Úhel pohledu (DNF)

21.

7/10/2022

Clay pov:

,,Georgi, Jacku to asi nebude dobrý nápad." Řekl jsem.

,,Drž hubu." Odsekl George.

,,Jasně, neboj se," Ozval se někdo. ,,Jsou úplně na mol, takže si účinky drog nebudou pamatovat."

,,I tak. Co když si zrovna tohle pamatovat budou?"

,,Tak či onak, Jack už v drogách jede. George zatím ne."

,,Ani nebude," Postavil jsem se a šel za nimi. Málem jsem spadl na zem, jak se mi zamotala hlava. Kolem nich se mezitím udělal kroužek neboli i houf lidí, kteří byli zvědaví, jak na ně drogy budou působit.

I přes to, že jsem věděl, co dělám, jsem se necítil úplně dobře. Stále mi bylo špatně a chtělo se mi zvracet. Teď jsem ale nemohl odejít. A pokud by se Marco dozvěděl o tom, že jsem v tomhle George nechal, asi by mě zabil.

Když jsem tak byl v té koupelně, přemýšlel jsem. Přemýšlel jsem o pondělku, kdy mi Marco vysvětlil, co se Georgovi děje. Všechno svedl na Jacka, a já se na ně naštval. Nevěřil jsem jim ani ň. Ale když jsem si to tak srovnával v hlavě, proč by mi lhali? A nebo proč by mi lhal zrovna Marco? Někdo, koho znám tak dlouho. Znám ho už od základní školy. Jestli mají nějaký důvod Jacka nenávidět, nejspíš to bude tenhle. Jack před pár měsíci by někoho využívat svedl...nevím, komu více věřit.

S Jackem se znám od mala, ale několik let jsme se neviděli. Přestěhoval se, chodil do jiné školy. Až na střední jsme zase jeden druhého poznali a začali se bavit. Stále jsme si rozuměli. I když Jack byl o dost jiný, než já.

,,Jacku je pravda, že zase lítáš v drogách?" Zeptal jsem se, když jsem došel doprostřed kruhu.

,,Joo...no já ti to chtěl říct no."

,,Já myslel, že jen piješ...říkal jsi, že jsi se z drog dostal..."

,,Z toho se nedostaneš..."

,,Ale jo. Musí být způsob. Všechno je možné."

,,Já nechci tvoji pomoc, Clayi. A jako není to tak hrozný, Bože. Je to jen malá droga. Ta ti hovno udělá. Nech mě žít, jak já chci...a George taky."

,,Kdyby nebyl na mol, tohle by ne-" Notak, však ho skoro neznám. Třeba by to udělal... Marco. Bliklo mi hlavou. Musím mu zavolat. Ale nejdřív se musím ujistit, aby George nic neudělal. ,,Hele můžu si s Georgem na chvíli promluvit?"

George se na mě podíval. ,,Co chceš se mnou dělat?"

,,Jenom si na minutu popovídat."

,,Eh...a za to?"

,,Pak tě nechám si vzít tu drogu."

,,Hehe myslíš, že mě můžeš teď zastavit?"

,,Jasně, že můžu."

,,Hmmm fajn, vole. Minutu. Víc nedostaneš."

,,Dobře."

George se pomalu zvedl, div nespadl. Vzal jsem ho radši za ruku, která byla o dost menší, než ta moje, a šel s ním rychle do jiné místnosti. Otevřel jsem nějaké dveře. Byla to pracovna.

,,Posaď se," Řekl jsem mu. Sedl si na židli a začal se točit. Vytáhl jsem telefon. V kontaktech jsem našel Marca a začal jsem mu volat. ,,Zvedni to. Prosím..."

,,Už máš jen čtyřicet vteřin." Zasmál se.

,,Dokud mi Marco neodpoví, nikam se nehneš."

,,Jack by mě šel hledat."

,,Než by sem došel on, nebo někdo jiný, už by jsme byli oba dva mrtví, jak by jim to trvalo."

Marco to nezvedal. Fajn. Hlasová schránka. ,,Čau, Marco, tady Clay. Já vím, že jsi na mě naštvaný, ale tohle teď řešit nechci. Jack má dneska narozky a je u něho party. George je tady taky a má v sobě určitě dost alkoholu a chce si vzít nějaké drogy. Víš jde o to, že...chci se tě zeptat, jestli George jede v nějakých takových věcech. Protože jestli jo, tak alkohol na jeho rozhodnutí nic ne-nemění. Teďka říká, že si tu drogu vezme...možná bych ho měl prostě vzít s sebou a utéct s ním někam jinam...i když já sotva stojím. Prosím zavolej mi. Potřebuju poradit."

,,Proč mě em chceš tak zachránit?"

,,Protože jsi Marcův kámoš. Proto. Jiný důvod to nemá."

,,No a-ale minuta je pryč."

,,Nikam nepůjdeš."Zopakoval jsem. Tohle se mu asi moc nelíbilo.