Úhel pohledu (DNF)

43.

04/01/2023

Clay pov:

Ohlédl jsem se na kluky v autě a pokrčil rameny. George stále neotevírá.

,,Eh a jseš si jistej, že bydlí tady?" přišel ke mně Nick.

,,Určitě ano. Ještě jsem se ujišťoval od Marca. Třeba jim nejde zvonek."

,,A volal jsi mu už?"

,,Samozřejmě. Nezvedá to."

Nick si povzdechl. ,,Takže? Co budem dělat? Nejsme ještě na chatě a už jsou problémy."

,,Ale prosimtě, vše je fajn. Možná má prostě vyplé vyzvánění a spí."

,,Nebo se na nás vykašlal a chtěl z nás udělat totální voly."

,,Ne, takový on není."

,,Mohu vám pomoct, pánové?"

Otočili jsme se a uviděli nějakou ženu, která držela nákupní tašku v ruce.

,,Dobrý den," pozdravil jsem a Nick kývl na pozdrav, ,,jsme Georgovi kamarádi. Je doma?"

,,Jistě, že je," přišla ke dveřím a dala do zámku klíče, ,,Teď neustále ponocuje. Budí se až na oběd," otevřela a vešla dovnitř, ,,Nestyďte se, pojďte dál."

,,Em já počkám tady venku," řekl Nick a ukázal očima, abych šel dovnitř.

Jejich dům vypadal o dost jinak, než ten náš. Tady tenhle byl více starý. Byl tady modrý koberec a starý nábytek. I tak mi to přišlo útulné. Viděl jsem z chodby do obýváku a také na hnědý gauč, na kterém někdo ležel. George, určitě.

Přišel jsem k onomu spícímu člověku a opravdu to byl George. Televize byla zapnutá a jeho telefon byl hned vedle něho na stole. Zapnul jsem ho a uviděl jsem, že má vyplé oznámení. ,,Georgi? Hej. Vstávej."

,,Ale prosimtě," přišla jeho mamka, ,,nebuď na něho tak jemný. Takhle ho nikdy nevzbudíš. Sleduj a uč se," sehla se k němu, ,,Georgi vstávej, kurva! Dělej!"

Nic.

,,Hm?" divila se, ,,Ten snad ani nespal!" znovu se k němu sehnula. Já se k němu také více naklonil, abych se ujistil, že spánek nepředstírá.

,,Hej! Do prdele jsi snad zdechnul?!"

Tohle už na George zabralo. Rychle sebou trhl a posadil se. Jeho máma stihla uhnout, ale já ne. S Georgem jsme se navzájem praštili do hlavy.

,,Au!" chytl se za čelo a otevřel oči, ,,Clayi? Co tady...ale ne! Já zaspal! Kolik je? Tak kolik?"

,,Klid," usmál jsem se a chytl ho za paže, ,,je jenom osm. S klukama tady chvilku čekáme."

,,Chvilku," odprskla si, ,,Georgi, tady tito mladí muži tady čekali moc dlouho. Koukej se ke svým přátelům chovat hezky. Pro pána krále. Omlouvám se za něj."

,,Ne, to je dobré," zvedl jsem George na nohy a upravil mu vlasy, aby mu netrčely do stran.

,,Takže kam to jedete?"

,,Na Willovu chatu. Není to daleko."

,,Dobrá. Georgi, až dojedete, zavolej mi."

,,Je tam docela špatný signál, madam."

,,Ou? Madam? Hm...ty se mi líbíš."

,,Um...asi bychom už měli jet. Kluci čekají venku."

Když jsme byli už oba ve dveřích, udělala na mě gesto telefonu a já usoudil, že je stejně trhlá, jako Jackova teta z Británie.

,,No hurá," zajásal Karl, ,,ahojky, Georgi. Já jsem Karl."

,,A-ahoj."

,,A Wille," řekl Nick, ,,šlápni na to trochu. Celou dobu sem jsi jel jak hlemýžď."

,,Nicku, já budu dodržovat pravidla řízení. Pokud je cedule s omezenou rychlostí, tak prostě pojedu jak se nastaveno. Mimochodem," otočil se na George dozadu, který seděl veprostřed mezi Nickem a Karlem, ,,těší mě."

,,Um..taky."

,,Jsem Will. Nikoho více zodpovědného na světě nenajdeš."

,,Jeď už, ty táto náš." Pobídl jsem ho.

,,Už se nemohu dočkat, až si vy všichni uděláte řidičák."

,,Však já nic neřekl," obhajoval se Karl, ,,a George byl taky zticha."

,,Blá blá, jedem!" Nick zavelel a jelo se na chatu Willových rodičů.

,,Vážně je to blízko?" zeptal se George.

,,Hm není. Ale vím, že by tě tvoji rodiče nepustili je tak na chatu, která je na druhé straně republiky," ušklíbl jsem se, ,Ale signál tam je v pohodě. Budeš prostě trochu lhát no."

Ou yeah. Proč minulou středu nebyla kapitola? Easy odpověď. Byla jsem přes prázdniny na chatě a ta wifina stála za pěkný prd.

641 slov