kapitola 44.

235 10 8
                                    

Z pohledu Sam:
Kluci se vrátili od svých rodin a tak jsme byli zase všichni pohromadě, abychom spolu strávili Silvestr a Nový rok. Kluci mě samozřejmě zasvětili do další jejich tradice, neboli novoroční párty. Začínám je podezřívat, že celý svátky se snaží propít. Zatímco dole už hrála hudba, u mě v pokoji se dokončovali přípravy a nejen mě. Byla tu se mnou El a Perrie. Donutili mě si vzít přiléhavý top a k tomu docela krátkou sukni. Perrie mi zapletla vlasy do dvou francouzských copánků a El mě pomohla nalíčit. Takhle jsme se prostřídali a nevzájem pomohli. Nakonec jsme se ještě vyfotili v zrcadle.

Ačkoliv oficiálně party začala teprve před hodinou,po domě se poflakovalo docela hodně až příliš opilých lidí. Po minulé zkušenosti jsem se zapřísahala, že dneska pít nebudu, takže jsem jako první zamířila k baru, kde jsem si dala džus. Místo holek, které zmizeli mi začal dělat společnost můj bratr s Niallem, kteří se mě rozhodli seznámit snad úplně s každým.

"Ahoj jsem Sam. Louisova sestra." Řekla jsem snad po sté a usmála se.

"Těší mě jsem Luke a tohle je Calum."

"Kde máte zbytek?" Zeptal se ho Loui, ale odpovědí mu bylo jen pokrčení rameny.

"Kluci,Sam?" Ozvalo se za námi a to nás donutilo se otočit.

"Chci vám někoho představit." Řekl Harry. Vedle něho stála nervózní brunetka, která mi však byla už známá.

"Em?" Vydechla jsem překvapeně.

"Abbie?"

"O můj bože. Nedokážu uvěřit, že tě zase vidím." Řekla a mačkala mě v objetí.

"Já taky ne. Jaktože nejsi v Kalifornii?" Stále jsem nemohla uvěřit,že ji vidím. Chodili jsme spolu do třídy a byli jsme opravdu dobré kamarádky. Pak se, ale musela přestěhovat a tak se naše cesty rozešli.

"Vlastně teď bydlím tady v Londýně."

"Páni neviděli jsme se vážně dlouho."

"Jo to teda."

"Jak ti je?" Zeptala se mě a já jen pokrčila rameny.

"Znáš to." Odpověděla jsem.

"Ehmm nerad vás ruším, ale mimochodem taky tě rádi poznáváme." Ujmul se slova Louis.

"Jé pardón. Já vás taky. Jsem Emily." Řekla a usmála se.

"Určitě se ještě uvidíme, máme si co říct." Řekla směrem ke mě a mrkla na mě.

"Vypadá sympaticky." Zhodnotil situaci Louis.

"Hlavně ať Harry něco nezkazí. Má štěstí, že potkal holku, jako je ona." Souhlasila jsem s ním.

"Louis pojď si zatančit." Ozvala se odněkud El a odtáhla tak mého bratra na provizorní parket.

Poté, co jsem zůstala sama s Niallem jsme si sedli do klidnějšího kouta a bavili se o tom co nás zrovna napadlo. Čas běžel a mi jen pozorovali jak naši spolubydlící se opíjí. Louis se sotva držel na nohou a to mi dával přednášku o tom abych nepila. Ušklíbla jsem se a přejela pohledem místnost. Pár střízlivých jedinců si povídalo v různých částech místnosti. Po pohovkách se váleli ty, co už nával alkoholu v krvi nezvládli a usli. Dále tu bylo dav opilých lidí na parketu pohybující se do rytmu hlasité hudby a pak jsme tu byli mi dva. Přesunula jsem svůj pohled na svého společníka. Nespouštěl ze mě oči. Ať jsem šla kamkoliv, stále jsem cítila jeho pohled. Uklidňovalo a znervózňovalo mě to zároveň. Myšlenkami jsem zabloudila k té noci, jak mě zachránil. Byl jako můj strážný anděl.

"Nad čím přemýšlíš." Zeptal se mě.

"Ale to je jedno." Zakroutila jsem hlavou a rty automaticky zformulovali do úsměvu.

"Nechceš si jít zatančit?" Zeptal se.

"Proč ne."

Zrovna hrál pomalý ploužák a tak jsem mu ruce ovinula kolem krku a opřela si hlavu jeho hruď. Vdechla jsem jeho vůni a nechala se unášet hudbou. Někdo zahájil odpočet a mě ani nedošlo jak moc rychle mi čas z Niallem utekl. Všichni přestali tančit, ačkoliv hudba stále hrála. Stála jsem po boku Nialla. Jakmile odbila půlnoc, Niall si mě přitáhl blíž k sobě a políbil mě, nehledě na to kolik nás mohlo vidět lidí. V tu chvíli nám to bylo. Existovali jsme jen mi dva.

Black and White N.H.Kde žijí příběhy. Začni objevovat