Black and White N.H.

Kapitola 14.

Z pohledu Nialla:
Držel jsem jí v objetí a stále dokola si přehrával náš rozhovor, ta píseň a vše co se teď odehrálo. Byla tak zlomená. Nechápal jsem, jak tuhle všechnu bolest mohla celou dobu mít v sobě. Nedokázal jsem tomu uvěřit. Muselo to pro ni být neskutečně těžké. Ještě jednou jsem si ji prohlédl. Byla nádherná. Vlasy jí padaly do obličeje a tak jsem jí je dal za ucho. Rty měla plné, drobný nosík a perfektně upravené obočí. Brýle jsem ji sundal a dal je vedle na stolek. Byla hubeňoučká a drobná. Kouknul jsem na hodinky, kluci se mohli každou chvíli vrátit. Proto jsem vzal spící Sam do náručí a přenesl jí do jejího pokoje, aby kluci neměli kecy. Přikryl jsem jí a brýle položil na stoleček. Klidně spala a byla u toho hrozně roztomilá. Sešel jsem dolů do kuchyně a napustil sklenici vody, kterou jsem ji postavil na stolek, kdyby měla žízeň. Potom jsem došel do hudební místnosti, kde jsem zaklapl klavír a zabalil kytaru. Když už jsem chtěl odcházet všiml jsem si modrého sešitku na klavíru. Vzal jsem ho a v místnosti zhasl. Vím, že bych neměl, ale jen tak že zvědavosti jsem do něj nakoukl. Bylo tam neskutečné množství písníček. Sedl jsem si na okraj její postele a prohlížel si je. Byli vážně dobré. Mohla by klidně být světoznámou zpěvačkou. Dole jsem uslyšel hluk od vchodových dveřích. Položil jsem sešit na stolek a zavřel potichu dveře. Sešel jsem dolů, kde jsem našla jenom Liama s Louisem.

"Kde jste nechali zbytek?"

"Cestou jsme je vyložili u baru." Odpověděl Liam a věnoval se svému telefonu. 

"No tak to doufám, že něco nevyvedou." Uchechtl jsem se.

"Kde máš Sam?" Zeptal se Louis a skenoval okolí.

"Je nahoře." Odpověděl jsem.

"Nakoupili jsme cestou a koupili jsme i tvůj oblíbený Nando's k večeři." Zamával mi taškou před očima a já si až teď uvědomil, jaký mám hlad.

"Dojdu pro Sam." Oznámil Louis. Chtěl jsem něco namítnout, ale radši jsem mlčel.

Za chvíli přišel Louis i se Sam. Vypadala v lepším v rozpoložení než asi před hodinou. Podívala se na mě a nepatrně se usmála. Tohle gesto mě neskutečně potěšilo. Konverzace se plně rozproudila a dokonce se párkrát zapojila i Sam, která jindy jen přikyvovala. Po večeři jsme se nijak nezdržovali a každý zalezl do svého pokoje spát. To však nebyl můj případ. Já nemohl přestat myslet na jednu brunetku.

Trhnutím jsem se probral. Domem se ozvala další rána a někdo začal nadávat. Zamžoural jsem na hodiny a zjistil, že je půl třetí. Vyploužil jsem se z postele a šel jsem pomoc dvěma nalitím idiotům. Když jsem je spatřil musel jsem se smát.

"Shhh, buď šticha jestě nekoho plobudíme." Žvatlal Harry.

"Shhhhh, ty bud tiho." Řekl zase Zayn a zakopnul o gauč, na který se svalil.

Podepřel jsem Harryho a vedl ho do schodů. Několikrát na mě přepadl a já se jen bál, aby se mě nepokusil pozvracet. Dovedl jsem ho až do jeho postele kam jsem ho nějak dostal. Sundal jsem mu boty a nějak ho vysoukal z mikiny, aby mu nebylo horko. Nějak jsem ho uložil a Harry už u toho stačil začít i chrápat. Radši jsem mu přinesl kýbl. Na chodbě jsem potkal Liama se Zaynem. Pomohl jsem mu s ním a pak jsem došel každému pro sklenici vody a prášek. Položil jsem jim to vedle postele. Liam už stihl přinést Zaynovi kýbl.

"Ty se zase střískali. Jen doufám, že nic vážného neprovedli." Řekl Payno a já mu musel dát za pravdu.

"Doufám, že jim zítra nebude moc špatně. Jinak to kňourání asi nevydržím."

"Se divím, že to Louiho a Sam neprobudilo."

"Třeba jo, jen to asi ve tři nechtějí řešit."

"Kdo by taky chtěl." Uchechtl jsem se

"Hele dobrou. Nechci ráno vypadat jak chodící mrtvola."

"Dobrou." Po tmě jsem došel až do postele, do které jsem si lehnul a užíval si sladkého spánku.