𝑳𝒐𝒗𝒆 𝒂𝒕 𝒇𝒊𝒓𝒔𝒕 𝒔𝒊𝒈𝒉𝒕 | 𝙀𝙩𝙝𝙖𝙣 𝙏𝙤𝙧𝙘𝙝𝙞𝙤

𝟏𝟗.

Přemítala jsem kde jsem nechala své oblečení, do kterého bych se mohla převléknout. Celou noc jsem prospala ve Victoriiných šatech a byla jsem si zcela jistá, že se domů živá nevrátím.

"Copak hledáš?" zeptal se a zvedal se z postele.

"Svoje oblečení.." odpověděla jsem a dále se dívala po pokoji. 

Byla jsem si jistá, že jsem ho nechala v šatně u Vic. Odešla jsem tedy z pokoje a prošla chodbou až k šatně. Zároveň jsem se snažila, aby si mě nikdo nevšiml; zaprvé proto, že vypadám naprosto strašně, a zadruhé mi nepřipadalo správné se tu v takovýchto šatech procházet.

Opatrně jsem nakoukla do šatny a podívala se, zda je někdo uvnitř. Naštěstí tam nikdo nebyl  a já se tedy mohla bez starostí převléknout zpět do mého oblečení, které jsem našla ležet dokonale složené na stoličce.

"Jejda, promiň Marleno.. Nevěděla jsem, že jsi tady." řekla omluvně Victorie, která právě vcházela dovnitř mezitím, co jsem si oblékala tričko. V žilách mi ztuhla krev jak moc jsem se bála, že mi za ty pomačkané šaty vynadá. 

"V pořádku, to nic. Šla jsem se jen převléknout.." usměvavě jsem ji ujišťovala že je vše v pořádku a začala si oblíkat džíny. Ona přešla k zrcadlu, u kterého si upravila rudou rtěnku na rtech a pak se s úsměvem otočila zpátky na mě.

"Jaký byl včerejší večer? Doufám že se na mě nezlobíš, byl to Ethanův nápad a já mu chtěla vyhovět.." řekla s omluvným výrazem ve tváři.

"Bylo to úžasné! Ethan je opravdu hodně nápaditý a romantický, neměj vůbec strach.."  řekla jsem a převyprávěla jí svůj včerejší večer, s tím že jsem vynechala tu část kdy mě Ethan požádal o ruku. Nebyla jsem ji jistá, jak by na to reagovala vzhledem k tomu, jak krátce se s ním znám. Chtěla jsem tu radostnou novinu oznámit všem z kapely až  ho budu mít při sobě.

"Naopak ti chci poděkovat že jsi se o mě postarala. Udělala mi make-up, učesala vlasy, půjčila šaty.. Bez tvé pomoci by to jistě nebylo tak dokonalé." přiznala jsem a ona mě obejmula.

"Spíš doufám že se nezlobíš na mě..." zamumlala jsem provinile, když jsme se objímaly.

"Proč bych měla?" ustaraně se zeptala a pohladila mě po zacuchaných vlasech, které jsem si ještě nestihla učesat.

"Protože jsem ti ty šaty pomačkala.. Prospala jsem v nich celou noc..." řekla jsem ztěžka a čekala, co na to řekne. Čekala jsem už jen to nejhorší..

"To nevadí.. Hlavně že jsi si to včera užila." odpustila mi a v tu chvíli jako by mi spadl kámen ze srdce.

Když jsem se pak vymanila z jejího objetí, vrátila jsem jí šaty zpátky. Učesala jsem se a nasadila si zpátky na hlavu svůj baret. Poté jsem si namalovala oči řasenkou a vydala se ze šatny zpět do Ethanova pokoje.