kapitola 25.

265 8 5
                                    

Z pohledu Sam:
Seděli jsme všichni u stolu a jedli tousty. Lux, Harry a Niall pili horké kakao. Louis a Liam měli čaj a já se Zaynem kafe. Zvolila jsem tak, abych do sebe dodala trochu energie, která mi rychle ubývala.

"Navrhuji zahrát si na schovku." Prohlásil Zayn a ostatní hned souhlasili.

"Kdo bude pykat?"

"Klidně já." Povzdechla jsem si, protože mi bylo jasné, že nikdo jiný by nechtěl jít.

Po několika hrách jsme se nakonec shodli, že nejlepší ve shovce je Lux. Pokaždé jsme ji hledali ze všech nejdéle.

Listopadové sluníčko se dávno skrylo za obzor a tak se ulicemi Londýna rozsvítili pouliční lampy. Chladnější počasí bylo znát čím dál více. V obchodech se objevovala vánoční výzdoba a lidé, kteří se chtěli vyhnout blázinci v prosinci, nakupovali dárky.

"Hej." Tleskl mi někdo před obličejem a já se s úlekem probrala z přemyšlení.

"No?"

"Co si dáme k večeři?"

"Já nevím, na co máte chuť?"

"Špagety, špagety, špagety prosím!"

"Jsou všichni pro?"

"Joooo."

"Dobře." Odebrala jsem se tedy do kuchyně. Nečekala jsem však, že za mnou půjdou všichni.

"Můžeme s něčím ehmm pomoct?" Nejistě jsem povytáhla obočí.

"Vážně."

"Dobře."

Harry odněkud vytáhl mleté maso a začal se mu plně věnovat. Zayn začal mýt špinavé nádobí,co se válelo ve dřezu. Liam začal strouhat sýr a Louis mi podával hrnec a špagety. Jen Niall s Lux koukali kolem a nevěděli co dělat. Napustila jsem do hrnce vodu a osolila jsem jí. Vytáhla jsem ze skříňky koření a šla pomoct Harrymu. Nemohla jsem se vyhnout jeho divně zkoumavého pohledu. Nervózně jsem se ošila a snažila to nevnímat.

"Nialle! Neužírej a ty Lux nech ten sýr." V kuchyni začal převládat zmatek a tak jsem se rozhodla udělat rázná opatření.

"Lux, Louis, Niall a Zayn opustí kuchyň ať se tu nemotáte." Za trochu řečí se nakonec přesunuli do obýváku, kde si pustili televizi a já zatím s kluky dodělávala jídlo.

"Jdu je zavolat." Oznámil Liam, když bylo jídlo hotové.

"Tak a teď mi něco vysvětli." Řekl Harry a zatáhl mě ke světlu. Trochu hruběji mě vzal za zápěstí a zprudka se mi podíval do očí.

"C-co přesně chceš slyšet?"

"Pravdu pokusila ses o to?"

Nervózně jsem těkala pohledem po zdi za ním a přemýšlela, jak se z toho vykroutím. Naštěstí přišel zpět do kuchyně Liam.

"Děje se něco?" Zeptal se.

"Ne." Řekla jsem až moc rychle.

Liam to naštěstí přešel a vzal talíře s jídlem pro sebe a Lux.

"Co mám já?" Ptal se nedočkavě Niall.

"To kde je nejvíce." Odpověděla jsem jednoduše.

"Aah jseš nejlepší." Řekl a už se chystal zmizet v jídelně.

"A co já?" Křikl uraženě Harry. Niall jen pokrčil rameny,což rozesmálo zbytek obyvatelstva v domě. Lux zatím nerušeně jedla svojí porci jídla. Když jsme všichni dojedli, přesunuli jsme se znovu do obýváku. Uprostřed nějakého animovaného filmu mě zazvonil telefon.

"Ano Lou?"

"Ahoj Sam, myslela jsem, že stihnu Lux vyzvednout, ale nějak se to tu protáhlo a musím tu přespat. Nevadilo by, kdyby u vás zůstala i přes noc?"

"V klidu Lou, už jsem s tím počítala. Určitě to nevadí." Řekla a přitom se usmívala.

"Jseš zlatá. Děkuju."

"Nemáš zač a dobrou noc."

"Dobrou." Odpověděla nazpátek a potom jsme hovor ukončili.

"Tak Lux dneska spíš u nás právě mi volala mamka."

"Jéé supel a kde budu spát?"

"Kde budeš chtít." Odpověděl Harry.

"A vybírej rychle měli bychom jít spát." Dodal ještě Louis a zvednul jí do náruče.

"Ehmm tak tžeba u tebe řekla a ospale objala Louise kolem krku.

Musela jsem se usmát. Bude jednou skvělý táta. Postupně se všichni rozcházeli do svých pokojů. Když už jsem se též chtěla vytratit, někdo mě zadržel.

"Myslím, že mi máš ještě něco vysvětlit Sam."

"Dobře." Povzdechla jsem si a sedli jsme si ke stolu.

"Pokusila jsem se o to někdy po té události. Ale teď to důležité. Já to nedokázala udělat." Odmlčela jsem se a ukázala jsem na své zápěstí. "Ta jizva skoro není vidět. Nedokázala jsem si nic jiného udělat, než tohle. Prostě jsem se sotva dotkla kůže."

"Přísahej mi, že se o to nikdy nepokusíš." Řekl vážně.

"Slibuji." Nečekaně mě objal a já mu objetí oplácela.

"Kdyby se cokoliv dělo tak jsem tu, jo?"

"Děkuju." Řekla jsem a zabořila hlavu do jeho ramene.

Black and White N.H.Kde žijí příběhy. Začni objevovat