TaeHyung
Můj otec byl jeden z nejobávanějších mafiánů tohoto města. Vždy mi říkal že to přeberu po něm. Nikdy jsem o to nestál, ale věděl jsem že musím. A tak jsem se učil vše co bud potřebovat. Střílet, bojovat, zabíjet. S lidmi jsem si však nikdy nerozuměl, já si rozuměl spíše se zvířaty, proto jsem ke svým 15 narozenin dostal tygra. Staral jsem se o něj. Ochoči. jsem si ho. Byl jediný komu jsem se mohl vyspovídat. A pak tu byl on. Ten co mi lezl do zelí, ten co za vším hledal, něco špatného. Prostě a jedným slovem policajt. Nikdy jsme se neviděli moc lidí totiž o mě neví, ví že má syna, ale nikdy mě ještě nevyděli, ale slyšel jsemm o tom policistovi s jizvou přes oko. Prý nám šlape na paty již dlouho, ale zatím se mu to nedaří. A za to jsem byl rád, musel jsem si díky němu dávat o to větší pozor. Proto jsem nechápal proč otec chce i jeho pozvat na ten velký ples co pořádá pro smetánku tohoto města.
YoonGi
Ta rodina je zde známá mafiánská rodina, ale ve skutečnosti umí tak dobře našlapovat po špičkách že na ně nemáme žádné důkazy. Ale řekl bych že pozváním udělá chybu, a přeci jen něco najdu. A tak v ten večer jsem se oblékal do nejlepšího obleku který mám, a mohl jsem vyrazit na určitou adresu. Velká honosná vila u které stálo mnoho paparazi a fotilo bohaté osobnosti tohoto města. I já jsem vystoupil z auta a kráčel k velkým vstupním dveřím. Ukázal jsem svou pozvánku a mohl jsem vstoupit. Bylo zde hodně popíjejících lidí, někteří i tančili. Ženy se usmívali na své partnery, či si hledali nějaké k tanci. Já se však tímto nezaobíral, spíše jsem hledal něco podezřelého. Když v tom do mě někdo narazil. Byl to urostlý mladík, s hezkým velkým úsměvem. ,,Omlouvám se'' řeknu jen a zahledím se mu do hnědých očí. ,,To je v pořádku.'' řekne jen a dál se usmívá. ,,Smím prosit.'' řekl jsem nesměle, a on jen na souhlas kývl. Chytl jsem ho tedy za ruku a šli jsme do středu parketu. Tancovali jsme spolu snad celou noc až jsem zapomněl co jsem tam vlastně měl udělat.
Nemohl jsem na toho kluka přestat myslet, a to jsem neznal ani jeho jméno. Jeho oči, tvář, vlasy, prostě on. Nešel mi z mysli dokonce se mi o něm i zdálo. Sakra, ale kdo to je. To jsem stále nevěděl. Bylo to jako bych ho znal už před tím, ale nevěděl jsem odkud.
TaeHyung
Nemohl jsem na něj přestat myslet, bylo to jako bych ho znal už před tím, ale nemohl jsem si vybavit odkud, a tak jsem si o něm zjistil nějaké informace, ale jakmile jsem zjistil že je to poručík Min YoonGi zhrozil jsem se. Tohle tohle je špatné, on je ten policajt, a přitom byl tak milí tak skvělí. Proč se vždy vše musí posrat, proč já? Kdybych neměl takový život mohli by jsme být spolu? Potkali bychom se vůbec? Musel jsem nad tím přemýšlet. Tak moc se mi líbil, přišel mi jiný, upřímný, roztomilí, a přesto já upřímný být nemohl, a to jen kvůli tomu kým jsem. Sakra, musím na něj zapomenout.
Od té doby jsem začal pít, začal jsem spát s lidmi na jednu noc. Chtěl jsem na něj zapomenout, ale ani tohle nepomáhalo. A to jsem ho potkal jen jednou sakra, co to se mnou je. Proč jsem ho jen musel potkat, proč mě musel okouzli jeho roztomilí nosík, jeho gummy smile, delší černé vlasy. Sakra, tohle se nemělo stát. Čím více jsem se propadal do lásky, tím více jsem si přišel jako zrůda, spaní s ostatními mi nepomáhalo a tak jsem začal zabíjet. Nezabíjel jsem neviné to ne, ale i tak jsem zabíjel. A pak se začali objevovat i ty sny, sny kde jsem byl oblečen v historickém oblečení, a byl tam i on, byl císařem a já jeho stráží. Nechápal jsem proč to vidím, bylo to tak živé.
YoonGi
Poslední dobou jsou nacházeny mrtvoli, zastřelené či co zemřeli při rvačce. Někdo zabíjel, ve velkém. Kdo by to ale byl, jaký má důvod. A tak jsme byli vždy večer vysláni na obhlídky. Dnes jsem měl službu i já. Procházel jsem jednou uličkou když jsem si všiml jeho. Neviděl jsem mu do tváře, ale poznal jsem ho. Jeho bych poznal pokaždé. Stál nad nějakým člověkem a mířil na něj pistolí. Nevšiml si mě, najednou stiskl spoušť a onen člověk spadl mrtev na zem. On se rozeběhl mím směre, když probíhal kolem mě chytl jsem ho za ruku a přitiskl na zeď. Muselo to vypadat vtipně jelikož jsem nižší. ,,Co tu děláš?'' optal jsem se ho naštvaně. ,,Viděl jsi ne?'' cekl naštvaně. ,,Chtěl jsi chytit mafiánskou rodinu Kimů, miáš před sebou jeho syna. Tak si posluž.'' cekl ještě jednou. Já na něj jen vykulil oči.
Pak jsem ho za ruku táhl k sobě do bytu. Měl bych ho odvést na stanici, ale na to jsem se do něj až moc zamiloval. V bytě jsem ho vedl do pokoje. ,,Možná by jsi měl být zamřížemi, ale až moc jsem se do tebe zamiloval na to abych tě viděl za mřížemi.'' řekl jsem upřímně a přisál se na jeho rty. Čekal jsem že mě odstrčí, ale to se nestalo.
Uběhl měsíc a mi se schovávali u mě v bytě. Mezitím zabásli jeho otce a jeho lidi. Už hledali jen jeho. Nevydám jim ho.
Procházeli jsme jednou ulicí když nás někdo zezadu přepadl. Byli to policajti. ,,Tohle bych od vás nečekal pane Min'' pronesl můj nadřízený. ,,Nedám vám ho.'' řekl jsem mu místo toho já. ,,Tak si ho vezmeme silou.'' řekl a namířil na mě pistoli. ,,Ne YoonGi ať se ti nic nestane prosím.'' zašeptal mi tiše do ucha. ,,Neboj se.'' zašeptal jsem mu s jistotou. To jsem však nečekal že by vážně vystřelil, aniž bych jakkoliv zareagoval Tae za mě schytal kulku.,,ne ne Tae.'' vykřikl jsem. Můj nadřízený se jen smál a pak zmizeli. Tae mi umřel v náručí. Vzal jsem si do ruky svou pistoli a namířil ji na svůj spánek a vydal se za Taem, ještě jsem s ním spojil ruce, a pak se oddal smrti.
