Jimin
Probudil jsem se v nemocnici, co tu dělám? Proč jsem tu? Má rodina stála u postele a brečela. Pak jsem si všiml jeho a nějakých kluků. Byli draze oblečený, jednoho z nich jsem znal. Viděl jsem ho v televizi s královskou rodinou. On on je princ, ale co tu dělá? Vyděšeně jsem vytřeštil oči, co se tu děje. Proč jsem v neocnici? Proč se nemohu skoro vůbec hýbat? ,,Co se stalo? Proč jsem tu?'' optal jsem se. Nikdo nic neříkal, jen na mě koukali. ,,Mrzí mě to.'' pronesl zkroušeně princ. Proč se omlouvá? ,,Kdybych nebyl opilí, nebo kdybych neřídil, neležel by jsi tady.'' řekl zase on. Jak to myslí. ,,Proto ti chci navrhnout aby jsi s rodinou šel se mnou nazámek, postarají se o tebe ti nejlepší lékaři zase se postavíš na nohy zase budeš tancovat.'' řekl. Jak ví o tanci? Podíval jsem se na svou mamku, vím že by se nestěhovala. Nikdy by neopustila svůj dům. Nemohl bych jít s ním, nechci opustit svou rodinu. ,,Nechci jít sváma, má rodina je pro mě všechno.'' řekl jsem rozhodnutě. On jen kývl. Pak i s těma klukama odešel.
Jin
Tehdy jsem jel s kamarády z jednoho VIP baru. Byli jsme opilí, a já řídil i když bych neměl. Být opilí syn královské rodiny, za volantem není asi moc dobré, ale nějak se domů dostat musíme, když jsem nechtěl řidiče. To jsem však nevěděl co se stane. Projížděli jsme ulicemi, když jsem si nevšiml přechodu kde zrovna přecházel mladý kluk. Nedokázal jsem to ubrzdit, a srazil jsem ho.
Hned jsem vyděšeně vylezl z auta, a podíval se zda žije. Žil a tak jsem hned volal sanitku. Doktoři se o něj hned postarali, zavolali jeho rodině, na kterou našli číslo v jeho telefonu. Mi mezitím vyřešili s policií. Seberou mi řidičák, ale důležité je že on je na živu. Neodpustil bych si to.
Byli jsme s jeho rodinou, v nemocnici. Již byl na pokoji po operaci,prý je vše v pořádku tedy až na jeho nohy. Musím mu to nějak vynahradit. A tak jsem se rozhodl ho vzít na zámek. Avšak on odmítl. A tak jsem odešel s klukama, před tím než jsem ale odešel jsem zašel za lékaři a vše jim zaplatil. Jak jeho léčbu tak rehabilitace. Způosbyl jsem to já, tak aspoň tohle. Kluci na mě jen vykuleně zírali. Pak už jsme tentokrát nasedli do auta s řidičem, který pro nás přijel.
Jimin
Lékaři řekli že musím být v nemocnici a podstoupit rehabilitace. Nechtěl jsem svou rodinu nechávat samotnou, ale musel jsem. Pak mamka se sourozenci odešli. V nemocnici jsem ztrávil dlouhý 3 měsíce. Nebavilo mě to tam, ale pokud jsem se chtěl postavit, musel jsem makat. A vážně po třech měsících jsem mohl chodit, ale s berlema. Už jsem konečně na cestě domů.
Když jsem tam přijel, připadalo mi to jako jiný dům. Počkat on to je jiný dům. Je moderní, je dvoupatrový. ,,Co se tu stalo mami?'' optal jsem se jí. ,,Nevím proč ale princ se asi cítil provinilí, a tak nám ho nechal předělat, aby jsi se prý lépe pohyboval.'' řekla jako by nic. Co dělá si ze mě srandu.
No neřešil jsem to, zotavoval jsem se a začal zase chodit do kavárny kde jsem pracoval. Lidé se usmívali, a já taky. Dokud do kavárny nevešel on. Princ. Co tu sakra chce. ,,Přejete si?'' optal jsem se ho. ,,Jedno latté a popovídat si?'' řekl jen ,,Latté může být ale pokec ne jsem v práci'' řekl jsem příkře. ,,Chvíle nezabije ne?'' ,,Nechápeš že prostě s tebou mluvit nechci. O nic jsem tě neprosil tak proč jsi to všechno udělal.'' vykřikl jsem po něm. Všichni se na nás otočil. Pak už jsem mu konečně dal to jeho latté. ,,Zdržujete frontu vaše výsosti.'' řekl jsem mu a on odešel.
Jin
Zaplatil jsem opravu jeho domu, zaplatil jsem jeho rehabilitace. A on se mnou nemůže ani chvíli mluvit to je nevděk. No nic nechám ho být když si to přeje.
Jimin
Od té doby jsem ho neviděl, a nevadilo mi to měl jsem klid.
