Marlena De Santis je studentka na volné noze, která se po vysoké škole odstěhovala do Itálie, a kde také žije svůj nový život. Je velkou fanynkou rockové kapely Måneskin, u které by nikdy nevěřila že ji pozná osobně. Co se stane, když se vydá jeden...
Po dlouhé cestě autem a zpívání ve zkušebně a nakonec i po večeři jsme byli unavení a rozhodli se, že se půjdeme spolu dívat na televizi do obývacího pokoje.
"Co si pustíme za film?" zeptal se a v dřepu se přehraboval mezi DVDéčky v krabici pod televizí.
"Překvap mě." usmála jsem se a zavřela oči, čekajíc až ucítím jeho tělo vedle sebe na pohovce. V tu dobu budu totiž vědět že cédéčko je už v přehrávači a že film začíná.
Hned poté jsem uslyšela zaklapnutí dvířek od přehrávače.
"Dobře, už můžeš oči otevřít." oznámil a já na své ruce ucítila jeho prsty. Přisedl si vedle mě. Opřela jsem si tedy hlavu o jeho rameno a nasměrovala své oči na televizor přede mnou. Přemýšlela jsem jaký film nakonec zvolil, než se na obrazovce objevil název filmu.
"Na vlásku?" otázala jsem se usměvavě a zvedla hlavu, abych se mu podívala do tváře. Vždycky jsem měla ráda Disney pohádky a tato byla jedna z mých oblíbených.
"Mám tam dát něco jiného?" zeptal se a pohled do tváře mi opětoval.
"Ne, miluju tuhle pohádku. Už jako malá jsem ji zbožňovala." zasmála jsem se.
"Věděl jsem že jsem vybral dobře. Pohádky od Disney jsou velmi pěkné." pohladil mě po tváři.
"To ano." přikývla jsem a políbila ho.
A tak jsme se navzájem tulili a během filmu si povídali.
"Tohle je moje oblíbená část!" zašeptala jsem a nadšeně ukazovala prstem na televizor. Locika s Flynnem seděli na loďce a se zpěvem vypouštěli do vzduchu lampion. Vždycky jsem si přála zažít to stejné co oni; najít pravou lásku.
"Už jsi někdy pouštěla lampion?" zeptal se mě a hrál si s mými vlasy.
"Ne, nikdy." odpověděla jsem.
"Já ano. Jenom jednou, když jsem byl malý. Říká se, že když ten lampion vypustíš a budeš si něco přát, tak se ti to splní.." vyprávěl a dál si hrál s mými vlasy, které začal pomalu zaplétat do copu.
"A co jsi si přál?" zeptala jsem se zvědavě.
"To se nesmí říkat.. Ale udělám malou výjimku a povím ti to, protože se mi to už splnilo." řekl a podíval se mi do očí.
"Přál jsem si být šťastný."
"Tomu nerozumím.." řekla jsem.
"Víš.. Vždycky mě velmi zajímala hudba. Snil jsem o tom, že budu hrát se svojí kapelou na koncertech. Jenže jsem nevěděl, jak svůj sen převést do reality.." začal vyprávět.
"Až jeden den jsem vypustil se svým přáním do vzduchu lampion a za pár dnů jsem poznal svoji kapelu a po nějaké době i tebe a vím, že už nemůžu být víc šťastnější." dokončil své vyprávění a políbil mě do vlasů.
"Ty a kapela jste moje všechno." vzal můj obličej do svých dlaní a políbil mě na rty.
Do konce filmu už jsme pak neřekli ani jedno slovo. Někteří by naše ticho považovali za trapné, ale my ne. Byli jsme z dnešního dne tolik unavení, že jsme po zbytek večera už jen seděli u televize a koukali na Disney pohádky. Druhou pohádku jsem tentokrát vybrala já. Aladdin. Další z mých oblíbených pohádek.
"Vzpomínám si, jak se mi princ Aladdin hrozně líbil když jsem byla malá." zašeptala jsem k během filmu k Ethanovi, který mi už usínal na rameni.
"Opravdu?" pomalu otevřel své oči a do ticha v našem obývacím pokoji, ze kterého byly slyšet jen zvuky televize, se zachichotal.
"Ano a přiznávám že se mu i trochu podobáš." řekla jsem. Hluboce se mi díval do očí a naslouchal každému mému slovu.
"Sice nemá tak dlouhé vlasy, ale má zlaté srdce. Je chytrý, laskavý, vtipný.. Přesně jako ty.". Oči se mu blýskaly.
"Takže mi teď budeš říkat Aladdine?" pousmál se a pohladil mě po copu který mi upletl.
Zavrtěla jsem hlavou.
"Ne, protože ty jsi ještě lepší než on." usmála jsem se a políbila ho na čelo. Věnoval mi hřejivý úsměv, který jsem tak zbožňovala. Na jeho úsměv bych se mohla dívat pořád..
Přitulila jsem se blíž k němu a dál sledovala pohádku, dokud mi neztěžkly víčka a já neusnula na jeho hrudi.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
