Jimmy
Probudila mě hlasitá střelba a taky otec, jelikož ke mně přiběhl a hned mě začal někam tahat. Tehdy mi bylo 10 a já nic nechápal. Až později jsem pochopil že už svou rodinu nikdy neuvidím. Protože otec mě stihl zavřít do bunkru co jsme měli pod domem, ale pak už nepřicházel. Nad sebou jsem slyšel cizí hlasy, nadávky a střelbu. Pak jsem slyšel dopad dvou těl přímo na vstup do bunkru a pak jsem jen slyšel. ,,Odneste ty těla na hromadu a spalte je už tu nikdo není, zahlaďte stopy. Chtělo se mi plakat, ale věděl jsem že nesmím vydat jediný zvuk. Pak ten co mluvil odešel, a ti další nejspíš taky.
Z bunkru jsem nevylézal pro jistotu další dva dny. Když jsem vylezl, kolem mě bylo pusto, na ,,náměstí'' byla veliká hromada popela a já si vzpomněl na slova toho muže. Zabil a spálil nevinná těla. Poklekl jsem před hromadu a pomodlil se za všechny. Pak jsem se odhodlaně zvedl a odcházel jsem. Nevěděl jsem kam půjdu, ale někam určitě dojdu.
TopTap (20 let, přebral místo jeho otce jelikož ,,nečekaně'' zemřel)
Ta lůza si nezaslouží nic jiného než zemřít, jsou to jen podřadné krysy, co nemají právo žít. Měli by se klaně a prosit o život, ale ne oni se snaží vzbouřit, na to ať zapomenou. Nemají právo žít skvělí život jako mi. Jsou jen lůzou. Mí lidi vystřílí všechny a pak je zapálí, ještě tak hodinu koukám na ten velký oheň. Pak konečně odjíždím.
Po příjezdu do hlavního sídla mě všichni nadšeně vítají jako skvělého vůdce. Ještě aby ne když jsem pro ně tohle vše vybudoval já. Hah takový patolízalové, myslí že jim se nic nestane. To se ještě uvidí podle toho co jsou pro ně ochotni udělat, nikoho tu přece nebudu mít na darmo ne? To bych byl až moc špatný, kdybych je tu měl, aniž by pro mně něco udělal.
Jimmy
Šel jsem dlouho, boleli mě nohy tak co by jste od 8 letého dítěte taky čekali že ano, ale musel jsem jít dál. Nohy se mi už pletly, měl jsem hlad a žízeň, ale nesmím se vzdát. Pokračoval jsem cestou lesem, je lepší jít lesem na silnici by mě lehko viděli.
Po nějaké době jsem si už ale musel lehnout, mé nohy byli tak těžké, že už bych neudělal ani krok. A tak jsem se zachumlal do svého oblečení a té tenké deky kterou jsem vzal z bunkru a usnu jsem neklidným spánkem. Vzbudil jsem se s výkřikem kvůli noční můře, a už jsem nemohl spát dál, a tak jsem se zase vydal na cestu.
Asi po týdnu jsem se dostal do velkého města. Bylo tam tolik lidí že jsem se lehko ztratil, nikdo si mě tedy nevšiml a já mohl jít dál. Došel jsem až k velkému domu se vstupní bránou. Tou se tam asi nedostanu a tak jsem hledal jiný vchod. ,,Co tu děláš chlapče?'' houkl na mně ženský hlas a já se za ním otočil. ,,Hledám práci'' řekl jsem jí když jsem si všiml že to bude nejspíš kuchařka v tomto domě. ,,Tak pojď se mnou určitě musíš mít i hlad.'' řekla a vedla mě dovnitř. A já samozřejmě šel s ní. Bylo to tu obrovské. ,,Jak se jmenuješ?'' optala se mě. ,,Jsem Jimmy'' řekl jsem jí s úsměvem. Zavedla mě do pokoje s vanou. ,,Dej si vanu a vem si tohle oblečení, počkám venku.'' řekla jen a já kývl na souhlas. A já tak udělal.
Pak mě vzala do kuchyně, dala mi najíst a řekla že jí budu pomáhat vařit. A já souhlasil.
PO 8 letech
Dnes mi je 18 let, pomáhám zde na tomto místě již 8 let. Služebné se ke mě hezky chovají, mám tu i kamarády, ale všichni mluví o panu TopTapovi. Ani nevím kdo to je, ale prý to není hodný člověk. A jsem rád že jsem ho nikdy nepotkal.
TopTap
Všichni se mi plazí u nohou, mají ze mně respekt který si u nich otec nikdy neuměl zajistit a na to že mi je 28 jsem z nich nejmladší. Ale jsem pořád sám, a už mě nebaví děvky. Měl bych si konečně někoho najít ano i tyran jako já chce zažít lásku.
Procházím se sídlem když si všimnu vcelku mladého kluka jak zahybá za roh. On si mě nevšímá a tak ho pronásleduji. Došel až do kuchyně. On tu pracuje, nikdy jsem ho tu nepotkal, jídlo mi nikdy určitě nedonesl.
Když byl čas jít přikázal jsem služebným, aby ho přinesl onen kluk. Ony vypadali vyděšeně ale nikdo neodporoval. A vážně po chvíli přišel on. ,,Kdo jsi a co tu děláš?'' vybafl jsem na něj hned jakmile položil talíř s jídlem. ,,Jsem Jimmy pane a sloužím tu již 8 let'' řekl a poklonil se. Já si ho musel prohlížet. Byl tak krásný.
,,Dnes večer chci aby jsi mi dělal společnost Jimmy.'' řekl jsem mu přísněji. ,,Omlouvám se pane, ale to nemohu.'' řekl co si o sobě myslí že mi bude odporovat. ,,Myslím že si mi nerozuměl, to je roskaz!'' vyřkl jsem naštvaněji a on se na mně zděšeně podíval. Pak rychle utekl.
Ale večer stál před dveřmi mého pokoje. Chytl jsem ho za ruku a vtáhl ho do pokoje. Tak a teď si konečně užiju. Pomyslel jsem si. Hned jsem z něj začal strhávat oblečení. Hodil jsem ho na postel a vyhoupl se nad něj. Samozřejmě že se snažil bránit, ale neměl šanci. Ale jakmile jsem se mu podíval do jeho ubrečených očí, něco jako by mě nakoplo. Rychle jsem z něj slezl. ,,Já já omlouvám se Jimmy'' vyhrkl jsem ze sebe. Co to se mnou sakra je.
Nechal jsem ho odejít.
Další den jsem ho potkával snad všude. Dělal jako by se nic nestalo. A za to jsem byl rád i když jsem si to pořád vyčítal. Sakra co ten kluk se mnou dělá. Myslel jsem na něj pořád. Nemohl jsem si pomoci. Jako by na mě působila černá magie.
Utekl měsíc a já ho stále měl v hlavě. V tom jsem uslyšel klepání na své dveře. Návštěvníka jsem pustil dovnitř. Překvapilo mě že to byl Jimmy. Co mě překvapilo ale ještě víc bylo to že mě políbil. A já spolupracoval... ,,Chci tě, tak moc tě chci'' zašeptal mi smyslně do ucha které následně skousl, a co se dělo dál si domyslete...
