𝟕.

155 10 4
                                    

"Můžu tě doprovodit?" zeptal se mě když jsme stáli venku na ulici před barem. 

Bylo zataženo a chladno, docela nepřirozené na konec června. Celý tento měsíc bylo takové počasí a já se proto raději držela doma. Až dnes večer jsem opustila pro jednou svůj byt a šla se bavit. I když jsem si to nechtěla přiznat, byla mi v těch šatech zima a i přesto že jsem ráda trávila tento večerní čas s Ethanem, tak jsem se těšila až budu doma v teple.

Neměla jsem nic proti a tak jsme šli spolu vedle sebe a povídali si.

"Není ti zima?" vyhrkl najednou a natáhl ruku pro svoji koženou bundu na jeho levém rameni.

"To je v pořádku.." mávla jsem nad tím rukou a zachichotala se. 

On si svoji bundu z ramene ale stejně sundal a opatrně ji polož přes moje ramena, abych se do ní mohla zabalit.

"Děkuju.." pousmála jsem se a jemně do něj drkla ramenem.

On se na mě jen roztomile usmál a pokrčil rameny.


Když jsme došli až ke vchodu do mého bytu, zůstali jsme ještě chvilku stát venku.

"Děkuju za tu bundu." řekla jsem vděčně a opatrně si ji sundala, čímž mi začala být zase zima. Nechtělo se mi ji vracet. Byla velmi příjemná na dotek a krásně po něm voněla.

"Klidně si ji dnes nechej a vrátíš mi jí potom.." usmál se a natáhl ruku, aby mě něžně pohladil po tváři. Měl teplé a něžné ruce. Nechtěla jsem se s ním loučit. Chtěla jsem s ním ještě chvíli zůstat a zapomenout na okolní svět..

V tu chvíli jsem neváhala, přehodila na ramena zpátky jeho bundu a obejmula ho. On mé objetí opětoval a sklonil hlavu k mým vlasům, do kterých mi vtiskl polibek.

"Budu už muset jít.." zamumlala jsem po chvíli smutně do jeho košile, stále uvězněná v jeho objetí, takže mi sotva mohl rozumět.

"Dobře.." řekl chápavě a pomalu mě pustil. Dal mi polibek na čelo, počkal až budu uvnitř v bezpečí ve svém bytě a odešel.

 Dal mi polibek na čelo, počkal až budu uvnitř v bezpečí ve svém bytě a odešel

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.




𝑳𝒐𝒗𝒆 𝒂𝒕 𝒇𝒊𝒓𝒔𝒕 𝒔𝒊𝒈𝒉𝒕 | 𝙀𝙩𝙝𝙖𝙣 𝙏𝙤𝙧𝙘𝙝𝙞𝙤Kde žijí příběhy. Začni objevovat