"Luciusi." Pozdravil Snape chladně.
Pro někoho jiného by nevypadal odlišně, ale Harry znal pravdu. Zachytil způsob jakým se zadrhl Snapeův dech i to, jak se mu chvíli třásly prsty.
Dokonce i Harry, který pohrdal vězněm před nimi, se mu jen těžko dokázal podívat do očí. Protože tohle nebyl Lucius Malfoy, kterého znal. Tenhle muž byl zlomený, omšelý a ochromený.
Lucius se pomalu otočil na Severuse, strašlivý pohled v očích. Křik a šílený smích rezonoval okolo nich a Harry si všiml, že se Snape napnul o to víc.
"Severusi..." Vydechl Lucius. "Zabij mě, prosím, prosím. Zabij mě. Už to nezvládám. Prosím..."
Snapeovy oči se na moment zavřely, ale ne dřív, než Harry zachytil nesmírnou bolest číhající za nimi.
"Nemůžu." Zašeptal. "Udělal bych to, kdybych mohl, protože to vím. Vím to. Předtím jsem tě slyšel, já-" Odmlčel se, neschopen pokračovat dál.
Lucius vydal přiškrcený vzlyk. Rozcuchané, zašlé vlasy mu padaly do světle modrých očí, ale sotva si toho všiml. V těch očích se zableskla rezignace, jako by se kolem něj náhle zhroutila realita.
"Jsi tu jen proto, že něco potřebuješ." Zašeptal Lucius, i přes to, že nevypadal naštvaně. "Vím, že je to jediný důvod, proč bys za mnou přišel."
Snape sklonil hlavu.
"Máš pravdu." Přiznal tiše. "Z jiných důvodů bych neměl dost síly ti čelit."
"O co teda jde?" Zamumlal. "Protože jestli sis nevšiml, byl jsem zaneprázdněný sebelítostí a hnitím."
Harry se podíval nejdřív na Severuse, pak na Luciuse a říkal si kdy nebo jestli vůbec má zasáhnout. Pro tuhle chvíli se rozhodl, že bude mlčet.
"Objevil se masový vrah." Řekl Snape tiše. "Věříme, že je to bývalý smrtijed, a říkali jsme si, jestli o něm něco nevíš."
Lucius se zamračil.
"Už mám dost hraní si s politikou zpoza mříží." Zasyčel.
"Neměl jsem na mysli, že s tím máš něco společného. Jen jsem si říkal, jestli něco nevíš."
Lucius ze sebe vydal odfrknutí.
"Od kdy je z tebe bystrozor, Severusi?"
Snape na něj zíral, nic neříkal.
"Co víš, Luciusi?" Zeptal se unaveně.
"Už jsem ti to říkal, nevím nic!"
"Pak tu jen ztrácíme čas. Pojď, Harry. Promluvíme si s jinými lidmi."
Dali se na odchod, když Lucius zakřičel,
"Počkej!"
Snape zastavil, potom se pomalu otočil. V otázku zvedl tmavé obočí a čekal, až bude Lucius pokračovat.
"Můj syn." Vydechl Lucius. "Jak se má můj syn?"
"Draco se má.. dobře." Odpověděl, snažil se, aby se zbavil veškerých emocí v hlase. "Hlídám ho."
Lucius na něj krátce kývl.
"Děkuju..."
Severus přikývl a potom nechali Luciuse Malfoye zase o samotě.
**************************
"To moc nepomohlo." Zamumlal Harry, když odešli z vězení.
Byli teď na cestě do Příčné, aby se sešli s Ronem v Děravém kotlíku.
ČTEŠ
Drahý Severusi Snape (Snarry CZ)
FanfictionHarry se po válce snaží dát dohromady. Cítí se vinen za každé úmrtí. Aby se zbavil smutku, začne psát dopisy mrtvému Severusovi. Pomůže mu to? *********************************************************************** Příběh není můj. Jedná se o překla...