Úhel pohledu (DNF)

29.

Jack pov:

Ležel jsem v posteli. Venku už byla tma a já se snažil usnout. To ale nešlo, jelikož se moji rodiče zase hádali.

Hádají se neustále. Jsem vždycky rád, když mám byt jenom pro sebe. Poslouchat ty sračky, které jim padají z huby mě už unavuje. Přes tenké stěny jsem slyšel každé slovo, které zaznělo z obýváku.

Můj táta byl silný alkoholik. Mámu začal bít, když mi bylo asi šest. To jsme se zrovna přestěhovali. Říkal mi, že je normální bít ženy. Že má žena poslouchat muže. Je jedno, co chlap udělá, ale ženská ho musí vždy poslechnout. Obvzlášť ve vztahu.
Doslova jsem vyrůstal v tom, že jako chlap a syn mého táty jsem něco víc. Že hádky jsou tady v té rodině normální. Ale leze mi to na nervy.

Vstal jsem a šel do obýváku. Táta držel flašku rumu. Máma se krčila v rohu a brečela.

,,Nazdar." Řekl jsem a opřel se ramenem o zeď.

Oba dva se na mě podívali. Máma vypadala ještě víc vyděšeně, když mě spatřila. ,,Jacku....prosím jdi zpátky..." Měla dlouhé blonďaté vlasy, které si už několik dnů nemyla. Modré oči, které jsem bohužel sdělil po ní.

Můj táta se na mě díval zelenýma očima. Jeho dlouhé černé vlasy měl stažené v úplném culíku. Vypadal jsem jako on, až na to, že já mám modré oči a krátké
vlasy. ,,Ahojky." Řekl.

,,Zas chlastáš, co? Kolik jsi toho vypil?"

,,Vím já? Není to jedno? Spíš se podívej na tu děvku tady."

,,Jacku udělej něco...prosím," Řekla tiše. ,,Prosím...já už tohle ne-nesnesu."

,,Můžeš si za to sama. Nechceš taky něco k pití?" Otočil se na mě.

,,Ne. Vypil jsem toho včera dost."

,,Hmm? Zvláštní, že máš dost. To bych do tebe neřekl."

Protočil jsem nad ním očima. ,,Jsi ubohý. A ty taky, mamko. Jste oba k ničemu. Navíc mi už odumírají uši z vašich hádek."

,,S touhle nickou se ani nejde nehádat. Však víš, co mi udělala! Ty děvko!" Odhodil láhev a chytl mámu pod krkem.

,,Prosím...nech mě být."

Mezitím, co jsem byl opřený o zeď, jsem pozoroval ty dva. Furt stejný. Máma nikdy nic neudělá. Je tak zamilovaná a vystrašená, že nemá srdce a odvahu mu ublížit. Raději sebou nechá zacházet jako s kusem hadru, než aby něco provedla jejímu miláčkovi. Beru si z mého táty příklad.

Dal jí pěstí do břicha a do hrudníku. Ta znovu upadla na zem. Prosila ho, aby toho nechal. Říkala mu, že ho miluje. Žádala mne o pomoc. Potom spadla na zem a nehýbala se. Zase omdlela. Pomyslel jsem si.

,,Jak s tebou můžu stále být?" Zeptal se.

,,To by mě taky zajímalo. Prostě ji vykopneme z bytu" Řekl jsem.

,,Víš, že to nejde...kéž by to šlo."

Hleděl jsem na něho. Na mámu jsem neměl chuť se podívat. Oba ji nenávidíme. ,,A už jste skončili? Můžu se jít kurva vyspat? Mám zítra školu a musím si promluvit s Georgem."

,,Ty jsi pořád s ním?"

,,Jo."

,,Pane Bože. Proč zrovna ty? Proč jsi nemohl zůstat u holek?"

,,George je prostě lepší, než všechny holky, které jsem kdy měl. A taky s ním chci s ním zůstat."

,,Hehe...vážně? Chceš, aby jste skončili jako já a Emma?"

,,George by mě nikdy nepodvedl. Nemá na do koule, víš jak. Ten nikdy nic neudělá proti mně."

,,Mám pocit, že se mě nebojí dost. Určitě to ještě někdy udělá."

,,Podvedla tě jenom jednou. Má strach. Už to neudělá."

,,Podváděla mě dva roky! A já o tom nevěděl! S tím...Martinem...jako kdyby on byl lepší, než já...já pro ni dělal všechno, a ona mi to takhle vrátí," Zvedl hlavu a navázal se mnou oční kontakt. ,,George se tě musí bát, Jacku. Už od začátku. Tím se ujistíš, že nikdy nic neudělá za tvými zády. Neudělej stejnou chybu, jako já."

,,Neudělám. Co s ní budeš dělat teď?" Popravdě je mi to jedno.

,,Nechám ji bejt. Snad na nás sousedi zase nezavolají policii."

,,To bych nebyl rád." Otočil jsem se a odešel zpět do pokoje. Lehl jsem si a mohl konečně spát v tichém prostředí. Měl jsem ale před očima mámu a George. Oba si byli tak podobní svou bezbranností. Musel jsem se nad tím zasmát.

Se mi dvě noci za sebou zdál sen, že jsem potkala Sapnapa, Dreama a George. Že by znamení? HMMM????

716 slov