Marlena De Santis je studentka na volné noze, která se po vysoké škole odstěhovala do Itálie, a kde také žije svůj nový život. Je velkou fanynkou rockové kapely Måneskin, u které by nikdy nevěřila že ji pozná osobně. Co se stane, když se vydá jeden...
"Pomůžeš mi ho zapnout?" podala jsem mu pomalu řetízek a nadzvedla své vlasy, aby mu při zapínání nepřekážely. On přikývl a opatrně mi ho připevnil na krk.
"Děkuju." vlasy jsem rozpustila a políbila ho na tvář. Sedla jsem si na stoličku vedle něj a položila mu hlavu na jeho rameno. Vdechovala jsem jeho vůni, schovávala svůj obličej do jeho hedvábných vlasů. Pomalu a vášnivě mě líbal na krku. Společně s lahodnou vůni pečeného koláče který se pekl v troubě jsem byla v sedmém nebi.
"Nepůjdeme ochutnat ten tvůj koláč?" navrhl a vstal. Chytil mě za ruku. Společně jsme došli až do kuchyně. Otevřela jsem troubu a opatrně koláč vyndala. Byl ještě horký a stoupala z něho pára.
"Počkáme až trochu vystydne." otočila jsem se k Ethanovi a dala si ruce za záda. Opřela jsem se o kuchyňskou linku. Zavřela jsem oči. Venku stále ještě pršelo a já se zaposlouchávala do zvuků deště.
Ethan přistoupil ke mně a chytnul mě za pas. Pomalu přiložil své rty k mému krku a začal mě líbat. Rty jsem měla pootevřené a potichu jsem vzdychala.
"Já myslela že máš chuť na koláč.." něžně jsem ho s chichotáním odtáhla, abych se mu mohla podívat do očí. Stále jsme se ale drželi za ruce.
"Vlastně mám chuť na tebe." zašeptal mi do ucha a políbil mě na čelo. Oba dva jsme se zasmáli a on dál pokračoval v líbání. Znovu mě chytil za pas aby mě mohl vysadit na linku. Líbal mě na rameni. Ruce mi strčil pod vytahané tričko a položil mi je na zadek. Zachvěla jsem se. Chytila jsem ho za ramena a líbala ho na rty. Věděla jsem že ho to vzrušuje. Já jsem ale nemohla ani pomyslet na to že y se to stalo tady. Nezdálo se mi to správné. Chtěla jsem aby se to stalo v našem pokoji.
Nejistě jsem svůj obličej odtáhla a kousla se do rtu. Podívala jsem se mu znovu do očí.
"Nechme si to na večer.." usmála jsem se a namotávala si na prst pramen jeho vlasů.
"Jasný princezno." zachichotal se a věnoval mi jeden z jeho vřelých úsměvů. Nabídl mi své dlaně aby mi pomohl slézt dolu a já je přijala. On pak vzal nůž a ukrojil kousek koláče, který tu celou dobu na nás čekal a dal ho na talíř. Lžičkou ukrojil kousek a nakrmil mě.
"Chutná?" zeptal se mě.
"Mluvíš jak kdyby jsi ho pekl ty." zasmála jsem se a lžičkou ukrojila další kousek, který jsem pak dala ochutnat jemu.
"Je dobrý?" zeptala jsem se ho.
"Je bezchybný." řekl s přikyvováním.
Znovu jsem ochutnala. Jahodová příchuť se na jazyku pomalu rozplývala.
Když jsme ten kousek dortu snědli, ukrojila jsem každému z nás ještě jednu porci na talířek. Sedli jsme si do obývacího pokoje, kde jsme až do večera strávili dnešní den
Po dvou dalších porcích jsme se rozhodli si něco nechat na později, a šli jsme do obývacího pokoje, kde jsme až do večera strávili dnešní den.
"Ty usínáš?" zašeptal mi něžně do ucha a já cítila, že se malinko usmívá. Seděli jsme na pohovce u přikrytý lehkou dekou a dívali se na televizi, kterou jsme sotva slyšeli. Opírala jsem se zády o jeho hruď a měla zavřené oči. Naslouchala jsem zvukům bušícího deště do oken našeho domu.
"Možná malinko.." pousmála jsem se.
"Nechceš jít už spát?" navrhl a přitáhl mi deku až k ramenům. Hladil mě ve vlasech.
"Ne.." řekla jsem mrzutě. Měla jsem pocit, že po dnešním běhání v dešti neudělám už ani krok. Byla jsem tak unavená.
"Ale tady spát nemůžeš.. Pojď, odnesu tě." řekl a sundal ze mě deku. Opatrně mě vzal do své náruče a odnesl až do naší společné ložnice, kde mě položil do postele.
"Převléknu tě.." řekl potichu a sáhl po mé noční košilce. Věděla jsem, že se malinko usmívá.
"Myslím, že to zvládnu." odvětila jsem a stáhla si tričko dřív než se stihl otočit. Začervenal se. Poté se tedy otočil ke mně zády a díval se z okna, dokud se nepřevleču. Na znamení že jsem se převlékla, jsem po něm provokativně hodila svým tričkem, které mu přistálo na rameni. Zasmál se a významně se na mě podíval. Pokrčila jsem s úsměvem rameny a odešla do koupelny si vyčistit zuby.
Když jsem za sebou zavřela dveře, přistoupila jsem k zrcadlu a podívala se na sebe. Bylo mi hrozné horko, tváře mi hořely. Otočila jsem kohoutkem u umyvadla ze kterého začala téct studená voda. Udělala jsem ze svých dlaní mističku a nahnula se blíže k umyvadlu aby voda, kterou jsem si umyla svůj obličej, nevytekla na zem. Prohrábla jsem si rukou vlasy a sáhla po zubním kartáčku. Umyla jsem ho pod tekoucí vodou a dala něj trochu zubní pasty. Když jsem si pak zuby vyčistila, vrátila jsem se zpět do ložnice.
Všimla jsem si že i on se mezitím převlékl. Měl na sobě jenom boxerky. Zatraceně..
Ležel na břiše a vypadalo to jako kdyby psal nějaký dopis. Nebyla jsem si ale jistá. Vlasy mu padali do obličeje a tvořily tak mezi námi jakousi hradbu, přes kterou jsem stěží poznala jestli opravdu nějaký dopis píše.
Když poznal že jsem se vrátila, vzhlédl a pomalu si mě prohlédl.
"Tady je moje princezna." zašeptal a já se s usmáním vydala k němu do postele. Chvíli jen mlčel a očima obdivoval každou část mého těla. Pak se otočil na záda a znovu pokračoval v psaní dopisu.
"Co to píšeš?" zeptala jsem se. Únavou jsem zívla a dala si ruku před pusu. Byla jsem už unavená a neměla tolik energie na to, abych se to snažila přečíst. Místo ho jsem jen ležela na boku vedle něj a něžně mu svým ukazováčkem začala přejíždět po ruce a kreslit různé obrazce.
"To je tajemství, které ti ještě nemůžu prozradit.." zašeptal a usmál se. Z jeho očí jsem však vyčetla smutek. Doufala jsem že se mýlím. Co je vůbec v tom dopisu? Komu píše a proč je smutný? A co vůbec to tajemství, o kterém není připravený mluvit, znamená pro mě? Nechci na něj naléhat, ale chci to vědět.
"Ale jednou se to dozvíš." odložil listy a pero do šuplíku svého nočního stolku a pohladil mě po vlasech.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
