Gabrielovy trable

4.

Tetička Clarence na nic nečekala a hned se rozběhla ke vchodovým dveřím. Měla na sobě červené sváteční šaty nad kolena. Jejich výstřih byl střižen elegantně do véčka a rukávy a konec jejich sukně lemovala černá krajka.

Strýček George měl sváteční bílou košili, stejně tak jako Gabriel, ovšem strýčkova velikost byla poněkud větší. Měl ještě černé kalhoty a elegantní pásek. Dokonce se i učesal a pročísnul trochu i svůj knírek.

Gabriel měl na sobě útlé džíny, jejichž délka mu zase neseděla. Džíny mu byly krátké, jelikož je měl nad kotníky. To vysvětlovalo ten jeho problém s dlouhými končetinami. Ovšem rukávy od košile mu byly akorát. Tetička tušila, že větší velikost nebude na obtíž.

Rozčesal si i své husté tmavé vlasy, aby mu netrčely do všech stran. Dokonce se i donutil ustlat si svou postel, protože Troy bude nejspíše chtít vidět jeho nezajímavý pokoj. Gabriel byl samotář a nebyl zrovna dvakrát nadšený, když se mu někdo vkrádal do pokoje. I jeho kočce Minnie to bylo doslova proti srsti, jelikož byla zvyklá jen na Gabrielovu společnost. Prostě návštěvy u Stockholmových nebyly pravidelné. 

,,Pojďte dál," Gabriel zaslechl tetiččin nadšený hlas, který pozval nové sousedy dovnitř.

Už seděl u stolu vedle strýčka a cítil jak se mu v krku usazuje velký knedlík, který mu neusnadňoval mluvit. Nevydal ze sebe ani hlásku, a když spatřil Troye, jak jde směrem přímo k němu, bylo mu nad slunce jasné, že se hodlá posadit na židli vedle něho z druhé strany.

,,Ahoj Gab-ble," pousmál se Troy, když spatřil tmavovlasého chlapce u stolu a přesně podle Gabrielova tušení, si zabral židli vedle něho.

Strýček nechápavě nadzvedl obočí, když zaslechl, jak mu ten chlapec, od nových sousedů, právě řekl. Gabriel mu ale rukou naznačil, ať si toho raději nevšímá.

Pak se všichni pustili do teplého jídla. Nikdo u oběda neprojevil sebemenší zájem něco říct. Bylo slyšet jen skřípání příborů o talíř.

,,Takže, proč jste se sem přistěhovali?" prolomil to hrobové ticho, u stolu, strýček George.

,,Robert přijal nabídku na lepší práci a kvůli dálce, nebyla jiná možnost," promluvila jemným hlasem Troyova matka, jež nesla jméno Hannah.

Hannah měla blonďaté vlasy a příjemný úsměv. Byla to opravdu dáma. Hruď jí zdobil perlový náhrdelník a jako tetička Clarence měla šaty. Ovšem ty Hannah byly stříbrné a obepínaly jí její štíhlou postavu. Na jejím obličeji nebyla jediná známka vrásek nebo jakékoliv nedokonalosti. Byla prostě perfektní.

Chlápek, který seděl vedle ní, byl její manžel Robert. Byl to úspěšný pracovník. Nosil vždy černý smoking a na zápěstí drahé zlaté hodinky. Stejně tak, jako strýček George, měl knírek. Ovšem Robert měl štíhlý pas a na hlavě upravené ulízlé tmavé vlasy.

Bylo znát, že jim slovo chudoba, nic neříkalo. Bylo proto dobré, udržovat s nimi přátelský vztah a být s nimi za dobře.

Troy se snažil plnit tu roli úspěšného a slušného synáčka. Měl blonďaté vlasy, jako jeho matka a zelené oči, jako jeho otec a jako Gabriel. Více se ovšem podobal své matce, jak povahově tak i vzhledově. Snažil se být milý na ostatní a narozdíl od svých rodičů nechtěl moc ukazovat, že mají spoustu peněz.