YoonGi
Byl to sbohem? Ne bylo to jen naviděnou. Nebo tak jsem to cítil já. Věděl jsem že se jednou znovu potkáme. Nevzdával jsem tuto naději. Nikdy jsem nepochopil, proč jste se stěhovali, ale nemohli jsme s tím nic udělat. Tak moc si mi chyběl. Od té doby, mě oči prolili tolik slz. Uzavíral jsem se do sebe, a stranil se všem, i s rodiči jsem se pořádně nedokázal bavit, od toho co si odešel. Nedokázal jsem se s nikým bavit, a tak jsem mlčel. Jedině jak jsem se vyjadřoval, bylo skrz své texty. Učitel hudební výchovy říkal že jsem nadaný, a tak poslal i mé texty do jedné společnosti. Myslím že Big Hit, a když se ozvali že by chtěli abych pro ně psal, neváhal jsem. Sbalil jsem si věci a i přes protesty rodičů sem prostě odešel do Soulu. Nevěděl jsem co mě čeká, ale šel jsem.
Všem jsem vysvětlil jak to mám s mluvením, a oni mi řekli že po mě chtějí jen texty. Já nic proti tomu neměl. Psaní hudby jsem miloval. Nejdřív jsem psal písničky, když mi dali téma, pak jsem začal psát i vlastní nápady. Jelikož se to řediteli líbilo. Dokonce jsem napsal debutovou písničku. Jmenovala se No More Dream a skupina byla BTS. Neměl jsem možnost potkat se s nimi, ale byl jsem za to rád. Protože fanoušci jim jen rostli. Má hudba se líbila, a proto jsem psal dál. Psal jsem hudbu hlavně pro BTS. Měli jsme prý podobný styl, a chtěli se mnou pracovat, tak proč ne.
Tae
Odjet od YoonGiho bylo tak těžké, ještě k tomu, když jsme se pořádně nemohli rozločit. Nemohl jsem spát, brečel jsem, ale věděl jsem že se nevidíme naposledy. V Soulu jsme si našel přátelé, a postupně jsme i vytvořili skpinu s názvem BTS. Debutovali jsme s písní No More Dream. Ten kdo ji napsal, musel být génius. Je to vážně skvělá píseň a i další hudba byla skvělá.
Ale prý nechtěl aby jsme se s ním viděli, jelikož nemluvil. Tím více mě začal zajímat. Čím více hudby jsme od něj dostávali, obdivoval jsem onoho skladatele o dost více. Jeho hudba byla různorodá a zajímavá. I kluci se mnou souhlasili.
Chci ho poznat, chceme ho poznat. A tak jsme všichni společně šli za Bang Sihyukem, kterému jsme to řekli. On nám řekl že máme počkat do druhého dne že to dohodne. A tak jsme šli trénovat a pak zase zpět do dormu.
YoonGi
,,Chtějí tě potkat.'' přišel do studia Bang PD. Já se na něj jen otočil s pohledem, koho jako myslíš? ,,Myslím kluky. Tvoje hudba se jim moc líbí a chtějí tě znát.'' řekl jen a já nad tím začal přemýšlet. Mají právo vědět kdo jim píše hudbu. ,,Dobře. Kdy?'' napsal jsem na papír. ,,Zítra.'' řekl a já na něj vykulil oči. Cože už zítra. Prudce jsem se otočil ke stolu a jen svěsil hlavu. No nic, tak jdeme pracovat a začal jsem dál skládat. Po asi 8 hodinách jsem šel zpět domů.
Druhý den se mi vůbec nechtělo vstávat, ale nakonec jsem musel. Oblékl jsem se upravil, a vyšel z bytu, které mám od firmy, a rozešel jsem se do kavárny. Koupil jsem si Americano, a pak už jsem šel do budovi Big Hitu. Sedl jsem za mixážní pult. Začal jsem s hdbou, a připravoval jsem svou psychiku na setkání s nimi. Nikdo mě ještě nikdy nepoznal, a teď oni ano. Jsem nervózní.
Po asi dvou hodinách někdo vešel. ,,Sugo jsou tady.'' řekl Bang PD a u toho použil mou přezdívku. Zvedl jsem se ze židle a otočil se k nim. Do studia se vměstnalo dalších 7 lidí 6 kluků a Bang PD. ,,To jsou oni Sugo BTS, NamJoon je lídr. Jin je nejstarší, Hobi je tanečník, Jimin je vokál a tanec, JungKook je maknae a TaeHyung je vokál a vizuál.'' řekl a ukázal na posledního. Mě se ale hned jak jsem ho spatřil vehnali slzy do očí. To je Tae. ,,Tae.'' zašeptal jsem tiše. ,,YoonGi.'' vykřikl Tae a hned mě sevřel v objetí. Ostatní na nás civěli. Tae se na ně otočil a řekl ,,Je to můj kamarád z dětství ten o kterém jsem vám říkal.'' řekl a oni jen chápavě přikývli. ,,Ale jakto že nemluvíš.'' řekl Tae a já se na něj podíval. ,,Bang PD to říkal.'' Přemýšlel jsem zda mám odpovědět či ne, ale je to Tae, musím mu odpovědět. ,,Vlastně, vlastně od té doby co jsi odjel to šlo se mnou z kopce, stranil jsem se všem a přestal kounikovat.'' řekl jsem koktavě. ,,Moc jsi mi chyběl Gi. A tvá hudba je skvělá.'' řekl a znovu mě stiskl. ,,Má pravdu tvá hudba je skvělá.'' řekl zbytek kluků.
Psal jsem pro ně dál, kluci mi navrhli abych se k nim přidal a já souhlasil, ale hudbu jsem psát nepřestal. Dokonce jsme začali psát hudbu společně. Byla to zábava, a já byl šťastný protože hudbu miluji, a dělám ji s Taem a klukama, nemůže už to být jen lepší. Tohle je skvělá změna. Nebylo to sbohem, a už se nevidět, ale jen nashledanou a znovu shledání. A vše se tím zlepšilo. Už nic nebylo příšerné, jen lepší.
Máme tu 01.01.2024 a tento rok by měl být jiný. BTS tu s námi nejsou, a Jin se má brzy vrátit. Ale bude to pár měsíců bez nich. Všichni mi říkají že je to v pořádku, oni se vrátí. Ale nejde se usmívat když tu nejsou. Je to jakoby něco chybělo. Řeknete si, on přehání, ale ne, já to tak prostě cítím. Díky nim dokáž příběhy zveřejňovat, díky nim jsem živý. A to jen díky nim. Myslím že, i kdyby vás mé příběhy nudili, či by je nikdo nečetl, psal bych dál. Ale chci poděkovat těm co mé příběhy čtou, i když to pro některé jsou blbosti, nebo se zde objevuje mnoho chyb. Děkuji vám moji čtenáři. A doufám že se vám i v roce 2024 budou líbit mé příběhy, které budou i nadále vycházet. Nevím jak často, ale určitě budou.
Děkuji vám moji čtenáři
Šťastný nový rok
Váš Seba
