𝟏𝟎.

142 12 2
                                    

Když jsem se pak později probudila a otevřela oči, Ethan stále seděl u mě na posteli.

"Dobré ráno.." zašeptal a něžně mi hladil hřbet ruky, kterou držel ve svých rukou.

"Jak dlouho jsem spala?" zeptala jsem se a  zvedla se do sedu.

"Chvilku.. Mezitím jsem ti připravil snídani." podal mi talíř, na kterém ležely tousty s máslem do kterých jsem se hned zakousla.

"Děkuju." řekla jsem s plnou pusou a dala mu polibek na tvář.

On se usmál od ucha k uchu a naklonil se ke mně.

"Jsem rád že ti chutná." dal mi polibek na čelo. Poté se zvednul z postele a šel k oknu, o jehož rám se opřel.

"Až to dojíš, měla by ses obléknout. Neměla bys chodit celý den v noční košilce.." řekl a já se na něj otočila. Všimla jsem si jeho pousmání.

Chtěla jsem prohlásit něco o tom, že v tu chvíli co se budu převlékat odejde, ale on ještě neskončil.

"Vybral jsem ti už něco na sebe, chceš se na to podívat?" zeptal se a šel směrem k mému šatníku.

"Počkej, ty jsi se mi hrabal i ve skříni?" vykulila jsem oči a málem jsem se přitom udusila soustem mé snídaně.

"Věř mi, bude ti to slušet.." řekl na svou obranu, když seděl v dřepu před mojí otevřenou skříní a vytahoval moje oblečení, které pak přistálo u mě na posteli. Než jsem si prohlédla co pro mě vybral, zase začal mluvit.

"Samozřejmě počkám vedle až se budeš převlékat.." řekl chápavě a šel směrem ke dveřím. Umí snad číst myšlenky? Vstala jsem rychle z postele a stoupla si před něj, aby nemohl odejít. Když jsem tak stála naproti němu, všimla jsem si jak se vysoký. Byl pomalu o hlavu vyšší než já. I tak jsem mu ale viděla do očí.

"Ne, ještě neodcházej.. Kam se mám oblékat?" zeptala jsem se ho se založenýma rukama na prsou a podezřívavě se na něho podívala.

"To nemůžu říct. Slíbil jsem si, že ti to nepovím.." zase se pousmál a pomalu si sedl na postel. Sedla jsem si vedle něho.

"Povídej.." udělala jsem na psí oči a zastrčila mu pramen jeho vlasů, které mu padaly do obličeje, za ucho.

"Fajn.." řekl poraženě a začal si nervozitou mnout ruce. Dívala jsem se na něj a přemýšlela co řekne.

"Chci tě představit kapele.." řekl a po očku se na mě podíval. Na obličeji se mi vykouzlil úsměv. Nikdy by mě nenapadlo že na tohle dojde, že se poznám s kapelou blíže než jiný fanoušci.

"Tak tohle jsi mi nechtěl říct?" usmála jsem se na něj a ovinula svoje ruce kolem jeho krku.

"Ale já už jsem se s nimi viděla, nezapomeň.. Ten večer co jste mi všichni podepsali tílko.." řekla jsem.

"Já to myslím trochu jinak." zavrtěl hlavou.

"Chci tě jim představit jako moji přítelkyni.. Victoria bude mít strašnou radost, budete určitě fajn kamarádky. Thomas s Damianem si tě také jistě oblíbí.." vysvětloval a rozhazoval přitom rukama. To už jsem ale nevnímala, protože vyslovil slovo 'přítelkyně'. Až teď se odvážil to říct nahlas.




𝑳𝒐𝒗𝒆 𝒂𝒕 𝒇𝒊𝒓𝒔𝒕 𝒔𝒊𝒈𝒉𝒕 | 𝙀𝙩𝙝𝙖𝙣 𝙏𝙤𝙧𝙘𝙝𝙞𝙤Kde žijí příběhy. Začni objevovat