vzdálili, začala na mě El vrhat dotazy.

"Viděla si jak na tebe mrknul?"

"Určitě s tebou flirtoval."

"Ty máš jenom 37?"

"To je hustý."

"Ellie zpomal. Co to plácáš?" Zasmála jsem se a táhla jsem jí směrem k ledu.

"Niall by žárlil." Dodala ještě a mě zrudli tváře.

"Nech toho." Řekla jsem a trochu do ní strčila. Jen se zasmála a dál si nandávala brusle.

"Jak dlouho si nebruslila?" Zeptala se mě, když viděla jak opatrně našlapuji na led.

"Naposledy s Louim. Takže to bude asi tak čtyři roky zpátky." Ušklíbla jsem se. El mě chytla za ruku a bruslila se mnou. Za chvíli se mi vrátila ztracená jistota. Začali s El dělat různé pilurety a snažili se navzájem dohonit. El uměla bruslit výborně, zatímco já už jsem po několikáté skončila na ledě.

"Dobrý?" Podala mi ruku a pomohla mi na nohy.

"Jo jen budu večer asi pěkně pomlácená." Uchechtla jsem se a oklepala že sebe sníh. Na ledě jsme byli tak hodinu, potom jsme se rozhodli jít domů.

"Bolí mě úplně všechno." Postěžovala jsem si, zatímco se mi El smála.

Z pohledu Nialla:
Když jsem se konečně vymotal z letiště, Louis už na mě čekal na parkovišti,

"Čau." Pozdravil mě a poplácal mě po rameni.

"Hele ještě musíme čekat na Harryho. Má přistát každou chvíli." Dodal. Pozdravil mě a poplácal mě po rameni.

"Kdy dorazí ostatní?"

"Co tak vím tak Zayn zítra ráno a Payno zítra kolem poledne."

"Kluci!" Zařval někdo těsně za náma a mi se nechápavě otočili. Harry se řítil z letiště a za ním pěkný houf fanynek. Rychle skočil do auta a my následovali jeho příkladu.

"Panebože děkuju, že jste mě zachránili. Myslel jsem, že mě umačkají."

"Možná proto nám vnucovali ochranku." Uchechtl jsem se a připoutal se.

"Kde si nechal holky?" Zeptal se Harry, jako kdyby mi četl myšlenky.

"Jsou doma. Vlastně ani nevědí, že máte přijet."

Harry do mě drkl a s úšklebkem pozvedl obočí. Hodil jsem na něj nechápavý výraz.

"Co je?" Řekl jsem potichu tak, aby ti neslyšel Louis.

"Takže ty a Sam, jo?" Vyptával se. Jak na to sakra přišel tenhle? Pokládal jsem si tuhle otázku pořád dokola a snažil se na sobě nedat nic znát.

"Haha já to tušil od začátku." Řekl nahlas a Louis se na nás podíval zpětným zrcátkem.

"Musíš to vyřvávat?" Procedil jsem mezi zuby a Harry se na mě tlemil.

"Přestaň." Ohradil jsem se, když se na mě nepřestával usmívat.

"Ale prosimtě." Našpulil na mě rty, načež na ně vyplázl jazyk.