Marlena De Santis je studentka na volné noze, která se po vysoké škole odstěhovala do Itálie, a kde také žije svůj nový život. Je velkou fanynkou rockové kapely Måneskin, u které by nikdy nevěřila že ji pozná osobně. Co se stane, když se vydá jeden...
Vyšla jsem ven ze studia a vydala se cestou posypanou čerstvými květy bílých růží. Po chvíli jsem si všimla členů kapely s oddávajícím, kteří stáli před altánkem uprostřed této velké slavnosti a dívali se na mě. Všichni se usmívali. Během mého pochodu se mé oči střetli s Victoriinými a ona na mě mile zamávala. Damiano se zubil od ucha k uchu a držel ve vzduchu zvednutý palec. Thomas se usmíval a kýval svým tělem ze strany na stranu do rytmu hudby.
Jak jsem přistupovala blíže a vešla do uličky, letmo jsem si všimla malého podia s mikrofonem a hudebními nástroji. Vzpomněla jsem si na Vic když mi za celou kapelu slíbila, že nám na dnešní svatbě zahrají. To muselo být ono. Vedle podia stál na dlouhém prostřeném stolu velký třípatrový světle fialový dort. Byl na něm nápis ' Marlena & Ethan' vepsaný uprostřed srdce ze sušených květin. Byla jsem Victorii nekonečně vděčná. Pamatuji si na můj strach, který jsem měla když jsem se bála že si nebudeme rozumět. Naopak jsou z nás nejlepší kamarádky už od prvního dne, co jsme se poznali. Půjčila mi šaty a upravila mě, když mě Ethan pozval do tohoto altánku na tanec, ze kterého se později stala žádost o ruku. Také mi společně s ostatními pomohla s přípravou na dnešní svatbu, která je už teď naprosto dokonalá. Nikdy jim to nebudu moct dostatečně oplatit..
Otočila jsem hlavou zpátky směrem k altánku a tehdy jsem ho uviděla. Stál hrdě, oblečený v elegantním černém obleku s květinovými motivy, tak jako na mých šatech a ve tváři měl dojatý výraz. Měla jsem oči jen pro něj. On byl to jediné co jsem vnímala, okolí jako by se rozplynulo. Jen já a on.
Pomalu jsem přistoupila k němu a vklouzla svojí rukou do jeho natažené něžné a hřejivé dlaně a oba dva se zavázali svatební přísahou na celý náš život.
"Ano." řekla jsem s uslzenýma očima radostí a stále se mu dívala do tváře.
"Ano." řekl jistě a usmíval se na mě jako sluníčko.
Poté nás oddávající prohlásil za muže a ženu a Ethan jemně vzal můj obličej do svých rukou a přitiskl své rty na mé.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
