Jin
Všichni fanoušci nás shipovali, i já k tobě vzhlížel se zamilovaností v očích. Ale ty jsi to snad neviděl? A nebo viděl ale ignoroval to. Tak moc mě to mrzelo. Hlavně když jsem viděl že Kookie a Tae se dali dohromady a že mezi Jiminem a YoonGim to taky jiskří. Ale co mě nejvíce ranilo se stalo zrovna v onen vánoční den.
Bylo 25.12.2022 to znamená Vánoce (proč 25? protože v Koreji je slaví 25.12. stejně jako v Británii...) Všichni jsme si rozdali úkoly, já samozřejmě vařil. Ty jsi šel s Hobim, a kluci lenošili pospolu, jelikož bych je do kuchyně nepustil. Když vše bylo dovařeno šel jsem si dát sprchu a pravit se, byl jsem rozhodnut se ti totiž přiznat. To jsem ještě nevěděl co se dnes dozvíme. Pro všechny jsem měl již zabalené dárky, takže už jsem měl volno přisedl jsem si ke klukům a čekali až přijdete.
Když jsme přišli šel jsem připravit jídlo, aby bylo teplé. Pak jsem všechny svolal. Pustili jsme se do jídla. Všichni to chválili, a mě to vykouzlilo úsměv na tváři. ,,Bylo to dobré Jine děkujeme'' řekl jsi a já jen zrudnul. Kluci na mě jen koukali a usmívali se. Podíval jsem se na něj tázavým pohledem ale oni uhnuli. Pak jsme se odebrali do obývacího pokoje, kde byl i stromeček. Posedali jsme si na gauč a křeslo, a JungKook se pustil do rozdávání. První vzal na řadu Taeho ten dostal pár oblečení od Gucci. Jimin dostal oblečení na tanec. Hobi dostal něco podobného. YoonGi dostal roztomilé oblečení. A Joon ten dostal rolák černý. Pak jsem jim rozdal ještě své dárky, byli to náramky s naším znakem který navazoval na nekonečno. ,,Kluci chceme vám něco říct.'' prořízl ticho Hobiho hlas. Všichni jsme se na něj podívali. Joon stál vedle něj a culil se na něj. ,,Mi spolu chodíme'' řekl NamJoon a to mi vyrazilo dech. Do očí se mi nahrnuli slzy, které jsem ale nepouštěl ven. Jen jsem se na ně usmál a i když se mi chtělo plakat řekl jsem co nejupřímněji ,,Přeji vám to, sluší vám to spolu kluci'' ostatní se na mě jen překvapeně podívali, pohledy, jestli to myslím vážně a já jen s falešným úsměvem kývl.
Pak jsme se všichni odebrali již spát. Vlezl jsem si pod deku, celí jsem se schoulil do klubíčka a nechal slzám volný průběh. Jsem tak rád že mám pokoj sám pro sebe nechtěl jsem nikoho vidět. Celou noc jsem nezamhouřil oči, nešlo mi spát. Koukal jsem do stropu a přemýšlel nad tím, jestli si někdy měl rád i ty mě.
Od toho co jste nám oznámili váš vztah to se mnou šlo z kopce, ale tvářil jsem se že je vše v pohodě, a nikdo si ničeho nevšiml. Cokoliv jsem snědl jsem pak i vyzvracel. Dlouho do noci jsem trénoval zpěv a tanec. Jelikož jsem hodně věcí kazil, podle lidí okolo. Trénoval jsem dlouho, málo kdy jsem spal více než čtyři hodiny. Ale nedával jsem na sobě nic znát. A když už jsme měli volno zavřel jsem se do pokoje nebo do kuchyně. Vyhýbal jsem se vám dvěma, kluci si toho začali nejspíš všímat jelikož za mnou byl párkrát YoonGi ale já ho vždy ujistil že je vše v pořádku.
Nebylo, propadal jsem se do psychických problémů. Nic už mě nebavilo, byl jsem unavenější, a bez energie. Snažil jsem se to však skrývat. Párkrát jsem byl potají u psychologa, ale stejně to nijak nepomáhalo.
Došlo to do bodu, kdy už jsem nemohl dál, měl jsem chuť ukončit svůj život, a taky to udělám. Musím je opustit, akorát jim přitěžuji. A tak jsem si vzal různé prášky a všechny je spolykal. Pak jsem si vlezl do postele a nechal se ukolíbat ke spánku, ze kterého jsem se již neprobudil. ,,Jednou se setkáme a budeme zase spolu. Jste můj vesmír nezapomínejte na to.''
YoonGi
Všímal jsem si jak se Jin mění, ale vždy tvrdil že je v pořádku. Všichni jsme věděli že má Joona rád víc jako kamaráda, ale to s Hobim ho zasáhlo. Začal se stranit, začal trénovat víc, ale později vypadal unaveněji a bez energie. A to co jsem ten den objevil mě vyděsilo. Ležel v posteli, vypadalo to že spí. A tak jsem se k němu přiblížil a snažil se ho probudit. Ale nešlo to a tak jsem zkusil jestli dýchá. Nedýchal. Vedl něj jsem našel papír s nápisem. ,,Jednou se setkáme a budeme zase spolu. ,,Jste můj vesmír nezapomínejte na to.'' Sakra ne ne. Ale pokud tu takhle leží od večera už ho nezachrání. ,,Kluciiiiii'' křičel jsem co nejhlasitěji. Pochvíli se tu ukázali všichni. Z mích očí tekli vodopády slz, oni na mě jen koukali. Ale když jsem ustoupil, aby viděli co se děje, byli na tom podobně. A tak jsme přišli o jednoho člena kvůli neopětované tajné lásce.
