Marlena De Santis je studentka na volné noze, která se po vysoké škole odstěhovala do Itálie, a kde také žije svůj nový život. Je velkou fanynkou rockové kapely Måneskin, u které by nikdy nevěřila že ji pozná osobně. Co se stane, když se vydá jeden...
Vydala jsem se za Ethanem do jeho pokoje. Seděl na židli a díval se ven z otevřeného okna. Z pusy mu visela zapálená cigareta.
"Můžu dál?" nakoukla jsem a zaklepala na rám dveří. Všimla jsem si jeho úsměvu, když zjistil že to jsem já.
"Ten hlas bych poznal kdykoliv.. Vždycky můžeš." souhlasil a já vstoupila dál. Šla jsem směrem k němu. Poklepal si na stehno. Sedla jsem si mu tedy na klín.
"Co tu děláš?" zeptala jsem se usměvavě a podívala se mu do tváře. Díval se na mě, stejně tak jako já na něj.
On ukázal na nebe.
"Díváš se na nebe?" podívala jsem se směrem k nebi. Byl právě západ slunce a na nebi se nacházely barvy v naoranžovělých odstínech. Byla to krása.
"Je opravdu krásné že?" poznamenala jsem.
"Ne tak moc jako ty. Tvé kráse se nemůže rovnat." řekl a vyndal si cigaretu z pusy. Políbil mě na tvář a zadíval se na mě. Prohlížel si mě jako obrázek. Opřela jsem se o jeho hruď.
"Pořád jsi smutná?" zeptal se a hledal v mé tváři odpověď. Začal si natáčet pramínek mých vlasů na prst.
"Už tolik ne.. Mluvila jsem s Vic a říkala, že moc ráda zařídí věci okolo dortu a taky nám kapela zahraje na svatbě." odpověděla jsem a položila mu hlavu na rameno.
"Jsem rád že jste si tak blízké. Věděl jsem že si budete rozumět." řekl s úsměvem.
"Také jsem ráda. Pořád je tu ale pár věcí co bychom měli vyřešit.. Třeba datum svatby, seznam hostů, výzdobu,.. " řekla jsem nervózně. Začínala jsem být zase ve stresu. Bála jsem se, že to nezvládnu.
"Klid, to zvládneme." začal mě uklidňovat, když vycítil v mém hlase pochyby. Pohladil mě hřbetem ruky po tváři.
"Všechno spolu vyřešíme. Máme tolik času, celou věčnost.." pokračoval a stále mě utěšoval.
"Chceš abych tě přivedl na jiné myšlenky?" zeptal se a se záludným úsměvem přimhouřil oči. Zaujatá a s otázkou v očích jsem se na něj podívala.
On dokouřil cigaretu a postavil mě na zem. Vstal ze židle a zapnul ve svém telefonu hudbu, která se rozezněla po celé místnosti. Byla to Torna a Casa.
Chytil mě za boky a začal se mnou tančit do rytmu. Položila jsem mu ruce za krk a opřela se o jeho tělo. Poté jsem pomalu zavřela oči a nechala se unášet tony té krásné písně.
"Quindi, Marlena, torna a casa, ché il freddo qua si fa sentire Quindi, Marlena, torna a casa, ché non voglio più aspettare Quindi, Marlena, torna a casa, ché il freddo qua si fa sentire Quindi, Marlena, torna a casa, ché ho paura di sparire" šeptal mi něžně do ucha a hladil mě po vlasech. Skoro pokaždé jsem se pousmála, když jsem uslyšela své jméno.
"Miluju tě.." zašeptal a vtiskl mi polibek do vlasů.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
