Snape se zadíval na hodiny, oči měl přivřené, jak se snažil přečíst kolik je hodin. Vážně by měl brýle nosit častěji.
Otočil se na Harryho, který s úsměvem připravoval palačinky.
Měl by být hřích vypadat po ránu takhle šťastně, pomyslel si trpce.
"Nejdete dneska do práce?" Zeptal se Snape.
Harry se na něj otočil, drobný úšklebek na tváři. Snape nechápal, proč se Harry tvářil tak šťastně, když se nic nestalo. Uvědomil si, že to byl další bláznivý Nebelvírský rys.
Harry se opřel o desku kuchyňské linky, naběračku v ruce.
"Draco mi řekl, ať si vezmu den volna. Kromě toho, takhle brzy ráno nikdy neodcházím."
Snape v odpověď zavrčel, a obrátil svou pozornost zpět k novinám. Užíval si, když byl doma sám a Potter ho bude určitě celý den obtěžovat.
"Čtete něco zajímavého?" Zeptal se Harry a ukázal na noviny ve Snapeově rukách.
"Ani ne." Odpověděl Snape, ani nevzhlédl. "Ty samé stížnosti na aktivity smrtijedů."
Z Harryho tváře zmizel úsměv a nahradilo ho zamračení. Napjal se a rychle se otočil zpátky ke sporáku. Nalil do pánve další těstíčko na palačinky a nutil se, aby byl v klidu.
"Nechte mě hádat..."Zamumlal Harry. "Taky tvrdí, že jsem "Vyvolený" a měl bych se o to postarat?"
Snape byl překvapený, jak trpce zněl.
"Něco takového... zmiňují." Odpověděl opatrně.
Harry si frustrovaně povzdechl a odhodil naběračku do kouta.
"Víte, co? Možná bych jim měl dát, co chtějí. Nedají mi pokoj, dokud to neudělám, že?"
Snape pomalu vzhlédl od novin, snažil se neošít při jedovatém tónu v Harryho hlasu. Udržoval si neutrální výraz, když Harry pokračoval v mluvení.
"Prostě bych si měl vzít Ginny a stát se bystrozorem, a být nešťastný celý svůj život, aby mi lidi konečně dali pokoj!"
Snape otevřel pusu, aby promluvil, ale Harry pokračoval dál.
"Nevím, proč jsem si myslel, že bych mohl dělat něco jiného, než se stát bystrozorem. Boj je jediné v čem jsem dobrý. Oba víme, že jsem v lektvarech na nic a nikdy nezískám titul mistra lektvarů. Bože, jsem tak hloupej."
Pach spálení naplnil kuchyň a Harry se otočil zpět k pánvi, vyděšený. Zamračil se na spálenou palačinku a hodil ji do koše.
"Nejste v lektvarech na nic." Konečně poznamenal Snape. "A nemyslel jsem, že se staráte o to, co si o vás myslí ostatní lidi."
Harry si sklíčeně povzdechl a ramena mu lehce poklesla dopředu.
"Nestarám." Odpověděl. "Ale je to unavující, když si na to lidi pořád stěžují..."
Snape byl na moment potichu. Ano, chápal to. I když by to nikdy nepřiznal, být nejvíc nenáviděný profesor v Bradavicích nebylo snadné. Přemýšlel, co říct, když Harry zase začal mluvit.
"Víte, co? Půjdu za Kingsleym a řeknu mu, že jsem si to rozmyslel. Jsem si jistý, že mi dovolí vstoupit do bystrozorského programu a že ještě není pozdě-"
"Ne." Přikázal najednou Snape a Harrymu slova odumřela na jazyku. "Ne. Už nebudete znovu riskovat svůj život pro ostatní. Byl jste používaný jako zbraň příliš dlouho."
ČTEŠ
Drahý Severusi Snape (Snarry CZ)
FanfictionHarry se po válce snaží dát dohromady. Cítí se vinen za každé úmrtí. Aby se zbavil smutku, začne psát dopisy mrtvému Severusovi. Pomůže mu to? *********************************************************************** Příběh není můj. Jedná se o překla...