Úhel pohledu (DNF)

30.

13/11/2022

Clay pov:

,,Čau, Olivere," Sedl jsem si na místo ve třídě. ,,Co je?"

,,To neuvěříš! Dneska máme ruštinu s áčkem. No to se mi ani nechce věřit, že naše ruštinářka chybí."

,,Cože? Nekecej. Že by Liška onemocněla? Není možný."

,,Já tomu taky nevěřím, ale je to tak."

Blížil se konec třetí hodiny.

,,Takže příští hodinu budeme psát test na toto téma. Tak se na to naučte. Na ty vaše pětky nejsem zvědavá." Řekla učitelka dějepisu.

,,A já zase nejsem zvědavý na ty její pětky na hrudi." Šeptl jsem Oliverovi do ucha a on se začal hlasitě smát.

Ona se po něm podívala, něco si pro sebe zamumlala a odešla pryč.

,,Budeme tady, nebo půjdeme do jejich třídy?" Zeptal se Oli.

,,Čau kluci," Přišel Marco. ,,My budeme na němčinu tady, takže tady určitě nebudete."

,,Že by jsme šli do jazykovky?" Podíval jsem se na oba dva a ti jen pokročili rameny.

,,Dobrý den," Objevila se učitelka ruštiny áčka. ,,Dneska máme ruštinu spolu. Budeme v jazykové učebně."

,,Tam jsme dlouho nebyli." Řekl jsem.

,,Dobrý den, ještě jednou. Posaďte se prosím."

Lavice byli poskládané do tvaru U. Po mé pravé straně seděl Oliver a po mé levé straně si sedl George.

,,Ahoj." Pozdravil.

,,Ahoj."

,,Ticho tam! Moji žáci, vy si dělejte cvičení tři, čtyři a pět na straně třicet v učebnici. Já s žáky z druhé třídy budu opakovat na test, který budou podle instrukcí paní Liškové psát ve středu."

,,Super." Šeptl jsem ironicky. Lišková. To je děsný příjmení, ale vtipný.

,,Sedneš si s námi dneska na oběd?" Zeptal se mě George.

,,Co jsi říkal?"

,,Hej! Ještě jednou vás dva napomenu a dostanete zápis!" Koukla na nás dva a pokračovala ve psaní na tabuli nějakých písmenek, u kterých jsem sotva věděl, co jsou zač.

,,Pardon." Omluvil se George.

Když jsem si začal psát ty blbosti z tabule do sešitu, uvědomil jsem si, jak moc špatnej v ruštině jsem. To vůbec nedává smysl tohleto. Pomyslel jsem si.

Nahlédl jsem k Oliverovi. Ten tam neměl na rozdíl ode mě nic. Ale já to měl určitě celý špatně.

George pov:

Tři cvičení už mám dávno hotové. Clay vypadá, že sotva ví, co dělá. Chtěl jsem mu alespoň vysvětlit pravidla, ale ta učitelka by mě určitě posadila jinam.

Vzal jsem kousek zmuchlaného papírku, který se mi válel v penále a napsal na něj : 𝘋𝘯𝘦𝘴𝘬𝘢 𝘴𝘦 𝘮𝘯𝘰𝘶 𝘢 𝘔𝘢𝘳𝘤𝘦𝘮 𝘯𝘢 𝘰𝘣𝘦𝘥?

Posunul jsem ho ke Clayovi a ten si ho vzal. Rozložil ho a ukázal mi palec nahoru.

Usmál jsem se.

Podíval se do svého sešitu a vzal onen papírek. Něco tam napsal a vrátil mi ho zpátky. Bylo tam napsané : 𝑵𝒆𝒗𝒊𝒎 𝒔𝒊 𝒔 𝒕𝒊𝒎 𝒓𝒂𝒅𝒚, 𝒑𝒍𝒔 𝒉𝒆𝒍𝒑 :(

Podíval jsem se na učitelku. Ta koukala do počítače, a tak jsem nenápadně nahlédl do Clayova sešitu a uviděl ty chyby. Ukázal jsem prstem, aby mi sešit podal. Podal mi ho a já začal škrtat zbytečná a špatná písmena. Pár jsem mu toho opravil a vrátil zpátky.

,,Díky."

,,Konec hodiny!!! Juchů!"

,,Kdo to je?" Zeptal se Clay.

,,Tommy."

,,Tome, pro Boha mohl by jsi alespoň jednu hodinu tohle neudělat?"

,,Pančelko to se asi nikdy nestane." Řekl Tommy a usmál se na ni.

,,Budiž tedy. Studenti z béčka mi odevzdají své práce ze sešitu. Zkontroluji vám je hned teď, ale můžete jít. Clayi, ty tady zůstaň a sešity potom odnes k vám do třídy.

,,Počkám klidně s tebou."

,,To nemusíš."

,,Ale jo. Na obědě bych si pak chtěl promluvit o Jackovi a taky ještě o sobotě. Včera jsme si o tom moc nepopovídali."

Stáli jsme tam ještě tři minuty a potom jsem šel s Clayem o dvě patra níž.

,,Heh proč jsi vůbec šel se mnou? Jen aby sis se mnou takhle krátce promluvil o tom, jak nenávidíš tělocvik?"

,,No asi jo."

,,Tak fajn. Uvidíme se na obědě, čau."

,,Ahoj." Šel jsem zpátky do své třídy. Nešel jsem s tebou, abych si postěžoval na tělocvik, ale abych byl vedle tebe.

Uuuu Gogy nám chytá city muhehehe

Asi si někteří všimli, že kapitola nebyla ve středu. No jak to říct? Snažím se teďka nějak soustředit na sebe, takže jsem začala jíst snídaně, čistit si zuby i ráno, myslet aspoň trochu víc pozitivně... Jo jo, pro někoho úplně easy a obvyklá věc, pro někoho to je trochu jinak. Mějte se pěkně <3

711 slov