과잉 반응

16 2 0
                                    

                    NamJoon
                   Od té doby jsem tě bral už jen jako lháře, snažil jsem se tě vymazat ze svého života, i když jsem tě nesmírně miloval. Už si byl jen někdo, kdo mi ublížil. Někdo, kdo mě zradil. Už jsem ti nedokázal důvěřovat, a mé okolí dělalo jakobych já byl ten špatný, přitom to ty jsi mi ublížil. 
                    Miloval jsem tě už na střední škole, ale to ty jsi byl ten oblíbený. O mě jsi tehdy nezavadil ani pohledem. Tedy to jsem si myslel. Jediné co jsem o tobě věděl bylo jméno, věk, to že miluješ tanec a to že jsi školní slunce. A to jsme spolu chodily do třídy. Ale já byl ten šprt se kterým se skoro nikdo nebavil, a když už tak jen proto že chtěli opsat úkoly. Byl jsem jen šedá myš, uprostřed velké třídy. Mrzelo mě že nezapadám, ale měl jsem strach se přidat. Radši být sám, než být odmítnut.
          Hoseok
        Byl něčím zajímavý, vždy jsem ho nenápadně pozoroval. Nechtěl jsem aby to někdo věděl, hodně lidí ví že jsem gay a nevadí jim to, a já se za to nestydím, ale nemusí to vědět zase úplně všichni.  Jimin můj nejlepší kamarád do mě drkl, a já začal vnímat. ,,Co je?'' řekl jsem mu. ,,Koukáš na něj jak na svatý obrázek, tak za ním prostě běž.'' řekl jakoby nic. ,,Zbláznil jsi se a co bych mu asi tak měl říct?'' řekl jsem mu. ,,Třeba ho pozvy na tu párty co má být.'' to je vlastně dobrý nápad. Už jsem se zvedal, když v tom zazvonilo na hodinu. Tak o další přestávku no. 
       A vážně, jakmile zazvonilo jsem se zvedl a kráčel s to k němu. S obrovsým knedlíkem v krku jsem mu poklepal na rameno a čekal až na mě zareaguje. On se na mě otočil a jen vytřeštil jeho hnědá očka. ,,Ahoj'' řekl jsem s úsměvem. ,,Aahoj'' vykoktal ze sebe. Tak roztomilé. ,,Chtěl jsem se tě zeptat jestli by jsi nechtěl jít s námi na tu párty co bude.'' řekl jsem najednou. On na mě jen vytřeštěně zíral. ,,Nemusíš pokud nechceš jen mi dej odpověď'' řekl jsem nervózně. ,,Já já rád'' řekl jen. ,,Dobře, tady je adresa'' řekl jsem a dal mu papírek s adresou. Pak jsem s úsměvem odešel do své lavice.
         NamJoon 
          Co se to právě stalo? On mě pozval na párty? AAAAAAAAAAA v mé mysli jsem křičel radostí, na venek jsem se jen usmíval jako idiot. 
Den párty
          Sakra co si mám vzít na sebe. Mám být roztomilí? Nebo snad sexy? Sakra já nevím. Nakonec jsem se rozhodl pro jednoduchost, vzal jsem si černé kalhoty a černý rolák. Vlasy jsem jen nějak upravil, a mohl jsem vyrazit na určitou adresu. 

