Úhel pohledu (DNF)

25.

22/10/2022

Clay pov:

,,Nesnáším tě!" Začal na mě řvát a u toho otočil hlavu, aby na mě viděl. ,,Jsi tak děsně sobecký a úchylný!"

,,Mám tě plný zuby, Georgi." Zatáhl jsem ho za vlasy a zaklonil hlavu.

,,Hej!!"

,,Přestaň být na mě takový! Neser mě, Georgi! Chci ti jenom pomoct, a místo toho tady nad tebou musím sedět a držet tě, abys nezdrhl do toho bytu šílenství!"

,,Ty mě neser, Clayi! Taky tě mám plný zuby! A přestaň mi laskavě vytrhávat vlasy! Docela to bolí, víš!?Ty jseš fakt děsnej! Chceš mě znásilnit v paneláku mého kluka?!"

Znásilnit? ,,Pšt...někdo jde." Ruku jsem mu opět dal na ústa. Raději jsem si na něho sedl, protože jednu ruku jsem měl na jeho rtech a druhou jsem mu držel vlasy.

Vyšla nějaká stará paní. Nasadila si brýle a její pohled spadl na nás dva. ,,Můžete mi vysvětlit, co to tady děláte?"

,,Um...my no.."

,,Běžte se laskavě šukat někde jinde."

,,Ale my-" Snažil jsem se opět dokončit větu.

,,Žádné ale!"

Vstal jsem a George taky. Chytl jsem ho pevně za ruku. ,,Opovaž se."

,,Úplně vás dva vidím nahý fuj! Nechutný."

,,Děláte," Prskl George. ,,Jako kdyby jste vy nikdy nešukala! A určitě máte děti!"

,,Já mám problém s vámi! Bože dva kluci spolu. Jděte se léčit." A bouchla dveřmi.

,,Krávo!"

,,Georgi tichooo uuuž!"

,,Tak kde je?" Řekl jsem si pro sebe. ,,Byli jsme vevnitř dýl, než jsem měl v plánu."

,,Hehe vysral se na nás. To je hajzlík. No nic. Tak jdeme zpátky." U toho se na mě provokavě podíval.

,,Nejdeme zpátky."

,,Hm...fajn, seru na to," Stále jsme se drželi za ruku a George si stoupl zpět vedle mě. ,,Víš, co bylo zvláštní?"

,,Tak to fakt nevim." To zas bude nějaká blbost. Ať už to mám za sebou.

,,To jak jsi na mě seděl bylo docela zajímavý. Měl jsem snad i pocit, že ze mě sundáš všechno oblečení."

,,Eh co? Ty si myslíš, že bych tě znásilnil na chodbě? Uhhh celkově, že bych s tebou spal?"

,,Teď už si to nemyslím, ale od té chvíle v pracovně po tu scénku na chodbě jsem si to myslel."

,,Um dobře," Dál jsem k tomu nic neřekl. Kvůli tomu, že o tom začal mluvit jsem si na to vzpomněl. Na to, když na mě seděl, kdy jsem ho přitiskl k sobě, na tu skříň a na tu chodbu, kdy jsem ho tahal za vlasy a seděl na něm. Pane bože. Ani se té staré paní nedivím. ,,Neměli bychom se jí jít omluvit?"

,,Ser na ni. Mně jde spíš o to, co si o tom myslíš?"

,,Jenom jsem se tě snažil dostat pryč. Co máš přesně na mysli?"

,,To je celý? Nic jsi necítil, když jsem před tebou sténal a tak?"

,,Ne? Měl bych mít erekci, nebo co?"

Tahle odpověď ho zaskočila. ,,Já nevim..."

,,Jestli vážně chodíš s Jackem, nebo s někým jiným, tak bys měl udělat jeho, ne mě." Začal jsem být dost unavený, a proto mě Georgeovy hloupé otázky a odpovědi začaly štvát.

,,Pravda," Řekl sklesle. ,,Blbá otázka, já vím."

Už jsem ignoroval, co řekl. Uviděl jsem Marca. ,,Konečně."

,,Nastupte si!" Řekl Marco z okýnka.

No takže jsem přemýšlela, že bych kapitoly vydávala pravidelně. Ještě nevím, kdy přesně, ale napadlo mě buďto : úterý, čtvrtek, neděle
            : středa, neděle

Ještě uvidím, ale je mi jasné, že by jste chtěli 3x týdně :D