Marlena De Santis je studentka na volné noze, která se po vysoké škole odstěhovala do Itálie, a kde také žije svůj nový život. Je velkou fanynkou rockové kapely Måneskin, u které by nikdy nevěřila že ji pozná osobně. Co se stane, když se vydá jeden...
Začal lehounce bubnovat s pobrukováním do rytmu jedné z jejich písní. Věděla jsem ihned, jakou píseň si zpívá. Opřela jsem se o zeď a přivřela své oči. Přidala jsem se k němu.
"Perché ti sento lontana, lontana da me.." zpívala jsem potichu s ním a dívala se na něj, jak hraje. Vzhlédl.
"Vydrž, zapnu ti mikrofon." zvedl se a šel k mikrofonu, který byl ve středu místnosti připevněný na stojanu. Kabel mikrofonu zapojil do zástrčky.
"Počkej, co?" zmateně jsem se na něj podívala.
"Pojď zpívat." řekl a položil mi ruku na stojan od mikrofonu. Významně se na mě podíval. Přistoupila jsem blíž k mikrofonu a zalapala po dechu. Co když to podělám? Vždyť zpívat neumím..
Zakroutila jsem nesouhlasně hlavou a pak od mikrofonu odstoupila.
"To nejde.. Neumím zpívat. A navíc ten mikrofon je Damiana, zlobil by se.." namítla jsem a svoji ruku odtáhla.
" Nebude se zlobit, znám ho.. Všichni tě už bereme jako jednu z nás. Navíc máš překrásný hlas." zašeptal. Zlehka mě pohladil po tváři a políbil na rty. V břiše mi létalo hejno motýlků, které mi dodalo odvahu.
"Tak dobře.." řekla jsem tiše a stoupnula si k mikrofonu. Jednou rukou jsem se chytla černé tyče na které byl připevněný a druhou rukou samotného mikrofonu. On se vrátil zpátky za bubny.
"Připravená?" zeptal se s paličkami v rukou a povzbudivě se na mě usmál. Věděla jsem, že mi věří.
"Připravená." přikývla jsem a on na reproduktoru vedle sebe zmáčkl tlačítko. Uslyšela jsem první tony té známé písně. Mezi nimi byla i Thomasova kytara a Victoriina baskytara, díky kterým ten song zněl přesně tak, jak měl. Během mého zpívání pak začal Ethan bubnovat a my tak byli v naprostém souladu. Cítila jsem se jako zpěvačka.
"E come l'aria mi respirerai il giorno che ti nasconderò dentro frasi che non sentirai" zazpívala jsem poslední slova a usmála se nadšeně na Ethana.
"To bylo nádherné Marli!" usmál se na mě od ucha k uchu a utíkal ke mě aby mě vzal do své náruče. Začal se mnou dokola točit. Měl hroznou radost a stejně tak i já.
"Myslím, že Damiano má konkurenci." zachichotal se a opatrně mě postavil zpátky na zem. Začervenala jsem se. Netušila jsem, že umím zpívat. Vždycky jsem si zpívala jenom ve sprše nebo když mi v hlavě uvízl nějaký song, ale rozhodně by mě nikdy nenapadlo že to pravdu umím.
"Myslíš Victorii? Občas přemýšlím, zda taky nenazpívá nějaký song a stane se zpěvačkou." zavtipkovala jsem. Zasmál se.
"Nemyslím si, že by měla velký úspěch." zašeptal jako kdyby tu byla s námi a zakřenil se.
"Za to ty by jsi byla úžasná! Lístky by byly na tebe všude vyprodaný!" mluvil nadšeně a poté jsme se oba dva zasmáli. Zakručelo mi v břiše.
"Co kdybychom si dali něco k večeři? Po tom našem hraní mi taky docela vyhládlo." navrhl a odešli jsme ze zkušebny.
"Taky mám docela hlad." souhlasila jsem a pohladila ho po jeho vlasech, černých jako uhlíky.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
