Sebastian
Miloval jsem tě, ty jsi mě přesto nenáviděl. Snažil jsem se k tobě přiblížit, ale ty jsi byl jen nepříjemný, doufal jsem že se to jednou změní. Že mě jednou začneš brát, a tak jsem se pořád snažil. Udělal bych pro tebe cokoliv. Viděl si to vůbec někdy? Jednou se to ale mělo otočit, k lepšímu či horšímu? To jsem v t dobu ještě nevěděl.
Poprvé jsem tě uviděl v prvním ročíku na střední škole. Byl jsi vysoký svalnatý kluk, co se smál jen se svými kamarády. Jinak jsi se všemi zacházel tak chladně. Chtěl jsem se k tobě přiblížit, a zjistit, jaký ve skutečnosti jsi. Když jsem zjistil že spolu jezdíme do školy, byl jsem štěstím bez sebe, jelikož jsi jezdil jen ty. Tvá parta ne. A tak jsem si řekl že se pokusím. A takhle jsem to zkoušel každý den. Ignoroval jsi mě, neusmál jsi se na mě. Kvůli tomu že jsem se o tebe snažil, se se mnou nikdo nebavil, jelikož jsem nikomu jinému něž tobě nevěnoval pozornost.
Ale dnes bylo něco jinak. Přišel jsem za tebou a spustil ,,Ahoj Dane'' ty jsi se podíval mým směrem a usmál jsi se. ,,Ahoj Sebastiane'' řekl jsi. Nechápal jsem tu změnu, ale byl jsem štěstím bez sebe, když si na mě mluvil. Dokonce jsi si ke mě sedl i ve vlaku. Mluvil jsi se mnou. Věnoval jsi mi své úsměvy. A i přes to že mi tu něco nehrálo, užíval jsem si to že mi věnuješ pozornost.
Daniel
Ahh jak já toho otravného fakana nenávidím, ale tuhle sázku chci vyhrát. Nebude tak těžké ho dostat do postele ne? Je do mě zblázněný až po uši. Myslím že mi stačí tak týden, a už ho nebudu muset nikdy vidět. A tak jsem začal hned. Na zastávce, jsem ho pozdravil a pak si s ním i sedl ve vlaku. Je tak otravně ukecaný. Asi mi z něj bouchne hlava. Ve škole jsem se s ním taky bavil. Všichni na mě koukali jak na debila, až na kluky, ty věděli o co jde.
Po týdnu
Už z něj nemůžu, je otravný, hlučný a dětinský. Dnes jsem ho pozval na párty. To je má šance. Bylo to u mě doma, abych neměl tolik práce. Vše jsem přichystal, a lidi začali chodit kolem 20:00. On přišel ale až v 21:00 celkem mu to slušelo, vypadal jinak než jak se obléká do školy. Ale co to plácám stále je to jen kretén u kterého musím splnit sázku.
Párty se rozjela, lil jsem do něj alkohol. Byl celkem již opilí. A tak jsem ho odtáhl, do pokoje. Začal jsem ho svlékat. I přes alkohol u kterého jsem myslel že mi pomůže se bránil. Křičel, a brečel. Přes hudbu to ale nikdo nemohl slyšet. Bylo mi to jedno a prostě jsem se s ním vyspal. Stejně si to nebude určitě pamatovat. Pak jsem odešel a nechal ho tam.
Sebastian
Ráno jsem se probudil. Bolelo mě celé tělo, a nejhorší bylo to že jsem si vše pamatoval. Nevím proč ale nejsem jako ti kterým je po alkoholu špatně, nebo si nic nepamatují. Ale na tohle bych nejradši zapomněl. S bolestmi jsem se zvedl z postele, s pláčem se oblékl a vypadl z tohoto pekla. Doma jsem si otevřel instagram, ale to co jsem tam viděl mě vyděsilo. Byli tam mé nahé fotky, spolu s Danem. Sakra, sakra ne tohle je jen noční můra že ano.
Bylo tam tolik posměšných komentářů. Ale text u příspěvku mě dostal nejvíce ,,SÁZKA SPLNĚNA'', byl jsem jen sázka? Samozřejmně bylo mi divný že se ke mě najednou tak choval a já mu naletěl. Už po druhé mi to někdo udělal.
Po měsíci
Nechodil jsem do školy, nedokázal jsem to. Rodiče se mě ptali co se stalo ale já s nimi nemluvil. Byl už to měsíc, ale já to nedával, už jsem na to něměl, chtěl bych to skončit. A tak jsem se i rozhodl. Pořezal jsem se. Dokud jsem ještě mohl napsal jsem krví dopis. Dopis pro rodiče, ale hlavně pro něj. Pro Dana.
,,Omlouvám se,
nečekal jsem že být s někým kamarád je tak těžké. Nečekal jsem že někdo jako ty mi toto udělá. Stalo se to jednou a díky tobě i po druhé. A já už to nedávám. Děkuji aspoň za ten čas kdy jsem si myslel že bychom mohli být přátelé. Sbohem Dane''
A pak už jsem jen udělal hlubší řezy a nechal se unášet až ke smrti. Smrt není ošklivá to láska je.
Dan
Byl to měsíc a Sebastian nechodil do školy. Mělo by mi to být jedno, ale není. A tak jsem se rozhodl jít k němu domů. Jakmile jsem přišel před dveře, zaklepal jsem. Otevřela mi žena se slzami po tvářích. ,,Kdo jsi?'' optala se plačtivě. ,,Jsem Daniel, kamarád Sebastian.'' to už tu však byl i jeho otec. ,,Ty se nazýváš jeho kamarádem, po tom co jsi mu udělal. Po tom co jsi nám zabil syna.'' vykřikl na mě naštvaně. ,,,za zabil jak jak to myslíte.'' vykoktal jsem ze seb. On mi jen předal dopis, psaný červeným inkoustem, počkat to není inkoust je to krev. Po přečtení jsem se rozbrečel.
Mají pravdu jsem vrah. Od té doby jsem se už tak nechoval. Pomáhal jsem těm, co to potřebovali. Stal jsem se tím, kým jsem před tím opovrhoval, ale vlastně mi to tak vyhovovalo, než být namyšlený frajer. Omlouvám se Sebastiane
