Úhel pohledu (DNF)

13.

Teďka nevím, jestli si to správně vybavuji xd, ale když jsem vydávala 12. kapitolu, tak příběh měl okolo 800 přečtení. Teďka po čtyřech dnech už má přes 1 040 přečtení. Neskutečný. Děkuju moc! 🤍

27/08/2022

Clay pov:

Moje hlava byla neobvykle plná myšlenek. Všechny se teď týkaly George a Jacka. George si stále nezobrazil moji zprávu. Psal jsem ji už před sedmi hodinami. Co asi dělá celé odpoledne? Je u Jacka?

Už je jedna ráno pryč. Ležím v posteli, a koukám na tiktok. Pořád žádná zpráva od George. Nestalo se mu něco?

Šel jsem na instagram, abych se podíval, zda si to zobrazil. Nic. Rozhodl jsem se tedy napsat Marcovi. Byl aktivní.

_______________________________________

Marc :⁠-⁠P
@ .markie_marcoblack

           21.03.2022 pondělí 1:01

                                      Promiň, že píšu
                                      tak pozdě, ale
                                      nepsal ti George?

Ne. Nepsal mi.
Proč?

                                      Stavil se u Jacka.
                                      Prej se pohádali

COŽE?!!!!!!

                                      Co???

On ti řekl, proč se
ti dva pohádali? A
proč mi neřekl, že
tam zajde?

                                      Já ho donutil, ale
                                      nevím, proč se
                                      pohádali :/

Sakra...cos to
udělal...

                                     Co se děje??

Ale nic. Jen si
myslím, že na to
George nebyl
připravený
                                     Co se tady děje?

Neřeš. Nech to na
mně. :⁠-⁠)

                                    Je George v
                                    pohodě?

Dobrou

                                    Co jsem udělal?

                                    Marco promiň!
                                   

                                    Odpověz, prosím!

_______________________________________

,,Clayi, pročpak ještě nespíš?" Mamka mi otevřela dveře.

,,Mamiiii, proč mě chodíš kontrolovat? Je mi sedmnáct."

,,Máš rozsvícená led světýlka. Ty usneš jenom ve tmě, takže mi bylo hned jasné, že nespíš."

Mlčel jsem. Jenom jsem vypnul telefon a dal ho na stolek. Nechtěl jsem mamce koukat do očí.

Ta si zjevně všimla mého výrazu, a posadila se mi na postel. ,,Co se děje? Stalo se něco mezi tebou a Marcem?"

,,Ne. My dva jsme v cajku."

,,Natka? Roman? Um Oliver? Nebo...koho ještě znám?"

,,Mami, u Marca spal ještě jeden kamarád. Jmenuje se George Davidson."

,,Toho neznám. Povídej dál."

,,Je stejně starý jako já."

,,Starý? Spíš mladý."

,,Nepřerušuj mě, prosím. Když jsem tam v sobotu přijel, už tam byl, ale hned jak mě viděl, chtěl odejít. Marcovi jenom přišel něco říct, ale nemohl jsem si nevšimnout toho, jak vypadal. Měl zarudlé oči. Určitě musel probrečet celý pátek, a ještě začátek soboty. Ptal jsem se ho, co se děje, ale on mi odmítal cokoli říct. Tedy alespoň do neděle. To jsem od něho konečně zjistil, že se s Jackem pohádali. Nevím kvůli čemu." Na chvíli jsem se odmlčel.

Mamka mě pozorně poslouchala. ,,Ještě něco, zlatíčko?"

,,Já ho donutil, aby si s Jackem promluvil. Dovedl jsem ho před jeho byt, ale on se celý klepal. Asi měl strach se omluvit."

Mamka potichu seděla. Potom shlédla na můj telefon. ,,Máš fotku toho Gineona?"

,,George, mami. Je to George. Jo, mám," Vzal jsem telefon a otevřel Marcovo story. ,,Tohle je on. Ten vlevo."

,,Hm...toho jsem nikdy neviděla."

,,Chodí do áčka."

,,Ach tak. A proč jsi stále tak smutný? George a Jack jsou určitě zase kamarádi."

,,To právě nevím. George mi doteď nenapsal. Ani Marco neví, co s ním je."

,,A Jack? Ptal jsi se Jacka?"

,,Ne. Ten určitě někde kalí."

,,Vážně s ním chceš jet do Londýna? Je to daleko. Moc se mi ten Jack nelíbí. Mám z něho takový divný pocit."

,,Je v pohodě. Není se čeho bát. Jenom jako většina puberťáků pije alkohol."

,,Vždyť je zítra škola, Clayi."

,,Jemu to nevadí."

,,Ne, myslím tím, že musíš jít spát. George je určitě v pořádku," Mamka mi vzala telefon, a dala ho zpátky na stolek. ,,Dobrou noc." Políbila mě na čelo a zhasla led světýlka.

,,Dobrou noc." Řekl jsem a zavřel oči. Ještě, než jsem se stihl otočit mi přišla zpráva. Okamžitě jsem popadl telefon do ruky a podíval se, kdo mi napsal.

Další kapitola vyjde ve čtvrtek, ať si ten první školní den uděláme alespoň trochu lepší.

630 slov