Kéž by Troy dodržel, co slíbil. V poledne přesvědčil Kaylee i Gabriela, že si s nimi sedne u oběda, jenže zatím nedorazil, jelikož se trénink protáhl. Nemohl to vědět, ale to jediné ho omlouvalo.
Mezitím tedy Kaylee s Gabem těkali pohledem mezi všemi přítomnými a hledali Troye. Za chvíli jim začínala další hodina a proto už si nedělali zbytečné naděje a rozhodli se opustit jídelnu. Gabriel odcházel se zklamaným výrazem a Kaylee se tvářila úplně stejně.
Hned, co odešli jednou stranou, se z druhé strany přiřítil udýchaný Troy se svou sportovní taškou v ruce. Nestihl to. Zase je zklamal. ,,Sakra!" bouchl pěstí do stolu a rozhodl se oběd vynechat. Běžel k východu a modlil se, aby je oba ještě zastihl. ,,Gabe!" zavolal na bruneta, když ho i s Kaylee spatřil.
Přiběhl k nim a opřel se dlaněmi o svá kolena. Snažil se v klidu dýchat a pak se chystal dát do řeči.
,,Co tím chceš dokázat?! Dal si nám slib a sliby se mají plnit."
,,Omlouvám se, trenér nám neřekl, že nám prodlouží trénink a-"
,,Výmluvy," odfrkla si Kaylee a s nedůvěrou Troye pozorovala.
,,Říkám pravdu!" obhajoval se Troy.
,,Na tom nezáleží. Prostě jsi nepřišel. Můžeš se vrátit ke svým kamarádům, protože my to očividně nejsme," ukončil debatu Gabriel a zklamaně odkráčel. Kaylee se otočila a následovala ho. V tomhle s ním souhlasila.
Větší problém byl však ten, že Gabe nechtěl tohle říct. Měl Troye někde uvnitř moc rád, i když se takhle choval. Nesnášel se za to, že má rád někoho, kterému, podle něj, nestojí ani za starou bačkoru. Kdyby věděl, že si to jen namlouvá, a že ty zvláštní pocity se objevují i na druhé straně.
Troy měl Gabriela někde hluboko uvnitř také rád.
Když Troy po vyučování přijel jiným autobusem, než Gabriel, domů, zalezl si do svého pokoje a roztáhl si závěsy. Podíval se z okna na vedlejší dům a zadíval se na protější okno, ale v dohledu do místnosti mu bránily žaluzie. Než je však v momentě Gabe roztáhl. Troye potěšilo, když svůj zrak ihned přesměroval na jeho okno, ale když Troye spatřil, jak ho pozoruje, žaluzky zpátky zatáhl.
* * *
Když denní světlo vystřídala tma, Troyova matka Hannah ho zavolala na večeři. Když se celá rodina usadila, dala se do jídla. ,,Tak, jaký jsi měl dnes den?" zeptala se Hannah svého syna, který upíral svůj zrak na plný talíř, kterého se zatím ani nedotkl.
Troy neodpověděl, jen pokrčil rameny, nechtěl raději ani dnešek zmiňovat. Ze všeho nejvíce ho chtěl vypustit z hlavy.
,,Broučku, ty nemáš chuť k jídlu?" strachovala se. Pozorovala Troye a nechápala, co se s ním děje. Po její večeři se vždy mohl utlouct, ale teď jen vidličkou obracel sousto po soustu a odmítal ho ochutnat.
,,Notak, synu, co je s tebou?" zajímal se i Troyův otec Robert.
,,Nic, můžu se vrátit do pokoje?" otázal se svých rodičů Troy a modlil se, aby ho pustili. Oba si vyměnili nechápavé pohledy, ale nakonec jen přikývli a Troy se ihned vypařil z kuchyně.
Posadil se k oknu a doufal, že Gabriel udělá to samé. Chtěl ho ještě před spaním vidět. Jen koukání na něj ho uklidňovalo. Jenže za celou dobu, kdy Troy v kuse čekal, se v okně Gabriel neobjevil.
Když bylo už pozdě, Troy odstoupil od svého okna a svlékl si tričko. Narozdíl od Gabriela měl docela vypracovanou postavu. A právě v ten okamžik se Gabriel na druhé straně rozhodl vykouknout. Když Troye spatřil, nemohl od něj odtrhnout oči. Troy si ho nevšiml a tak si ho Gabriel prohlížel do doby, než se v Troyově pokoji zhaslo.
ČTEŠ
Gabrielovy trable
Short StoryTmavovlasý Gabriel vyrůstá téměř celý život v péči své milosrdné tetičky a přísného strýčka. Jeho rodiče zemřeli při autonehodě, když byly Gabrielovy pouhé tři roky. Od té doby žije v malém žlutém domě, který patří manželům Stockholmových, v Květino...