Tmavovlasý Gabriel vyrůstá téměř celý život v péči své milosrdné tetičky a přísného strýčka. Jeho rodiče zemřeli při autonehodě, když byly Gabrielovy pouhé tři roky. Od té doby žije v malém žlutém domě, který patří manželům Stockholmových, v Květino...
Gabe v rukou držel knihu a tiše si četl. Strýček byl v práci a tetička přijala pozvání na kafe od Troyovy mámy. Za poslední dobu si začaly docela rozumět, Gabe si dovolil tvrdit, že se z nich stávají blízké kamarádky. Troy ležel na Gabově hrudi a objímal ho. Takhle trávili většinu času. Byli spolu neustále.
Troy přemýšlel nad svým otcem. Mrzelo ho, že mu potrvá delší dobu, než si zvykne na to, že je gay. Pár dní po té nehodě, v době, kdy se Troy zotavoval, se s ním v dobrém rozloučil a odletěl. Také se mu omluvil za to, co se stalo. Pak ho objal, poklepal mu na ramena a popřál mu, ať pokračuje ve fotbalu a prosadí se. O Gabeovi nepadlo ani slovo. Bylo to tak ale lepší.
Jeho táta pořád zůstával součástí jeho života, jen už žil jinde. Věděl, kde ho najít, kdyby ho někdy potřeboval. A byl si téměř jistý, že kdyby ho potřeboval, bude tu pro něj. Slíbili si, že budou v kontaktu. Jak to doopravdy bude, Troy nyní netušil.
Momentálně byl ale šťastný. Šťastná byla konečně i jeho máma a to ho těšilo. Byl za to tak rád, že se rozhodl to s Charliem nevzdávat a pokusit se ho přijmout. Nezačne ho mít sice ze dne na den rád, ale zkusit s ním někdy normálně mluvit by mohl. Dělal to trochu také kvůli Gabovi, protože mimo toho, že Charlie byl přítel jeho mámy, byl to taky terapeut jeho přítele.
Troy si zničehonic povzdychl.
„Nad čím přemýšlíš?" zašeptal Gabe, stále však zahloubaný v knize.
„Teď už nad ničím," řekl Troy a vytrhl Gabrielovi knihu z ruky. Vážně si společné trávení času představoval už pár dní trochu jinak. Doufal, že teď se mu povede změnit Gabrielův názor.
„Hele, teď to začalo být napínavé," vyčetl mu Gabe a vyhoupl se na lokty. Přinutil tak Troye slézt z jeho hrudi.
„Vážně si chceš číst? Napadá mě spoustu lepších věcí, které můžeme dělat, než je čtení," pronesl pohrdavě.
„Není moje vina, že čtení nesnášíš. Kdybys tomu ale dal šanci, možná bys byl překvapenej, jak jsou knížky ve skutečnosti zajímavý."
„Opravdu? No tak se na to podíváme," Troy otevřel knihu, kterou Gabrielovi sebral, a zadíval se na první stránku. Gabe se usmál. Avšak hned potom ji zase zaklapl a odhodil za sebe na podlahu. „Hm, no tak nic. Možná příště."
„To jsi neudělal," vyhrkl šokovaně Gabe a už se zvedal, aby knížku zkontroloval. Troy ho však zastavil dřív, než se stihl postavit na nohy. Rychle ho zezadu chytil kolem pasu a donutil ho znovu si lehnout na záda. A aby mu nemohl utéct, posadil se na něj.
„Docela mě uráží, že obyčejná kniha je pro tebe zajímavější než já."
„Ale vůbec ne," nesouhlasil Gabe.
Troy si zamyšleně prohlížel svého přítele, který se pobaveně usmíval. Alespoň do okamžiku, než Troy vyslovil: „Dokaž to."
Gabriel se okamžitě posadil a tím se co nejvíc přiblížil k Troyovi. Jednou rukou se dotkl jeho paže a pomalu ji sunul až k jeho krku. Tam se ale nezastavil. Od krku ji přemístil na jeho hruď a sjel až k bokům. Ještě víc se k němu nahnul a začal mu krk obsypávat polibky. Troy zaklonil hlavu, aby mu to ulehčil, načež Gabe po svých ústech zanechal viditelnou stopu.
Troy už to nemohl vydržet a přitiskl svoje rty na Gabrielovy. Tenhle polibek se však v něčem lišil od těch minulých. Byl rychlý, ale dychtivý. Oba tušili, že chtějí víc. Troy našel lem Gabrielova trička a sunul ho nahoru. Gabe se od něj odtrhl a chytil jeho ruce. „Počkej," řekl udýchaně.
„Promiň, nemusíme, jestli to nechceš," spustil Troy a hned z Gabea slezl. Seděl teď znovu na matraci.
„Ale já chci. A už sakra dlouho," přiznal, ale poté vstal z postele. Troy se na něj zmateně díval. Nechápal, kam to jde. Jeho kroky směřovaly ke dveřím. Tam se zastavily a Gabe jedním pohybem zavřel a ještě zamkl dveře. „Jenom nechci riskovat, kdyby se tetička nebo strýček vrátili dřív než je v plánu."
Troy se zasmál. Gabe se vrátil k Troyovi a svlékl mu tričko. Troy mu to ihned oplatil. Teď ale nebyl Troy ten, kdo seděl, místo toho ležel na zádech. „Myslel jsem, že k tomu nikdy nedojde," šeptl.
Gabe se zarazil a poslouchal ho. „Proč ne?"
„Ze začátku jsem si myslel, že jsem naivní. Že si jen něco namlouvám, ale když jsi mě políbil, všechno se změnilo. Zamiloval jsem se do tebe tak moc. Ani jsem nedoufal, že to tak moc jde."
„A já byl úplně ztracenej, než jsi se objevil před našima dveřma a obrátil celej můj život naruby," svěřil se na oplátku Gabe. „Taky jsem se do tebe zamiloval. Strašně moc," dodal.
Na to Troy odpověděl jediným gestem. Přitáhl si Gabea k sobě a znovu ho políbil.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Krásnou neděli. Do konce příběhu zbývá poslední kapitola! Gabe a Troy se po tak dlouhou dobu stali součástí mého života, že bude opravdu těžké se s nimi rozloučit a nechat jejich osud plynout. Doufám, že vám něco příběh dal a třeba se k němu i někdy vrátíte.
Jste úžasní čtenáři a děkuji vám za veškerou podporu, kterou jste mi při psaní dávali. A hlavně za trpělivost, kterou jste se při mém nepravidelném vydávání museli obrnit. :D Doufám, že se vám kapitolka líbila. <3
