45.kapitola

582 40 0
                                    

Harry si nebyl jistý, jak dlouho tam seděli a povídali si. Nejspíš to pár hodin bylo. Už byla tma a malý hřbitov byl tak daleko od civilizace, že by Harry přísahal, že na obloze vidí snad celou galaxii.

"Je to nádhera, nemyslíš?" Zašeptal Harry.

"Hm?" Brouknul Severus, prsty přejížděl po náhrobku své matky.

"Hvězdy." Odpověděl Harry. "Je jich tu vidět spousta."

Snape pokrčil rameny.

"Mám raději očarovaný strop ve Velké síni v Bradavicích. Tomu se nemůže nic vyrovnat."

Harry se zamračil.

"Vždycky jsem miloval hvězdy." Zamumlal tiše. "Sedával jsem v pokoji u okna a celé noci se díval na oblohu. I když od Dursleyů nebylo moc vidět."

"Taky jsem jako dítě hodně koukal na oblohu. S matkou jsme často lehávali na studené trávě, dokonce se k nám asi dvakrát přidala i Lily."

Harry překvapením vzhlédl.

"Tvoje matka znala mojí mámu?" Zeptal se.

Snape přikývl, pohled nespouštěl z náhrobku před sebou.

"Samozřejmě. Byla to má nejlepší kamarádka. Jako dítě jsem doma moc nebyl a neměl jsem odvahu brát Lily k nám, když byl otec doma. Ale moje matka Lily znala."

Harryho tvář potemněla, když si vzpomněl na Severusova otce.

"Nejsi jako tvůj otec." Řekl tiše. "Vím, že ses s ním dneska porovnával."

Snape se zamračil, jeho prsty se zastavily.

"Snažil jsem se vážně moc, abych nebyl jako on." Přiznal. "Nečekal jsem, že mě jeho slova tak... zasáhnou."

"Řekl pár hnusných věcí." Souhlasil Harry.

Snape si odfrkl.

"To bylo mírně řečeno."

Nastalo ticho, jak Harry přemýšlel. Pár minut se kousal do rtu, pak se otočil na Severuse.

"Byl..." Odmlčel se, rozhodoval se, jak otázku položit. "Byl jsi zamilovaný do mé mámy?"

Snape překvapeně vzhlédl.

"Tvoji matku jsem miloval, ale nebyl jsem do ní zamilovaný."

"Myslel jsem, že jsi do ní byl zamilovaný, potom, co jsi mi ukázal svoje vzpomínky."

Snape si jemně povzdechl.

"Myslím, že si většina lidí myslela, že jsem do ní byl zamilovaný. Myslel si to i tvůj otec, byl to jeden z důvodů, proč si tolik užíval moje trýznění."

Harry odvrátil pohled. Nerad myslel na to, jak jeho otec trýznil Severuse, bolelo to. Připomínalo mu to, že jeho otec by mu nedovolil tohle nové... přátelství se Severusem. Jeho otec by byl znechucený, kdyby věděl o jeho pocitech vůči staršímu kouzelníkovi. A co byl řekl Sirius? Něco o tom, že je pod impériem, nejspíš. Ale právě teď nezáleželo na tom, co by si jeho otec nebo kmotr myslel o jeho citech ke Snapeovi. Už tu nebyli, ale Severus ano.

Snape ho pozoroval téměř se zvědavým výrazem ve tváři.

"Na co myslíš?" Zeptal se . "Máš zvláštní výraz ve tváři. Nečitelný."

Harry vzhlédl a podíval se na Snapea. Černé oči se se setkaly se zelenými a pohled, který sdíleli byl tak intenzivní, že se Harry zachvěl.

"Chci, aby ses vrátil domů..." Zašeptal Harry. "Dům je bez tebe prázdný."

Snape zatajil dech.

Drahý Severusi Snape (Snarry CZ)Kde žijí příběhy. Začni objevovat