Úhel pohledu (DNF)

44.

11/01/2023

Will pov:

,,Tak vítejte," vylezl jsem z auta a došel pro tašky do kufru. Každému jsem podal tu jeho. ,,doufám, že nikdo z vás nic nerozbije. Tato chata je po mých pra pra rodičích. Je už velice stará, ALE je zrekonstruovaná. Teda byla zrekonstruovaná před devatenácti lety. To jsem se zrovna narodil," kluci koukali na budovu a na mě. ,,tak jdeme. Jen pojďte."

,,To je ale kosa." řekl Clay a já s ním musel souhlasit.

,,Zajímavý. Je přeci srpen." Úchvatná chata. Pomyslel jsem si.

,,Na co je tahle velká taška?" zeptal se Clay.

,,Nic! Nekoukej na to."

,,Budu hádat. Jsou to dárky pro mě."

,,Máš vskutku velmi dobrý tip."

George pov:

Dárky! Dárky a sakra. Zapomněl jsem je doma. Co teď? Jak se dostanu domů?! Jsme asi osmdesát kilometrů daleko od města a máma a táta ani neví, že jsem tak daleko. Nemůžou mi to ani dovést...Kruci písek!

,,V pořádku?" zeptal se Will, přišel ke mně a položil mi ruku na rameno. ,,vypadáš nějak nervózně."

,,M-můžeme si promluvit venku?"

,,Samozřejmě. Kluci, můžete si zatím věci odnést. Jděte nahoru a potom doleva. Dveře vzadu jsou pro nás všechny."

Zavřel za mnou venkovní dveře a otočil se na mě ustaraným pohledem, ,,Je ti dobře? Nejsi nemocný?"

,,Ne. Nejsem. Já jen...zapomněl jsem dárek pro Claye doma."

,,Ou," zarazil se, ,,tak já ti dám jeden z mých, co ty na to?"

,,Ne...to by bylo blbé.."

,,Tak co budeme dělat? Tady není poblíž nějaký dobrý obchod, kde bys sehnal dárek pro osmnáctiletého kluka."

Kmital jsem očima po přírodě a přemýšlel. Will by mi mohl nějaký z jeho dárků dát, ale chtěl jsem Clayovi dát něco sám. Kouknul jsem se na svou levou ruku. Oči mi musely zajiskřit nadějí. ,,Hele," ukázal jsem Willovi ruku, ,,můžu mu dát tohle."

,,Prstýnek? Ani jsem si nevšiml, že ho máš."

,,Snad si toho Clay nevšiml."

,,Jak dlouho se vy dva znáte?"

,,Asi půl roku. Nejsem si teď jistý."

,,Tak to si podle mě všiml. Tak či onak, můžeš mu to dát a bude mu to připomínat tebe."

Bude mu to připomínat tebe. To zní
krásně.

,,Tak jo," usoudil jsem a prsten si dal do kapsy, aby ho už Clay neuviděl, ,,ale do čeho to dám?"

Will si položil ruku na čelo a zasmál se. ,,Ach jo, Georgi, s tebou je teda zábava."

,,Promiň, ale fakt, kam to zabalím?"

,,Něco najdeme. Pojď, nebo si budou myslet, že tady něco děláme."

Will mi vzal kufr nahoru a vešli jsme do pokoje. Kluci si tam zabrali postele. Teda...Karl si zabral postel.

,,Je to můj kluk," smál se Nick. ,,tady spím já. Vedle něho budu spát jenom já."

,,Fajn! Trhni si, teplouši," Clay se potichu posmíval a Nicka pustil. ,,Kdepak budu spát já?"

Kouknul jsem doprava a viděl dvě postele blízko sebe. ,,Wille, tady jsou jenom čtyři postele. Nás je pět."

,,Žádný strach. Jednu ještě musím dotáhnout sem."

,,Chceš pomoct?" nabídl se Clay.

,,Jo, pomoc by se mi hodila."

Oba dva odešli.

,,Chceš spát vedle Claye, že?" uculil se Nick.

,,Co? J-já? Ne...jak jsi na to přišel? To je..to je pěkná blbost."

,,Už sis tam dal kufr." ukázal Karl.

,,N-no a? To nic není...klidně si to dám na tu druhou, kterou donesou."

,,Kam to dáme?" nesl Clay postel a rozhlížel se po pokoji. ,,támhle k té stěně?"

,,Jo," Will tam s Clayem donesli postel a položili ji. ,,au moje záda.
Ne! Opovaž se, Clayi, mi říct dědo."

,,Měl jsem to na jazyku, stařečku."

,,Jdi se bodnout."

Clay se jen ušklíbl. Tašku si dal blíže k odstrčené posteli a sedl si
na ni. "Co? Chceš tam spát ty, Wille?"

,,Ale ne, to je dobrý." Otočil se na mě.

To si Clay schválně zabral postel, která je ode mne dál? Nechtěl spát vedle mě? Už i o místo vedle Karla usiloval. Možná si dělal jen srandu, aby vyprovokoval Nicka, ale i tak...chce mě tady vůbec?

,,Georgi?" vyrušil mě Will z myšlenek. ,,Jde se vařit. Doufám, že mi tady tu kuchyň nepodpálíte."

Vaření mi jde, takže tohle mi zvedlo alespoň trochu náladu.

Řekla bych, že velkou část příběhu máme za sebou. Nejspíš budeme
u konce kolem dubna ( pokud stále bude vycházet část jednou týdně ).

A můžu vám říct, že na konci pro vás budu mít velký překvápko, tak se máte na co těšit. XD

Jak se vám zatím příběh líbí? Dlouho jsem nečetla komentáře. :D

734 slov