Marlena De Santis je studentka na volné noze, která se po vysoké škole odstěhovala do Itálie, a kde také žije svůj nový život. Je velkou fanynkou rockové kapely Måneskin, u které by nikdy nevěřila že ji pozná osobně. Co se stane, když se vydá jeden...
"Dobré ráno." zašeptal, když si všiml že se probouzím, a hladil mě ve vlasech. Už dávno přestalo pršet a déšť vystřídalo sluníčko, které nám svítilo do ložnice přímo do naší postele. Vlasy se mu leskly avšak po tom spánku byly trochu zacuchané.
"Tentokrát už žádná noční můra?" zeptal se a stále ležel vedle mě pod přikrývkou.
"Ne.." zavrtěla jsem hlavou a přitulila se k němu. Jeho tělo bylo teplé a hřálo.
"Venku je hezky, nechtěla by jsi se projít?" navrhl a podíval se mi do obličeje. Pomalu jsem přikývla.
"Ale nech mě ještě chvilku spát.." dodala jsem se zívnutím a zase zavřela své oči.
"Ach jo.." vzdychl a zasmál se. Poté se začal zvedat z postele až mě pomalu položil a já zůstala v posteli sama.
"Kam jdeš?" zeptala jsem se, když jsem si všimla že se chystá někam jít.
"Do koupelny. Musím se převléct a taky si vyčistit zuby a učesat.." odpověděl a pousmál se.
"Než se vrátím, ať jsi z postele." dodal a vyplázl na mě špičku jazyka.
Pobaveně jsem zakoulela očima a přikryla si hlavu polštářem. Když se po chvíli vrátil, stále jsem ležela v posteli.
"Tak už vstávej.." zoufal a začal tahat za konec mé peřiny.
"Hej! Neber mi ji!" odhodila jsem polštář vedle sebe a začala se s ním o tu peřinu prát. Než jsem ale stihla zatáhnout, celou mi ji sebral.
"Fajn, už vstávám.." zamumlala jsem poraženě a jenom v noční košilce si to bosá odkráčela až do koupelny. Rozčesala jsem si vlasy a nechala je rozpuštěné. Poté jsem si nanesla na kartáček pastu a vyčistila si zuby.
"Nezapomeň na oblečení." ušklíbl se na mě, když jsem se vrátila zpět do pokoje. Ležel na boku na posteli a prohlížel si mě.
"Nepovídej.." otočila jsem se na něj a stejně tak jako on na mě před chvílí, vyplázla jsem na něj jazyk. Klekla jsem si ke svému kufru s oblečením a začala se v něm přehrabovat. On mezitím složil naše přikrývky a poté se vrátil ke mně.
"Kdybych ti mohl radit, vzal bych si na tvém místě ty červené šaty." řekl a ukázal na úhledně složené krátké puntíkované šaty v rohu kufru. Otočila jsem se hlavou na něho.
"Proč zrovna tyhle?" otázala jsem se.
"Protože jsi v nich překrásná." řekl a políbil mě na čelo.
"Dobře, vezmu si je." řekla jsem a utekla s šaty v rukou se do nich převléct. Pak jsem se vrátila zpátky do pokoje. Ethan mezitím seděl na posteli.
"Přesně jak jsem říkal." přikývl a usměvavě si mě prohlížel. Začervenala jsem se a sedla si mu na klín. On mě jemně chytl v pase a podíval se mi do tváře, jako by v životě neviděl nic krásnějšího. Já vzala jeho obličej do svých dlaní a přitiskla své rty na jeho.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
