1. život
SeokJin
Když jsem tehdy viděl JungKooka, jak se k němu moje sestra chovala, věděl jsem že s tím musím něco udělat. A tak jsem si ho vzal k sobě do péče. Seung byla proti, ale když i policije viděla, že není schopna se o něj postarat nechali mi ho v péči. Staral jsem se o něj. Viděl jsem jeho první kroky, slyšel jeho první slova, poprvé ho vedl do školky. Byl jsem u všeho prostě první. A mezitím co jsem se staral o Kooka jsem dokázal svou firmu dostat na vrchol. Stal jsem se jedním z nejbohatších lidí v Koreji.
Kook rostl rychle, byl to neposedný kluk, ale pomáhal mi doma. Děla své úkoly a byl to skvělé usměvavé hyperaktivní dítě. Vždy jsem se s ním nasmál, vždy jsem s ním rád trávil čas. Chodili jsme spolu do Zoo, do kina a všude kam chtěl. Trávili jsme spolu čas moc rádi. Když byl ještě malí dokonce se mnou spal v posteli, když se bál. Ale čím více byl starší a čím více se kamarádil, se mi měnil před očima. Měll tolik kamarádů, později začal chodit i do kroužků a já už s ním netrávil moc času. Když nastoupil na střední, vracel se domů později a ani já neměl moc čas. Chyběl mi, ale vše se jednou mělo změnit. A to když poprvé, když byl ve druhém ročníku přivedl svého přítele. Bylo mu 24 jmenoval se Hoseok a JungKookovi 16, bylmi tak nesimpatický. Dnes mělo být ale vše jinak. Povolil jsem JungKookvi jít na nějakou párty. Sice jsem nejdříve nechtěl, ale nechtěl jsem se cítit špatně že mu něco zakazuji. Byla půlnoc, byla jedna hodina ráno byli dvě hodiny ráno, když v tom dveře bouchli. Vyděšeně jsem seběhl ze schodů a uviděl JungKooka, který se opilí sápe po tom jeho klukovi. ,,Lehnout oba do pokoje.'' vykřikl jsem po nich. ,,Ale tati mi se chceme bavit.'' řekl opilí JungKook. ,,Říkám lehnout.'' řekl jsem znovu. ,,Nechceme.'' řekl tentokrát ten jeho. Chtěl jsem po JungKookovi hmátnout ale ucítil jsem jen bolest na ruce. On on mě pořezal. Podíval jsem se na toho idiota aon mělv ruce nůž. Už nedržel JungKooka ale rozeběhl se ke mě a nožel mě pobodal do břicha. Bodal mě víckrát a já pomalu ztrácel vědomí.
JungKook
Byla chyba se tak opít, hlavně že jsem Jinovi slíbil že se tolik nezleju a že se vrátím do půlnoci. Sakra, ale lili do mě alkohol. Pak už si jen pamatuji jak jsem Jinov něco řekl pak jsem unsul. Když jsem se ráno probudil bolela mě hlava. Nebyl jsem v posteli, ležel jsem pod schodama. Rozhlédl jsem se kolem sebe. Sáhl jsem však do něčeho lepkavého. Podíval jsem se na své ruce. Byla to krev. Co se tu sakra stalo. Vstal jsem a rozešel se po domě. Vše bylo rozházené, cenosti ukradené. Ale to co jsem viděl obýváku mě vyděsilo. Na gauči ležel Jin, byl však zakrváceny, byl pobodaný. Rozbrečel jsem se, rozeběhl jsem se k němu a snažil se nahmatat puls. Neměl ho. Rychle jsem zavolal o pomoc, ale když mi oznámili že je vážně mrtví, a že to byla loupež rozbrečel jsem se znovu. Někdo mi zabil Jina, mou jedinou rodinu.
2. život
Jin
Z ničeho nic jsem se probudil. Nevěděl jsem kde jsem, nevěděl jsem co se děje. Jak je možné že žiju? Co se to tu děje? ,,Jine jsi vzhůru?'' vykřikl někdo za dveřmi. ,,Jo jasně už jdu.'' řekl jsem nechápavě. ,,Co ti tak trvalo Jine? Za hodinu ti začíná konkurz.'' řekla žena co mi podávala jídlo. Moje máma? ,,Díky mami už jdu.'' řekl jsem usmál se a odešel se obout. Konkurz jsem měl do jednoho divadla, pamatuji si že mě vzali, ale nakonec jsem se kvůli Kookovi toho vzdal. Narodil jsem se znvou, žiji znovu můj život. Ale jak je to možné? No nic rozešel jsem se tedy do divadla. Ano vždy jsem chtěl být hercem. Tentokrát ale vše udělám jinak, nikdo nezemře.
Vše jsem předvedl a vážně mě vzali. Byl jsem šťastný, hned jsem to zavolal mámě. Byla nadšená. A tak jsem zase začal s herectvím. Tak moc mi to chybělo. Užíval jsem si tréninky na pódiu i prmiéry, mamka mě taky párkrát přišla shlédnout. Byla na mě pyšná.
Ale teď už přišla ségra s tím že je těhotná.Všichniz otho byli nadšení, jen ona ne. Říká že je to nechtěné dítě. ,,Víš co Seung pokud dítě nechceš, vezmu si ho, ale donosíš ho ano. Nemusíš se o něj starat já se o něj postarám. Řekl jsem jí, nechtěl jsem aby už od začátku Kook trpěl. Nakonec souhlasila. A tak jsme čekali než se JungKook narodí. Pak jsem si ho mohl vzít. Nakonec jsem se přeci jen vzdal divadla a založil svou firmu.
JungKook rostl byl stejný jako si ho pamatuji. Ale snažil jsem se s ním trávit ještě více času. Brával jsem ho i do své firmy, mí kolegové ho měli rádi, hlavně NamJoon. Chodil jsem s ním do Zoo a podnikal s ním spousti věcí. Rostl jako z vody, a já byl šťastný. Když JungKook měl nastoupit na základní školu přestěhovali jsme se. Našel si zde dva nové kamarády, které předtím neměl a to Jimina a TaeHyunga. Já si zase rozuměl s jejich rodičema, byli to fajn kluci v podobném věku. Po nástupu na Základní školu JungKook nastoupils obavami. ,,Neboj Kookie jsi skvělí kluk, všichni tě budou mít rádi.'' říkal jsem mu a on se vždy usmál a pevně mě obejmul. Miloval jsem jeho obětí. Byl skvělé dítě.
Šli spolu i na stejnou střední. Požádal jsem je aby dávali pozor na JungKooka a oni tak vážně dělali. Nechtěl jsem aby se dal dohromady s Hoseokem. Bál jsem se toho že ho přivede do mého domu, co když se mají setkat i když jsme se přestěhovali. Ne ne ne nemysli pesimisticky Jine.
,,Tati chci ti někoho představit.'' uslyšel jsem hlas JungKooka a vyděsil se, a je to tady, představími mého vraha. Pomyslel jsem si a přišel do obýváku. Na gauči však sefěl jen on a Tae. ,,Ale Taeho znám.'' řekl jsem se smíchem. JungKook a Tae se zvedli a JungKook pronesl. ,,Tati to je můj přítel Kim TaeHyung.'' já na něj jen vykulil oči ale nakonec jsem je oba obejmul.
Nakonec se můj život změnil. Děkuji JungKooku a Tae. Buďte šťastný já jsem šťastný za vás.
