kapitola 63.

175 6 0
                                    

Z pohledu Sam:
Hodně brzy ráno jsme auty museli absolvovat cestu do domu, který kluci měli nedaleko San Francisca. Seděla jsem na sedadle spolujezdce, zatímco Niall řídil. Vzadu seděl Liam s Harrym, kteří si furt o něčem povídali. Louis, El a Zayn jeli druhým autem. Poslouchala jsem písničky a koukala se z okna. Snažila jsem na něco přijít z vcčerejších události. Nic mi, ale nedávala smysl. Všechno jako by se najednou zamotalo a já nevěděla, co dělat. Dostala jsem se do něčeho, o čem jsem neměla mít ani ponětí. Měla jsem tušení, že tohle je teprve začátek. Jako by mělo vše hezké skončit a něco špatného se stát. Věděla jsem, že jsem si nikdy neměla zasloužit štěstí a radost. Vždycky jsem se tak cítila. Jen když jsem byla s Niallem , tak jako kdybych na to zapomněla. Vše mi najednou přišlo jako nějaký omyl. Uvnitř hrudi mě nepříjemně bodlo a moje myšlenky křičely, že přeci jen si něco z toho zasloužím. Cítila jsem se hrozně. Niall jako kdyby to vycítil a chytl mě za ruku. Palcem mě jemně hladil po hřbetu ruky a já se nepřítomně usmála. Pohled jsem stále nechávala upřený někam z okénka. To už jsem však nevnímala.

Probudili mě sluneční paprsky na mé tváři. Překvapeně jsem se posadila a nahmatala brýle. Nacházela jsem se v pokoji obloženém dřevem. Proskleným oknem jsem mohla vidět moře. V dveřích se objevil můj blonďáček a já se usmála.

"Dobré ráno." Pozdravila jsem ho, když viděl, že jsem vzhůru, tak přešel ke mně a políbil mě na čelo.

"Dobré. Jak si se vyspala?"

"Dobře pane Horane, ale příště mě můžete probudit a ne se se mnou tahat."

"Co bych pro moji slečnu Tomlinson neudělal. Navíc si byla roztomilá." Řekl a já se uculila.

"Teda až na tu slinu." Dodal po chvíli a mě spadla čelist.

"Co?!"

"Dělám si srandu." Smál se mi Niall. Vrhla jsem se na něho polštářem a on předemnou vyběhl na chodbu

"Tak tohle ti nedaruju Horane!" Křičela jsem na něj a rozeběhla se za ním.

Když jsem ho doběhla, přetáhla jsem ho pořádně polštářem a ikdyž to s ním ani nehnula, byla jsem se svým činem spokojená. Niall mě chytil kolem pasu a zvedl mě do vzduchu.

"Nialleee." Zakřičela jsem ne něj a snažila se z jeho sevření vykroutit. Bylo to však marné. Přehodil mě přes rameno a někam se se mnou rozešel.

"Notaaak pusť mě dolů." Škemrala jsem.

"Jen když mi slíbíš, že už mě nebudeš mlátit polštářem."

"Vtom případě si ty že mě nesmíš utahovat."

"Tak to si ještě rozmyslím." Řekl a konečně mě  postavil na zem. Rozhlédla jsem s kolem a zjistila jsem, že jsme v obýváku propojený s kuchyní a jídelnou. V té části se právě vyskytoval Louis, El, Harry a Zayn. Všechny zraky byli otočeny na nás.

"Huh dobré ráno?" Zkusila jsem přerušit ticho. Ostatní jen kývli hlavou a byli vidět, že se snaží nesmát.

"Huh bože." Zavrčela jsem potichu. Niall se jen nevinně usmíval a já ho vraždila pohledem. Chytil mě za ruku a já se nechala dotáhnout do kuchyně. K snídani jsem si dala to, co mi jako první přišlo pod ruku, což bylo rohlík se šunkou. Niall si ode mě nechal udělat taky a ještě mi nalil džus.

Po snídani mě vytáhl na pláž a já ho s úsměvem pozorovala. Bylo na něm vidět, jak moc velkou radost má. Propletl si se mnou ruku a rozběhl se k moři. Jeho nálada byla nakažlivá a smích ještě víc. Úsměv mi vydržel ještě dlouho potom. Ještě když jsem usínala v Niallově náručí, tak jsem se usmívala. Vzpomínky na tento den se mi vryly do paměti. Věděla jsem, že si jednou budu říkat.

No nebylo to krásné?

Tenkrát v Kalifornii.

Black and White N.H.Kde žijí příběhy. Začni objevovat