56.

803 77 4
                                    

Gabriel seděl vedle Kaylee na lavičce. Hřiště bylo ponořené do tmy, ale začátkem hry se mělo ozářit světly. Gabe sem zprvu nechtěl jít, ale Kaylee ho nakonec přemluvila. Přestože to dokázala, Gabe si pořád stál za svým, že by tu neměl být. Kaylee na to však pokaždé opáčila, že by na Troyův dnešní zápas beztak stále myslel. Už teď, jak tady seděl, se nedokázal zbavit pocitu, že Troy není v pořádku. Vážně doufal, že se plete.

A náhle začali všichni kolem jásat a vyhoupli se na nohy. Vítali svůj školní tým horlivým potleskem a pískáním. Gabe také vstal, aby splynul s ostatními, ale na rozdíl od nich netleskal a soustředěně hledal mezi hráči Troye.

Troy byl obklopený fotbalisty, kteří mávali do hlediště a rozdávali úsměvy na všechny strany. On však svůj pohled klopil do země. Nemusel se rozhlížet, aby věděl, že tu jeho táta není. Byl si jistý, že se neukázal. 

Všichni se pak seběhli k trenérovi. „Tak jo, hoši, ukažte jim a nešetřete je! Dnešek je důležitej, a proto tě chci na hřišti, Troyi."

„Cože?" vzhlédl. Brad ho poplácal po rameni. „Nevím, jestli to je nejlepší nápad posílat mě tam. Sám jste viděl, jak jsem to kazil při trénincích."

„Jestli to nepůjde, tak tě Josh vystřídá. Ale ze všeho nejdřív si zkus vzpomenout, jak ses k nám dostal, a předveď se tak i dneska večer."

Troye povzbudilo, jak mu trenér důvěřuje, ale přesto měl o sobě pochybnosti. „Díky." A poté to konečně začalo. 

Bradovi se jako prvnímu podařilo získat míč a hned ho důvěrně svěřil Troyovi, když si všiml, že se kolem něj nemotají žádní protihráči. Jakmile ho však dostal, pár z nich se k němu přiblížilo. 

Troy zrychlil svůj běh, ale nevěřil si natolik, aby se pokusil vystřelit, takže míč poslal znovu Bradovi. V ten okamžik ho však přebral někdo z protihráčů. A tomu se po chvíli podařilo trefit do jejich brány. 

Gabriel pozoroval, jak Troy zoufale zaklání hlavu dozadu a prohrabuje si vlasy. „No, to se nepovedlo," poznamenala Kaylee. „Ale teď to určitě zvládne," neztrácela naději.

„Ne," nesouhlasil se svou kamarádkou, která se na něho nechápavě obrátila. „Nezvládne, protože není v pohodě," pronesl starostlivě.

Jakmile skončil první poločas, oba týmy se přesunuly ke svému trenérovi. „Fajn, budeš na střídačce," prohlásil kouč při pohledu na Troye, který s tím dopředu počítal. Nešlo mu to, netrefil se ani jednou a míč mu pokaždé utekl. Nebo mu byl spíš pokaždé odebrán. 

„Musím si odskočit," oznámil všem a bez čekání se rozběhl směrem k budově do šaten. Vlastně už neměl v plánu se na hřiště vracet. Jestli bude po zbytek zápasu sedět na lavičce nebo zůstane v šatně, na tom už celkem nezáleželo. Hlavně, že se zbaví všech těch vyčítavých a zklamaných pohledů. 

Sklonil se nad umyvadlem a opláchl si obličej. Chvíli jen tak zíral na tekoucí vodu, dokud za sebou neuslyšel povědomý hlas. „Takže to jen tak vzdáš?" Zprudka se narovnal a obrátil, když spatřil Gabriela.

„Ty se mnou mluvíš? A nejsi na mě ani trochu naštvaný?" překvapilo ho, ale ještě víc, že tu Gabe dnes večer je. Myslel si, že nepřišel. 

„Na tom teď nesejde," skočil mu Gabe do řeči. „přestaň se teď ze všeho obviňovat a vrať se tam. Máš na to, tak jim to ukaž."

„Ale sejde! A rozhodně se tam už nevrátím."

Gabe bez váhání zkrátil vzdálenost mezi nimi a zadíval se mu upřeně do očí. Troy se nejprve pokoušel očnímu kontaktu vyhnout, avšak později jeho pohled opětoval. „Poslouchej mě," spustil Gabriel a odhrnul Troyovi vlasy z čela. „Není nic, co bys nezvládl. Znám tě. Doteď jsi to byl vždycky ty, kdo mě držel nad vodou. Je načase, abych to byl pro změnu já. Jsem tady, jsem tu s tebou a miluju tě. Miluju tě, protože jsi tak silnej a když se do něčeho pustíš, tak to dotáhneš do konce. Takže tam půjdeš a nebudeš na nic myslet. A potom si spolu promluvíme a já tě nechám, abys mi vše vysvětlil."

Troy kývl, jelikož slov nebyl schopný. Myslel si, že se možná přeslechl, ale pravdou bylo, že to Gabe vážně řekl. Řekl mu, že ho miluje. Troy si moc dobře uvědomoval, že spolu nejsou a možná ani nebudou, ale musel to aspoň zkusit. Protože ho taky miloval. 

Přesunul svou dlaň na Gabrielovu tvář a jemně se pouze otřel svými rty o ty Gabeovy. Čekal na jeho reakci, na odmítnutí nebo souhlas. A když mu Gabe nijak neodpovídal a zůstával jako paralyzovaný, přebral to sám a tentokrát jejich rty spojil. 

Když už je dnes ten svátek zamilovaných <3Šťastného Valentýna!

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

...Když už je dnes ten svátek zamilovaných <3
Šťastného Valentýna!

Gabrielovy trableKde žijí příběhy. Začni objevovat