Drahý Severusi Snape (Snarry CZ)

Kapitola první

Byl měsíc po válce.

Harryho oslavovali jako hrdinu, i když se tak necítil. Od kdy se zabíjení lidí bere jako hrdinství?

"Ach, ale smrtijedi jsou monstra!", řekli by lidi.

To je možná pravda, ale jak se říká, abys mohl zabít monstrum, musíš jím sám být. A Harrymu je na nic, když se zamyslí nad tím, kolik monster zabil.

Čtyři týdny po válce byly dost chaotické a upřímně, Harry si z toho moc nepamatuje.

Vzpomíná si, že jen otupěle, aniž by něco skutečně cítil, chodil z pohřbu na pohřeb.

Zúčastnil se pohřbu Remuse a Tonksové společně s Andromedou a jeho kmotřencem Teddym.

Hermiona mluvila o tom jaký byl Remus statečný, a jak byl příkladem toho, proč by se neměly schvalovat zákony proti vlkodlakům. Harry si nebyl jistý, jak se má cítit, že z toho Hermiona udělala politickou záležitost, ale nadšený rozhodně nebyl.

Nebyl si jistý, čím si Remus musel projít, ale ten muž se tak držel zpátky, až Harry pochyboval, že by to vlkodlak řešil. Pokud by to znamenalo svobodou pro všechny nevinné vlkodlaky, pak by do toho asi šel.

Profesorka McGonagallová požádala Harryho, aby během pohřbu řekl pár slov, ale on nebyl schopný nic říct, tak rychle odešel.

Samozřejmě ho poté v Denním věštci obvinili, že je proti vlkodlakům, tak přestal číst noviny. Stejně ho nikdy moc nezajímalo, co si o něm lidi myslí.

Po pohřbu Remuse a Tonksové, šel na ten Fredův. Nedokázal čelit Weasleyovým, takže byl po celou dobu schovaný pod neviditelným pláštěm. Seděl vzadu a díval se, jak George vzlyká nad černou rakví.

Potom, co všichni odešli se Harry přiblížil k rakvi, položil na ni růži a odešel. Asi se choval jako pitomec, ale nezvládl jejich rodině čelit. Nezvládl čelit ani světu.

Harry takhle pokračoval, chodil na pohřby a soudní přelíčení, dělal prohlášení a nic necítil. Takhle to pokračovali další dva měsíce, než mu Hermiona poslala útržek z novinového článku.

Článek měl název, "Severus Snape: dvojitý agent nebo obyčejné zlo?"

Harryho pohltil vztek a potom vina. On byl důvod, proč byl Snape mrtvý. Nebyl schopný ho zachránit...

Své pocity odložil stranou a začetl se do článku.

Psalo se v něm, že Snapeova skutečná loajalita patřila Temnému pánovi, a proto si nezaslouží žádný pohřeb.

Harry zmačkal papír, sáhl do kapsy a přemístil se do budovy ministerstva kouzel.

Nejspíš se choval iracionálně, ale bylo mu to jedno. Zvládl se soustředit jen na vztek, který ho ovládl.

Vtrhnul do Kingsleyho kanceláře. Nestaral se, že ministr je zaneprázdněný a hodil zmačkaný papír na jeho stůl.

"Co to má znamenat?", zavrčel.

Kingsley zvedl zrak od papírů, pod očima měl černé kruhy.

"Harry, jsem rád, že tě vidím." Odpověděl monotóním hlasem.

"Proč zacházíte se Severusem Snapem jako by byl smrtijed? Byl to hrdina, Kingsley! On je důvod, proč tu všichni jsme!" křičel, aniž by reagoval na ministrův pozdrav.

Kingsley si povzdechl.

"Harry, nemáme důkaz, že byl hrdina, to už jsme probírali. Všechno směřuje k tomu, že byl smrtijedem. A já nemám právo to lidem vymlouvat. Omlouvám se."