Tmavovlasý Gabriel vyrůstá téměř celý život v péči své milosrdné tetičky a přísného strýčka. Jeho rodiče zemřeli při autonehodě, když byly Gabrielovy pouhé tři roky. Od té doby žije v malém žlutém domě, který patří manželům Stockholmových, v Květino...
I když to Troy dělal nerad, protože se mu to líbilo, odtáhl se od Gabriela. ,,Promiň, ale nemůžu."
,,Proč? Já myslel, že..." nedokončil Gabe větu. Očividně se spletl, Troy není jako on a teď se cítil trapně.
Troy měl ale v hlavě úplně jiný důvod. Gabe byl přece s Kaylee. Ze všeho byl teď pořádně zmatený. ,,Už bych měl jít, ať mě doma nehledají a ty bys měl taky," řekl nakonec Troy.
,,Ale..." I tuto větu nechal viset ve vzduchu, protože to Troye nezastavilo a dál utíkal do svého domu.
Netušil, co bude teď dělat. Domů se vracet nechtěl, protože ho tam nikdo nechápal. Potřeboval přes noc někde přespat. Ale kde?
Troy za sebou zavřel dveře a užuž chtěl zmizet do svého pokoje, když vtom si jeho příchodu všimla jeho matka Hannah. ,,Kde jsi byl?" zeptala se milým hlasem. Troyův otec byl ve své pracovně a vyřizoval nějaké papíry, ale kdyby zjistil, že byl Troy pryč a nedal o sobě vědět, určitě by reagoval jinak než jeho žena právě teď.
,,Promiň, mami," omluvil se chraplavým hlasem. Bylo mu do breku, právě od sebe odehnal osobu, do které je až po uši zamilovaný. Ale Troy nechtěl zradit Kaylee, která by se o jejich malém polibku mohla dozvědět.
,,Děje se něco, zlato?" zeptala se už starostlivě. Uvázala si černou zástěru se zlatými detaily kolem pasu a chystala se jít vařit, ale teď šlo o jejího syna. ,,posaď se a pověz mi, co se venku událo," zavedla ho do obývacího pokoje, který měli zařízený úplně jinak než Stockholmovi.
Jejich prostorná pohovka byla ve stříbrné barvě a vzduchem se táhla příjemná sladká vůně. Naproti na skleněném stolku byla vystavená drahá televize, kterou snad nikdo v sousedství nevlastnil. V domě vládly převážně studené barvy, načež u Stockholmových to bylo přesně naopak.
Společně se posadili doprostřed pohovky. ,,Jsem hrozný člověk, mami. Dlouho chci jednu osobu, a když už ji můžu konečně mít, tak ji od sebe odeženu,"
,,Musí to mít přece nějaký důvod, proč jsi to udělal, Troyi,"
,,To ano, ale nejsem si jistý, jestli je ten důvod pravdivý," přiznal Troy.
,,To by jsi měl zjistit a nebát se zeptat," poradila mu.
,,Díky, mami. A ještě něco," Troy se chystal říct své matce o tom, jak se s partou fotbalistů a Tessou vkradli do kabinetu a za to dostali trest, docházet tento týden do hereckého kroužku, ale nechtěl kazit své matce večer. Vypadala velmi spokojeně, což znamenalo, že se s jeho otcem nepohádali a v práci se jí také dařilo. Rozhodl se to proto neříkat.
,,Ano?" usmála se Hannah a čekala. Teď musel rychle něco vymyslet.
,,Obejmeš mě?" napadlo hned Troye. Hannah si přitáhla svého syna do objetí a pohladila ho po vlasech. Nečekala, že by to Troy chtěl, protože ještě před nedávnem jí říkal, že už z toho všeho vyrostl. Proto si to užívala, ale pak se Troy odtáhl a usmál se. ,,teď půjdu do pokoje, jo?"
,,Dob-" Troyovu matku přerušil domovní zvonek. ,,kdo to může být, takhle pozdě večer?" zeptala se sama sebe, ale šla otevřít. Troy ji následoval. Toho, kdo byl za dveřmi, rozhodně nečekali.
,,Dobrý večer, omlouváme se, že rušíme. Neviděli jste náhodou našeho synovce Gabriela?" zeptala se rozrušená tetička Clarence, která se každou chvíli mohla rozbrečet.
,,Před půl hodinou šel ven a ještě se nevrátil domů. Neodpovídá na hovory ani zprávy. Začínáme mít o něj strach," vysvětlil strýček George.
Troy zůstal stát jako opařený. Jestli za Gabrielův útěk mohl on a jemu se teď něco stane, neunesl by to. Teď musel jednat, musel říct všechno, co se mezi nimi stalo, protože cítil obrovskou vinu.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
