Buď silný.
Buď statečný.
Buď sám sebou.Gabriel se probudil s potem na čele a dýchal zhluboka, jako by právě uběhl maraton. Další sen a jako pokaždé mu nerozuměl. Byl to nějaký hlas, který mu našeptával, jaký má být. Silný, statečný, ale hlavně sám sebou. Ten hlas však nepoznával. Lehl si zpátky pod peřinu a snažil se usnout, jenže věděl, že už neusne.
Nahmatal svůj telefon a zjistil, že je jedna hodina ráno. Co by mohl v jednu asi tak dělat? A ve chvíli ho napadla sice šílená, ale pěkná věc.
° ° °
Leželi na dece, stuleni k sobě a ani jeden tento romantický moment nechtěl kazit řečmi. Užívali si tu skutečnost, že mohou být spolu, dotýkat se jeden druhého a pozorovat hvězdy. Gabriel hladil Troye ve vlasech a Troy Gabriela po paži. Byla to dokonalá chvíle a nic ji nemohlo překazit.
,,Řekli jsme sice, že budeme mlčet, ale já mám přece jen něco na srdci," začal Troy. Vymotal se z Gabrielovy náruči a posadil se. Gabe ho napodobil. ,,Až dostudujeme, chtěl bych s tebou procestovat celý svět. Jen my dva, spolu, co na to říkáš?"
,,Že je to ten nejbáječnější nápad, jaký tě kdy napadl," odpověděl Gabriel a bez váhání Troye políbil. Byli si tak blízcí. Gabriel si nikdy nepomyslel, že by jednou mohl mít k někomu tak blízko. Vypadalo to, jako by se znali celá léta a doopravdy to bylo jen pár měsíců.
Jejich vztah se zpočátku moc dobře nevyvíjel. Ale teď by jeden nevěřil, že to mezi nimi bylo v minulosti napjaté. Od prvního okamžiku tam však existovala i vzájemná přitažlivost, kterou nevydrželi ignorovat dlouho.
,,Taky ti musím něco říct," začal Gabe pomalu. ,,Měl jsem další sen, nebo spíš noční můru, proto jsem se s tebou chtěl sejít. Nedokážu po ní znovu usnout."
Pro Troye bylo strašné takhle Gabea vidět. Sledoval, jak se trápí, a nedělal nic pro to, aby se mu ulevilo. Chtěl mu pomoct, ale představoval si to úplně jinak než tak, že bude jeho Gabriel docházet k Charliemu, kterého z duše nenávidí.
Jenže se zdálo, že ty sny navštěvují Gabriela poslední dobou často. Mohlo se stát, že pokud Troy nezakročí hned teď, ztratí ho. Ztratí část sebe.
,,Asi bych věděl, jak ty můry zastavit," zmínil se jen tak.
,,To myslíš vážně?" vyhrkl Gabriel s maximálním nadšením v hlase. Jak se dalo čekat, ihned na to zareagoval, chytil se první příležitosti, protože už byl zoufalý. Teď se však objevila nová naděje a Gabe byl připravený zkusit cokoliv, aby zahnal ty noční můry.
,,Jo," odkašlal si Troy. ,,ten mámin novej přítel je psycholog."
,,Myslel jsem, že ho nemáš rád..." podotknul Gabe. Když se nad tím zamyslel, nebyl to vůbec špatný nápad. Nikdy dřív k terapeutovi nechodil a to byla možná ta chyba.
,,To nemám! Ale pokud ti dokáže pomoct, tak je tu šance, že na něho změním názor."
Troyova slova Gabrielovi vykouzlila úsměv na tváři. Byl šťastný, že měl někoho, komu na něm záleželo. Když přišel o oba rodiče, jako by mu život zavřel dveře před nosem. Jenže pak se objevil Troy a zase je otevřel.
,,Jsem do tebe úplný blázen," prozradil Gabe své lásce.
Troy se zasmál a Gabe při jeho reakci zkřivil obočí. Vždyť mu právě vyznal lásku a on se tomu jen zasmál? Copak to všechno nebere vážně? Gabriel mu nerozuměl, ale znenadání se Troy nadechl a prohlásil: ,,Věř mi, že ne takový jako já do tebe."
ČTEŠ
Gabrielovy trable
Short StoryTmavovlasý Gabriel vyrůstá téměř celý život v péči své milosrdné tetičky a přísného strýčka. Jeho rodiče zemřeli při autonehodě, když byly Gabrielovy pouhé tři roky. Od té doby žije v malém žlutém domě, který patří manželům Stockholmových, v Květino...