Hudba hrála hlasitě, ale štěstí bylo že to není zase tak daleko od mého domu

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

Hudba hrála hlasitě, ale štěstí bylo že to není zase tak daleko od mého domu. Vešel jsem dovnitř, a začal se ohlížet. Ve skutečnosti, nikdy jsem moc nemusel hodně lidí na jednom místě, a ještě k tomu opilé lidi. Kdyby za mnou Hoseok nepřišel nebyl bych tu, a to by možná i bylo lepší. V mém rozmýšlení mě však vyrušily dvě paže které mě objali kolem pasu. Vyděšeně jsem se za sebe ohlédl, ale zjistil jsem že to je jen Hobi. Ano Hobi zní lépe, tak mu tak budu říkat. ,,Přišel jsi'' řekl s úsměvem. ,,Slíbil jsem to'' řekl jsem jen. 
               Celí večer byl Hobi se mnou. Tancovali jsme, i když to neumím. Povídali jsme si a taky pili. A já cítil že alkohol pomalu začal působit. Slova se mi motala, a pociťoval jsem únavu. Hobi mě vedl do jeho pokoje. Říkal že si mám odpočinout, ale jakmile jse došli do jeho pokoje, byl to on kdo padl do postele jako první. Ale ne k spánku, ale mo pomocí. Alkohol způsobil že jsem ztratil zábrany. A první co mě napadlo bylo svalit ho na postel a políbit. Hobi se do polibku přidal. Bylo to tak krásné. A zašlo to i dál, ale to je jen naše soukromý. 
           Ráno jsem se probral. Hlava mě nebolela nevolno mi taky nebylo, nevím ale po alkoholu moc žádné účinky necítím. Málo kdy se mi stane že zvracím. Podíval jsem se vedle sebe a uviděl tam nahého Hobiho. Vše se mi vybavilo, a já se musel usmát. Hobi se po chvíli též probudil. Chvíli vypadal vyděšeně, ale jakmile mě viděl, políbil mě. ,,Víš vlastně už dlouho se mi líbíš, ale nenašel jsem odvahu za tebou přijít. Mám tě rád NamJoone.'' řekl jen. Já nic neříkal a jen se přitiskl na jeho rty. 
            Od té doby jsme tvořili pár. Ve škole to chvíli vstřebávali, ale nakonec to bylo v pohodě. Škola utíkala rychle, a byl tu její konec. A přišlo to čeho jsem se obával, a co nás oddělilo. 
            Hoseok
            Byl jsem přijat na New Yorkskou uměleckou univerzitu. Sakra jak to mám říct NamJoonovi. Nechci ho ztratit miluji ho. Sakra, sakra. Čím více času utíkalo, tím více jsem byl z toho ve stresu, ale NamJoon mě vždy uklidnil i když o ničem nevěděl. 
NamJoon
           Dnes jsem byl  u Hobiho, blíží se zase začátek školy, vše utíká tak rychle, když jsem s ním. Hobi zrovna někam odešel, a tak jsem kráčel k jeho stolu kde bylo pár fotek. Prohlížel jsem si je, když jsem si všiml nějakého papíru. Začal jsem si ho číst, ale po jeho přečtení jsem cítil úzkost, z očí mi tekly slzy. Proč mi to neřekl dřív. Vždyť odjíždí již po zítří. Když se vrátil do pokoje a viděl co držím v ruce smutně se na mě podíval. ,,Kdy jsi mi to chtěl říct!'' vykřikl jsem po něm. ,,Chtěl jsem ti to říct ale nevěděl jsem jak.'' ,,Sakra odjíždíš, bůh ví na jak dlouho  a já se to dozvím pár dní před tím.'' vykřikl jsem naštvaně, zahodil jsem ten papír a utekl z místnosti, ještě jsem praštil dveřmi. 
          Od té doby jsem ho ignoroval, nečetl jsem jeho zprávy, prostě nic. Byl jsem tak naštvaný. Mamka mi říkala že to přeháním, Jimin říkal to stejné. Ale on mi nic neřekl. A já tu jsem za špatného.
     Od toho co se to stalo jsem se uzavřel do sebe. Snikým jsem nemluvil, všichni mě obviňovali že jsem to přeháněl. Že o nic nejde. Ale on odjel do New Yorku na 5 let a bůh ví kdy se vrátí a mě to chtěl říct tři dny před odjezdem. Sakra a já to tu přeháním. 
            Ne vždy je pro někoho malá chyba jen malou chybou. 

OneShoot 2Kde žijí příběhy. Začni objevovat