Úhel pohledu (DNF)

48.

22/04/2023

George pov:

Celou noc jsem nemohl spát. Buďto jsem brečel, seděl v koutě a přemýšlel nebo jsem se neustále převaloval v posteli.

Když už začalo svítat, ani krásný východ slunce nebyl. Místo toho bylo pořád zataženo a pršelo.

Posadil jsem se a promnul si oči. Nejraději bych se teď propadl do země a schoval se před světem.

Včera v noci mě napadlo, zda kluci slyšeli naši zbytečnou hádku. A jestli ano, nevím, jak jim to budeme vysvětlovat.

Zvedl jsem se a vzal si na sebe čisté oblečení. Ihned jsem zavolal Marcovi a ten mi to zvedl.

,,Ahoj!" pozdravil mě. ,,Jak se máš?"

,,Ahoj. Ty první."

,,Tak dobře. Mám se úplně skvěle. S Lucy a rodinou je to tady v Itálii skvělý. Ale teď ty. Co děláš?"

Zní tak spokojeně. ,,Jsem na chatě s těma klukama, jak o nich Clay v červnu mluvil."

,,Jací jsou?"

,,No, znám je jenom den, ale zatím vypadají v pohodě."

,,Co jste dělali?" zeptal se šťastně.

,,Nic zajímavého. Ale něco se stalo..."

,,Sex?"

,,Ne!"

Začal se smát. ,,Tak co se může stát na chatě, kde jsou teenageři? Chlast?"

,,Ne...Pohádal jsem se s Clayem. Včera večer."

,,S Clayem? Jak to? Co se stalo?" spozornil.

,,Je to moje vina. Já jsem ho vyprovokoval."

,,Jak?"

Hodil jsem sebou na postel a začal litovat každého slova, které jsem včera večer řekl. ,,Byl hrozně klidný. Asi se chtěl poučit z minula, když na nás vyjel...Ach, Bože, já jsem takovej pitomec!"

,,Nejsi. Určitě jsi měl nějaký důvod k hádce, nebo ne?"

,,Měl. Teda asi." dodal jsem.

,,O co šlo?"

,,Nějak se dostalo téma na Jacka. Clay říkal, že jsem se nikam od března, nebo kdy, neposunul.."

,,A dál?"

,,To mě naštvalo. Neví, jaký to je!" přepadl mě hněv. Zaryl jsem prsty do černé mikiny.

,,Dobře, ale první se zkus uklidnit."

,,Já s ním nechci být rozhádaný. Ty dokážeš odpustit rychle, ale co on?"

,,On? No, myslím, že bude čekat, až se omluvíš ty. Omluv se mu, Georgi."

Clay pov:

,,Vůbec se mu neomlouvej, Clayi. On tě vyprovokoval. A navíc bys neměl ani na jeho omluvu reagovat." řekl mi Karl, když se zrovna převaloval na Nickovi, aby ho probudil.

,,Nemám mu přijmout omluvu?" zeptal jsem se ho. A jaktože ta hádka šla tak moc slyšet? To má tenhle obří barák tak tenké zdi?

,,Jo. Prostě s ním nemluv."

,,Takže kdy se s ním mám zase bavit?"

,,To fakt nevim."

Nemám mu odpustit? Ale však...nemyslel to zle. Nebo ano? Chtěl mě naštvat schválně?

,,Héj, nemysli na to."

,,Ale ty to nechápeš."

,,A ty?"

,,Ne, a proto na to myslím, abych to pochopil."

,,Get rekt."

Will právě přišel se snídaní. ,,Tady máte. Půjdu kouknout za Georgem." a odešel bez dalšího slova.

Will pov:

Ty děcka malý. Pořád se hádají. Normální cestou to neumí vyřešit.

,,Ťuk? Mohu dovnitř?" zaklepal jsem na dveře.

,,Wille?"

,,Ano?"

,,Jo, pojď."

Vešel jsem dovnitř a zavřel dveře. ,,Cítíš se v pořádku?"

,,Jak bych mohl?" seděl na posteli a civěl na podlahu. ,,Je mi hrozně."

,,Co se mezi vámi stalo, Georgi?"

Kouknul na mě a potom zase uhnul pohledem. ,,Nechci o tom mluvit."

,,Tím pádem to musíš vyřešit s Clayem."

Zakryl si oči do dlaní. ,,Ale jak? Jak se mu mám omluvit?"

,,Vy už jste se někdy pohádali?"

,,Jednou."

,,A jak jste se usmířili?"

Bylo ticho. Určitě přemýšlí. Trvá mu to nějak dlouho. Dvacet osm, dvacet devět...

,,Už vím."

,,Ano? Poslouchám tě."

,,Um, byl jsem na jedné oslavě narozenin a tam se...opil. Hodně opil. Clay mě dovedl do bezpečí a přespali jsme u kamaráda."

Clay se nezměnil. Pořád všechny tahá z problémů a snaží se jim pomoct. Kdyby i s Ashley měl takové štěstí... ,,A ráno?"

Trochu zčervenal. ,,No, em, jenom mi řekl, co jsem všechno dělal."

,,A potom už naprosto v pořádku mezi vámi dvěma?"

,,Asi jo. Už si na to moc nepamatuju."

,,Chápu. Naprosto to chápu." Proč by se někdo opíjel? To naprosto nechápu. Takový nesmysl.

,,A jak to mám udělat teď? Počkej! To tě sem poslal Clay?"

,,Ne. Šel jsem sem sám. Clay teďka jí. Měl bys taky."

,,To je dobrý. Nechci ho vidět...bylo by to trapný."

,,Za mě více trapné ráno po sexu než po hádce." Konečně jsem mohl tuhle větu použít.

,,Ale já s ním neměl sex, takže to nemůžu posoudit."

,,Všechno je jednou poprvé."

,,Cože?"

,,Nic. Špatně jsi mi rozuměl. Tak pojď."

,,Já nechci."

,,Nemůžeš tady být celou dobu."

Nic na to neřekl.

,,Zavolám tvojí mámě, že jedeš domů."

,,Ne! Tak jo, půjdu s tebou."

Jak malej.

Sešli jsme dolů do obýváku, ale nikdo tam nebyl.

,,Aha," řekl jsem, ,,tamhle jsou."

,,Kde?"

,,Venku. Však je hnusně. A prší... Jsou venku a prší.. V DEŠTI?! Můj Bože! Panenko Maria na nebesích ve svatých šatech! Budou nemocní!" běžel jsem se rychle obout: gumáky, pláštěnka a vyběhl ven.

George za mnou přispěchal v Converskách a mikině. ,,Wille, však jenom trochu poprchává."

,,Ou? To jsem samozřejmě věděl. Tak pojďme za nimi. Zajímalo by mě, co dělají."

Tak co? Kdo si myslíte, že je Ashley? Co se jí stalo? Už tu byla několikrát zmíněna :D

845 slov