"Slib mi, že ho otevřeš jen tehdy až budeš smutná." řekl a dopis, který před chvílí schoval do svého nočního stolku, úhledně složil a dal do obálky a záhy poté mi ho podal.
Opatrně jsem si ho vzala. Nechápala jsem to. Proč bych měla být smutná? Ani si nepamatuji kdy jsem naposledy doopravdy smutná byla. Od té doby co ho znám a jsme spolu už nedokážu být šťastnější.
"Ale proč?" ptala jsem se nechápavě, prohlížejíc si obálku v rukou. Ukazováčkem jsem jemně přejela po hřbetu obálky.
"Vždyť já přece nejsem nikdy smutná když jsi po mém boku." usmála jsem se a rozcuchala mu vlasy. Pramen mu spadl přes oči.
Jeho vážná tvář, kterou si celou dobu snažil udržet, zněžněla a on se pousmál. Pramen vlasů, který mu spadl do obličeje, si zastrčil za ucho. Poté se mu zase vrátil ten vážný výraz, kterého jsem se obávala.
"Slib mi to." zopakoval, když jsem dlouho mlčela.
"Slibuješ?" díval se mi hluboko do očí.
Mám mu to slíbit? Co když mi moje myšlenky nedají spát a já ho jednu noc otevřu dřív než bych měla a zjistím tak celé to tajemství, které se v něm skrývá?
Hloupost. Neudělám to. Věří mi a já jeho důvěru nezklamu. Otevřu ho až nastane ten správný okamžik.
"Slibuju." řekla jsem odhodlaně. Naposledy jsem si obálku prohlédla.
Nezklam ho Marleno..
Zavřela jsem oči a pomalu se nadechla a zase vydechla. Obálku jsem pak schovala do jednoho z šuplíků svého nočního stolku a znovu se k němu otočila.
On mě vzal za ruku a položil si ji na hruď. Cítila jsem teplo, které sálalo z jeho těla a tlukot jeho srdce.
"To srdce bije pro tebe." řekl a políbil mi dlaň. Usmála jsem se.
Vzala jsem jeho obličej do svých rukou a začala ho vášnivě líbat. Poté jsem svůj obličej odtáhla a my si navzájem hleděli do obličeje. Byl tak nádherný..
"Jsi vesmírně krásný." hlesla jsem a pomyslela na hvězdy. Kolikpak jich dnes asi je na obloze?
Pousmál se a tváře mu zčervenaly.
"Tvé pihy jsou jako souhvězdí." zašeptala jsem udiveně a začala bříškem svého ukazováčku přejíždět po každém znamínku na jeho tváři a spojovala je dohromady. Zkoumala jsem každý jejich tvar. Jedna vypadala dokonce jako půlměsíc. Počítala jsem, kolik jich má. 7, 8, 9,..
Musel být stvořen vesmírem nebo bohy. Ne jenom jeho tvář, ale i tělo. I když se nijak aktivně nevěnoval žádnému sportu a ani nechodil do posilovny, jeho tělo bylo prostě dokonalé. Měl jemné vyrýsované břišní i prsní svaly společně s bicepsy. Byl jako ze snu.
"Myslíš ty souhvězdí, které jsme pozorovali tu noc co jsem tě požádal o ruku?" zasmál se a hladil mě ve vlasech.
"To byla překrásná noc." vzdychla jsem.
"Tahle bude ještě krásnější.." pousmál se.
Položil mě na záda a nahnul se nade mě. Prstem mi něžně přejel po rtech, které začal líbat. Stále mě zasypával polibky které pokračovali na krku a našli si cestu až k mému dekoltu.
Poté mi pomalu sundal noční košilku, která přistála na zemi u naší postele. V ten moment jen omámeně zíral na můj obnažený dekolt. Rty měl otevřené. Zdálo se jako by zcela oněměl.
Věnoval mi úsměv a pokračoval v líbání které vedlo po mém břiše a končilo mezi mými stehny, kde mi ihned na to sundal kalhotky.
Lokty jsem se podepřela o postel a stydlivě, mezi svým sténáním, se na něj podívala. Rukama mi jemně hladil stehna a udržoval se mnou oční kontakt. Já jsem přikývla a on pochopil, co tím myslím. Přestal, sundal si spodní prádlo a pomalu do mě vnikl.
ČTEŠ
𝑳𝒐𝒗𝒆 𝒂𝒕 𝒇𝒊𝒓𝒔𝒕 𝒔𝒊𝒈𝒉𝒕 | 𝙀𝙩𝙝𝙖𝙣 𝙏𝙤𝙧𝙘𝙝𝙞𝙤
FanfictionMarlena De Santis je studentka na volné noze, která se po vysoké škole odstěhovala do Itálie, a kde také žije svůj nový život. Je velkou fanynkou rockové kapely Måneskin, u které by nikdy nevěřila že ji pozná osobně. Co se stane, když se vydá jeden...