Drahý Severusi Snape (Snarry CZ)

35.kapitola

Snape seděl strnule na pohovce v obývacím pokoji a jeho postoj byl dokonalý. Listoval časopisem o lektvarech, i když nebyl moc zajímavý. Měl pocit, že v tuhle chvíli ví všechno, co se lektvarů týká.

Už bylo skoro poledne a Harry pořád spal. Snape přemýšlel, že by ho probudil, ale pak si to rozmyslel. Harry vypadal, že noc předtím nespal moc dobře, takže nejspíš potřeboval dohnat spánek. Kromě toho, byl nedávno zraněný. Jeho celý hrudník byl pořezaný, dokonce i po aplikaci léčivého lektvaru.

Zamračil se, když usrkl ze své horké kávy a spálil si jazyk. Zaklel si pod vousy. Z jemu neznámého důvodu ji udělal pokaždé moc teplou. Harry ji vždycky dělal perfektní.

Když si přehrával Harryho slova z předchozí noci, cítil bodnutí viny. Neměl by se tak cítit. Neudělal nic špatného.

Takže tak to je? Odejdete?

Budete mi chybět, vy úplnej a naprostej idiote!

Nemohl tu zůstat napořád, to věděl. I přes to, že si Harryho společnost užíval, nepatřil sem. Držel Harryho zpátky, a to nechtěl. Až se vyléčí a připraví ho na titul mistra lektvarů, odejde. Byla to jediná možnost.

Část v něm si přála kontaktovat Harryho, až se odstěhuje, ale věděl, že to nebude možné. Pokud Harry zjistí, kde žije, bude za ním pořád chodit a obtěžovat ho. Harry nebude schopný se posunout dál a soustředit se na přátelé a kariéru a Snape už by nikdy nebyl sám.

A proč je to tak špatné? Zajímal se hlas v jeho hlavě. Nevadí ti trávit s ním čas a on ti dává spoustu prostoru. Dává ti všechno, co potřebuješ.

Na tom nezáleží. Odpověděl hlasu. Já mu nemůžu dát, co potřebuje.

Povzdechl si a odhodil časopis na konferenční stolek. Ano, Harry mu bude chybět, ale zvykne si.

Náhlé zelené světlo z krbu ho vytáhlo z myšlenek, rychle se postavil na nohy, připravený bránit se proti útoku. Bylo ale příliš pozdě. Neville Longbottom už klopýtal ven z Harryho krbu.

Snape zamrzl a přitiskl své tělo k nejbližší stěně obývacího pokoje. Vytáhl svou hůlku a namířil ji na Nevillův hrudník.

Neville se rozhlížel po pokoji, než pohledem narazil na Snapea.

"Ani hnout." Zasyčel Snape.

Neville vytáhl hůlku z kapsy svého pláště a zaskuhral.

"Harry!" Zakřičel nahlas. "Máš v domě bubáka!"

Snape se o krok přiblížil, jeho hůlka se ani nepohnula.

"Ty pitomý kluku." Vyplivl. "Přestaň křičet."

"Riddikulus!" Zakvílel Neville a divoce mávl hůlkou.

Snape na něj zíral, když se nic nestalo a Neville zakřičel ještě hlasitěji.

"HARRY! RYCHLE, KÁMO! MÁŠ V DOMĚ BUBÁKA A JÁ SE HO NEMŮŽU ZBAVIT!!"

Ze shora se ozval rámus a pak se objevil Harry, vlasy mu trčely do stran a měl na sobě pyžamo.

Brýle měl nakřivo a zelené oči plné strachu.

"Neville." Zalapal po dechu. "Co tu děláš?"

"Očividně leze někam, kam nepatří." Odfrkl si Snape.

Neville doběhl za Harryho, ale k jeho velkému zděšení, Snape se neproměnil v Harryho nejhorší strach.

"Proč se nemění Harry? Ty už se ničeho nebojíš? Dostaň ho odsud, prosím!" Dostal se zebe Neville.