Tmavovlasý Gabriel vyrůstá téměř celý život v péči své milosrdné tetičky a přísného strýčka. Jeho rodiče zemřeli při autonehodě, když byly Gabrielovy pouhé tři roky. Od té doby žije v malém žlutém domě, který patří manželům Stockholmových, v Květino...
Kaylee s Troyem seděli sami u stolu a čekali na Gabriela. Vůbec se jim nelíbilo, že musejí sedět spolu. Nikdy si příliš nerozuměli, ale pokud šlo o Tessu, tak ano. Oba ji neměli rádi a věděli, že ta holka je hrozně zlomyslná.
Gabriel byl ten, který jejich malou tříčlennou skupinku držel pohromadě, ale teď nebyl nikde k vidění. ,,Tak kde je?" nevydržela to už Kaylee. Stále se rozhlížela kolem sebe a doufala, že ho každou chvíli spatří.
,,Jen má malé zpoždění, on přijde," snažil se ji uklidnit Troy. Věřil, že je Gabe nezklame, to se však mýlil.
,,Tím si nejsem tak jistá," Kaylee věřila v pravý opak. Byla si naprosto jistá tím, že už se neukáže, protože ho znala. Třeba pro dnešek obědy vynechal, nebo jí a svému klukovi zapomněl říct, že nepřijde.
,,Hele, tamhle-" Troy ztratil slova, jakmile uviděl svého přítele s partou fotbalistů a hlavně s Tessou, které na tváři hrál vítězný úsměv.
Troy tohle nemohl vydržet. Jak mu to jen Gabriel mohl udělat? Bolelo ho, když ho viděl s jeho sokyní. Kaylee se ihned otočila, když si všimla Troyova výrazu. Nemohla uvěřit svým očím, byla tak naštvaná.
,,Tak na tohle se nebudu jenom dívat," vstala a namířila si to k nim. Troy ji jen pozoroval, protože se na víc nezmohl. Když se u nich zastavila, podívala se nejdřív na Gabea, který však mlčel a nesnažil se k tomu nějak vyjádřit. ,,Sedneš si k nám, doufám."
,,Promiň, já vlastně-"
,,Gabriel by rád seděl s námi, Kay," přerušila Tessa Gabriela. Zamrkala svými hustými řasami, jako naprosté neviňátko a rovnou si troufla oslovit Kaylee přezdívkou, kterou jí sama dala.
,,Nejsem Kay, to za prvé! A za druhé, Gabe, copak nevidíš, jak tě využívá? Nikdy předtím s tebou neprohodila ani slovo a teď se najednou zajímá?"
,,Kaylee, promiň mi to, ale Tessa není taková, jak si myslíš," vysvětloval Gabe a Tessa přitom ublíženě přikyvovala. ,,Zítra si sednu zase s vámi," slíbil. Kaylee ale už svému kamarádovi nevěřila.
,,To opravdu nemusíš," odsekla a jednoduše se vytratila. Troy se postavil na nohy, čehož si Gabe hned všiml. Troy mu však věnoval pouze letmý zklamaný pohled a následoval Kaylee.
Gabriel vykročil a chtěl se za ním rozběhnout, aby mu všechno vysvětlil, jenže ho v okamžiku Tessa zastavila. ,,To není dobrý nápad, on by to nepochopil," řekla jen a odvedla Gabea k jejich stolu.
Měl se Tesse vysmeknout a pokusit se přesvědčit Troye o tom, že je dobrá? Nebo měl zůstat sedět u stolu a předstírat, jako by se teď nic nestalo? Tak či tak, Gabriel si zvolil druhou možnost.
Jakmile Troy přijel autobusem domů, zavřel se u sebe v pokoji a bouchnul dveřmi tak silně, až se otřásl lustr. Snažil se najít jediný důvod, proč tohle Gabriel udělal. Chodil po pokoji sem a tam a tam a sem, jako by mu to pomáhalo k uklidnění.
Jenže dlouho sám nezůstal, jelikož byla jeho mamka doma a chtěla vědět, co se stalo, že je kvůli tomu schopný zbořit barák. Zaklepala na dveře a když nic Troy neříkal, vešla dovnitř.
,,Zlato, děje se něco?" zeptala se starostlivě. Sama měla pro svého syna jednu novinu, kterou mu chtěla oznámit, ale zatím s ní raději počkala.
,,Někdo mě zklamal," sklopil hlavu a posadil se na svou neustlanou postel. Zavrtal se pod peřinu a zkoušel přijít na jiné myšlenky, ale nešlo to. Ať se snažil sebevíc, Gabriel byl střed jeho myšlenek.
,,Víš, každý aspoň jednou někoho zklame. Důležité je, jestli ti na tom člověku záleží a věříš mu. Pokud ano, zvládneš mu dát druhou šanci," usmála se Hannah a přisedla si ke svému synovi. Pohladila ho po vlasech a snažila se ho pochopit.
,,Záleží," zašeptal Troy tak, aby ho jeho matka neslyšela. ,,Jaký jsi měla den, mami?" zeptal se jí, aby zapomněl na Gabea. Neúspěšně.
,,Dobrý, děkuji," pousmála se. ,,Vlastně jsem s tebou chtěla o něčem mluvit," odkašlala si a snažila se dodat si odvahu. Věděla, že se to jejímu synovi nebude ani trochu líbit, protože mu to takhle vyhovovalo, ale jinou šanci neměla. Stejně by se to později nějak dozvěděl a tak jí přišlo rozumnější, aby to zjistil od ní.
,,Poslouchám," Troy se snažil věnovat jí maximální pozornost.
,,Troyi, víš, že jsem tvého otce milovala, ale on je pryč. Mezi námi je konec a já už ho nemiluji. Mám proto právo zamilovat se i do někoho jiného. Chci bez něj pokračovat dál," vysvětlovala pomalu. ,,proto jsem si našla přítele."
,,Cože?" vyjekl Troy. Nechtěl, aby jeho matce někdo znovu ublížil. Chtěl, aby byla šťastná, ale to nedokázal posoudit, když toho dotyčného ještě ani neviděl.
,,Pozvala jsem ho dnes na večeři. Jsem si jistá, že se ti bude líbit."
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
