Min YoonGi
Pracoval jsem v jedné malé, zapadlé kavárně. Byla zdepříjemná atmosféra, o to lepší bylo, že je to kočičí kavárna. Miluji kočky. Jen mě očas štvalo že mě málo kdy pustili na plac. Má práce byla hlavně mití nádobí, protože jsem neměl barmanský kurz. Jenže jednou se mi naskytla příležitost, kterou jsem nemohl odmítnout.
Byl 1. květen a dnes se měl po dobu 5 dnů konat barmanský kurz v naší kavárně. Nemohl jsem se dočkat, jelikož jsem se mohl též zůčastnit. Stepoval jsem přd kavárnou, již 5 minut před otvírací dobou, byl jsem z toho tak nadšený. Majitel přišel a pustil mě dovnitř spřívětivým úsměvem, celkem jsme spolu vycházeli, nebyl nikdy nepříjemný, a pořád se usmíval, jmenoval se Kim SeokJin, občas sem zavítal i jeho manžel Kim NamJoon či jejich syn TaeHyung. S ním jsme byli kamarádi a rádi jsme si povídali, když jsem měl volno.
Tae dokonce přišel i dnes, přišli i další lidé, které jsem neznal. Celkem vysoký brunet co vypadal jako králíček. Nízký růžovlásek nejspíš s jeho přítelem, který se celkem hlasitě smál. Ale byli zpolu dosti roztomilý. Musel jsem se nad nimi usmát.
Po chvíli přišel i ten co kurz povede. Představil se jako Bang Sihyuk. Hned jsme se pustili do toho. Nejdříve jsme se ale museli představit. Tae začal jako první, pak následoval Jimin to byl ten růžovlasý, a jeho přítel byl Hoseok, a ten králíček se jmenuje JungKook. Jeho jméno je pěkné stejně jako on. Jehodlouhé vlasy se mu točili do malých prstýnků. Byl vážně roztomilí.
Pak jsme se už pustili do výuy,první nam dal základní znalosti, některé mě dokonce přakvapili. A pak přišla řada na základní espreso. Všem to šlo, a když jsme viděli jak se JungKookovi nešlo vytáhnuout palička kterou se tmpuje všechny to rozesmálo. Nakonec to zpravili a pokračovali jsme. Pak nás učil latté a malý atté art který se mi nepovedl. No musím cvičit. Toto nám trvalo 3 hodiny, a taky jsme tím končili. Kimové díky těmto kurzlm následně zavřeli kavárnu, takto to bude prý i po zbytek, ale bude mi to placeno jako dovolená. Jsou vážně hodní.
Takto jsem docházel na každý kurz, byli jsme tam vždy všichni. A začali jsme si rozumět. Nejvíc jsem si rozuměl s JungKookem, prostě mě nějak přitahoval a líbil se mi. Tak proč se nebavit více. Na poslední hodině si budeme prý losovat ávu kterou pak vytvoříme. Jsem na to zvědavý. Už jsem se toho hodně naučil, a SeokJin řekl že pak budu moci být i na place. Za to jsem byl moc rád.
Vylosoval jsem si citronové latté, JungKook měl jahodové latté. Jsem na to moc zvědavý. Všem se to moc povedlo. Já s JungKookem jsme si vyměnli hrníčky a ochutnali navzájem. Musel jsem se nad tou chutí usmát, sladké stejně jako on. Nakonec jsme dostali diplomi a já byl šťastný. Mě štěstí se však prohloubilo a to tím že JungKook tu bude pracovat se mnou.
Budu s ním moci trávit mnohem více času. Budu moci být s ním.
A vážně trávili jsme spolu mnoho času, stali jsme se přáteli, ale čím déle jsem s ním trávil více času, tím více jsem k němu něco začal cítit. Cítil jsem se provinile, jelikož on pořád byl s Taem, když tady byl. A tak jsem na sobě nedával nic znát. Stačí že jsme přátelé ne? Jenže mě to trápilo více a více. A nejspíš si toho začal všímat i můj zaměstnavatel. Jin za mnou jednou přišel, ptal se mě co se děje, ale já mu nechtěl nic říct. Nakonec mě vytáhli na drink a já promluvil. Jin mě uklidnil že spolu nic nemají že jsou jen dobří přátelé. Trochu to ze mě opadlo, ale pořád jsem měl pochybnosti.
JungKook se dnes choval zvláštně. ,,Děje se něco Kookie?'' optal jsem se ho. ,,Oh ne hyung vše je v pořádku.'' řekl mi. ,,Vidím že se něco děje. Mě to můžeš říci.'' řekl jsem mu. ,,Dobře hyung. Víš mám tě už dlouho rád, ale nevěděl jsem jak ti to říci. Taem mi radil, ale já se prostě styděl víš.'' řekl a já se na něj překvapeně podíval. ,,Já tě taky miluji JungKookie už od první chvíle co jsem tě viděl'' řekl jsem mu a přitáhl si ho do polibku. Když jsme se odtáhl zašeptal jsem ,,Hmm jsou sladší než to jahodové kafe.'' on se jen začervenal a zabořil mi hlavu do krku. ,,No tak nestyď se lásko.'' řekl jsem a políbil ho na čelo.
Nakonec jsme spolu začal chodit a jsme spolu šťastní.
Muž vejde do baru. Požádá barmana osklenici vody. Barman však vytáhne pušku. Střela proletí kolem muže, ten poděkuje dá zpropistné a odejde. Za co to zpropitné bylo?
